Samotného otevření se zúčastnila celá řada významných osobností, jako například ministr kultury Lubomír Zaorálek, kardinál Dominik Duka nebo bývalá první dáma České republiky Livia Klausová.

Na přeměnu původního vesnického domku s malou zahradou vypsalo Národní muzeum umělecko-architektonickou soutěž. Její vítězové Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru navrhli nadčasový projekt, který Palachův čin vnímá jako klín, jenž rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Zároveň však projekt otevírá jeho odkaz široké veřejnosti.

Primárním úkolem bylo zachytit a interpretovat Palachovo hrdinské rozhodnutí, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí.

„Jsem velice rád, že se Národnímu muzeu povedlo vybudovat z téměř zničeného a desítky let zapomenutého domku rodiny Palachových důstojný a nevšední památník Janu Palachovi. Jsem přesvědčen, že ačkoliv je rozlohou nevelký, svým významem pro připomínání klíčových událostí našich moderních dějin je ohromný. Národní muzeum není jen Historickou budovou na Václavském náměstí, ale je především institucí s celostátní působností a odpovědností. Bylo naší povinností se úkolu vybudovat důstojný památník Janu Palachovi ujmout. Všem, kteří se na jeho vzniku podíleli, moc děkuji. Myslím, že se podařilo vytvořit vskutku nevšední dílo,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Rodný dům Jana Palacha už roky chátrá.

Rodný dům Jana Palacha. Autor: Archiv Deníku

V expozici, která je součástí památníku, jsou k vidění jak autentické předměty, tak interaktivní obrazovky, které návštěvníkům zprostředkují dobové obrazové a zvukové záznamy. Zájemci se tak kromě rodinného prostředí seznámí také s dalšími životními osudy Jana Palacha až do ledna 1969. Expozice zachycuje i reakce společnosti a státní moci na Palachův čin nejen v roce 1969, ale také v období tzv. normalizace a taktéž po roce 1989.

Součástí Památníku je i několik autentických předmětů spojených se smrtí Jana Palacha. K vidění je například aktovka, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení, státní vlajka, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtná maska od sochaře Olbrama Zoubka. Expozice zahrnuje také projekci dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro tento účel natočila režisérka Olga Sommerová.

Autory architektonického řešení a koncepce památníku jsou architekti Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA atelieru, jejichž návrh získal 1. místo ve veřejné soutěži vypsané v roce 2015. Iniciátorem projektu a následně jeho výkonným manažerem je František Laudát. Autorem historické expozice v nové budově je pak historik Petr Blažek. Na jejím vzniku spolupracovali také Michal Ježek a Marek Junek. Grafický návrh expozice vytvořil výtvarník Jáchym Šerých.

Památník bude veřejnosti otevřen každý den kromě pondělí, a to od 10 do 16 hodin. Vstupné je zdarma. Od poloviny listopadu pak bude zahájen zimní provoz památníku s upravenou otevírací dobou. Národní muzeum chystá v souvislosti s památníkem také speciální vzdělávací program pro školy.