Kliknutím zvětšíteDeník o tom informovala Kateřina Kubíčková ze Středočeské centrály cestovního ruchu. „Audit byl zpracován v rámci společného projektu Jihočeského a Středočeského kraje „Vltava, řeka plná zážitků“, který v pátek 24. května v rámci festivalu Lodě na vltavské vodě představila odborníkům Jihočeská centrála cestovního ruchu,“ doplnila.
Vltava přináší do rozpočtů zhruba čtyři miliardy ročně
Z čeho se při propočítávání ekonomického přínosu vycházelo, vysvětluje ředitel jihočeské turistické centrály Jaromír Polášek: základem se staly údaje z elektronické evidence tržeb o útratách spojených s cestovním ruchem v okolí řeky. Vltava podle nich do veřejných rozpočtů – tedy rozpočtů státu, krajů, měst a obcí – nyní přináší přibližně čtyři miliardy korun ročně.
„Po zainvestování, kdy odhad nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty činí pět miliard korun, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší o více než miliardu ročně na zhruba 5,1 miliardy korun za rok,“ konstatoval.
Pak už je počítání jednoduché: návratnost investic představuje pět let. Ukazuje to alespoň prostřední z trojice zvažovaných variant vývoje: pesimistické, realistické a optimistické – ta realistická. „Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny příjmů z Vltavy jdou do veřejných rozpočtů, měl by se na těchto investicích podílet především stát prostřednictvím zdrojů svých ministerstev,“ poznamenal Polášek.
Na souhlas pokyvuje hlavou náměstek ministryně pro místní rozvoj David Koppitz: s podporou ministerstva může vltavský projekt ve prospěch posílení cestovního ruchu počítat. „Naším cílem je podporovat z národních zdrojů právě doprovodné infrastrukturní projekty, které s růstem cestovního ruchu souvisejí,“ uvedl náměstek.
Zrovna na Vltavě, kde se počítá s logickou návazností na labsko-oderskou vodní cestu, je to potřeba, potvrdil Vojtěch Dabrowski z ministerstva dopravy. „Je třeba zajistit, aby plavidla, a to i plavidla rekreační, měla zpřístupněnu vltavskou vodní cestu dále než pouze k hrázi Slapské přehrady – kde v tuto chvíli není ani žádný významný cíl,“ upozornil.
Výstavba minimálně dvou čerpacích stanic pro lodě?
Ve středních Čechách by se s oživováním řeky mělo podle slov hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) začít výstavbou minimálně dvou čerpacích stanic pro lodě a dvou míst k vypouštění odpadních vod. A pamatovat na služby nejen pro návštěvníky, ale i na takové, jež uvítají místní obyvatelé. „Chceme také podpořit vybudování technické infrastruktury karavankempů, pravidelné čištění řeky a úpravu obslužných sloupků na standardní platební karty,“ připomněla Jermanová.
Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) maluje prstem do mapy s ještě větším rozmachem: vybudování přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko – a také výstavba lodního výtahu na Orlíku.
„Současně chceme dokončit projektovou dokumentaci pro územní řízení k rozšíření plavební komory Kamýk, výstavbu plavební komory České Budějovice a kompletní projektovou dokumentaci a povolení stavby cyklistické stezky podél Vltavy Lipno – České Budějovice. Celkem jde o zhruba 350 milionů korun. To vše půjde postupně. Věřím ale, že díky spolupráci se nám za pár let podaří změnit Vltavu v pulzující tepnu spojující naše regiony,“ nastínila Stráská velké cíle.
Ostatně – vedení obou krajů se v souvislosti se společným tokem, který ne náhodou bývá nazýván matkou českých řek, shoduje na společné strategii v cestovním ruchu: nenabízet jako turistické lákadlo tu svoji část, ale jeden produkt. Prostě Vltavu: 430,2 kilometru toku od pramene na šumavské Kvildě až po labský soutok u Mělníka. A to jak vlastní řeku jako vodní cestu, tak i její okolí – s cyklotrasami, památkami, sportovišti, gastronomickými zážitky, ubytováním i dalšími lákadly. Asi tak, jak naši výletníci znají třeba německo-rakouskou část Dunaje (a jak se plánuje i budoucnost krajiny kolem Labe).
60
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
