Dotace mají být reakcí na kůrovcovou kalamitu. Ta sice ve středních Čechách ještě neudeřila naplno, ale vývoj v sousedních krajích – třeba na Vysočině či v Jihočeském kraji – dává tušit, že může být jen otázkou času, kdy i zde začnou vznikat holiny kvůli nutnosti těžby stromů napadených kůrovcem.

Deník hejtmanka ujistila, že se s poskytováním dotací na výsadbu nepočítá jen pro firmy, které v lesích hospodaří ve velkém, ale měli by na ně dosáhnout i skutečně drobní vlastníci. S dalšími regionálními dotacemi na obnovu porostů v lokalitách zničených lýkožroutem však středočeské hejtmanství nepočítá; nechystá ani dotace, které by byly vázány na vykácené hektary, ani ve vazbě na kubíky vytěženého dřeva.

Od vlastníků lze slyšet stesky, že kvůli řádění kůrovce čekají citelný prodělek. Tržní hodnota nuceně vytěženého dřeva poklesla na minimum, což se projevuje na částkách získaných při prodeji, a náklady na obnovu porostu (jejíž zajištění nezávisí na dobré vůli majitele, ale je jeho povinností – byť v odborných kruzích lze slyšet úvahy o tom, že zvažované úpravy legislativy by to mohly změnit) se prý mohou vyšplhat výš, než kolik se podařilo utržit. A lze předpokládat, že kvůli rozsahu kalamity a rostoucímu zájmu se ceny sazenic ještě budou zvyšovat.

Získat dotace na obnovu porostů je možné také od státu. Podpory se týkají přirozené obnovy i umělé obnovy síjí nebo sadbou, stejně jako ohrazení porostů či výchovné zásahy v podobě prořezávek či probírek. I v tomto případě se žádosti podávají prostřednictvím krajského úřadu. Jeho odbor životního prostředí také zájemcům poskytne bližší informace – a každý vlastník porostu by základní poučení měl získat rovněž od „hajného“ – tedy od svého odborného lesního hospodáře. O finančních příspěvcích na hospodaření v lesích také informují webové stránky ministerstva zemědělství.