I když se řadu úseků podařilo opravit (což zase budí nelibost kvůli uzavírkám s objížďkami), mnohé úseky jsou na první pohled ve stavu, který se měl řešit už dávno. Což se netýká jen zapadlých silniček v okrajových částech kraje, ale i blízkého okolí metropole. Třeba jízda z Mnichovic na Ondřejov na Praze-východ může řidičům nabídnout zážitky všelijaké, jen ne moc příjemné. A dlouhodobě jsou aktuální třeba omezení na opravované povltavské sinici II/102 v okolí Štěchovic na Praze-západ. Předmětem kritiky bývá třeba i silnice číslo II/101, vlastně obcházející hlavní město.

Tisíce kilometrů komunikací

Výtky se týkají celých středních Čech. Není výjimkou slyšet, že jsou vlastně zbytečné cedule označující hranice kraje; změnu prý lze vidět při pohledu na vozovku i poznat podle drncání. A tyhle souvislosti středočeští politici často přetřásají. Ve správě kraje je totiž 5619 kilometrů komunikací; 2383 km silnic II. třídy a 6236 km III. třídy. O dálnice (v kraji 361 km) a silnice I. třídy (657 km) se stará stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Ilustrační foto.
Tuberkulóza je dlouhodobě výrazně častější u mužů

Takzvané dvojky v uplynulých letech opakovaně prošly prověřením stavu pomocí jízd diagnostického vozidla, jehož čidla stav komunikací testují. Loňské výsledky ukázaly, že ve výborném stavu je pouhých 543 km. Jde nicméně o pokrok: v roce 2016, kdy se monitorovací jízdy uskutečnily poprvé, to bylo jen 293 km. Zvýšil se podíl silnic II. třídy hodnocených jako dobrých – ze 430 na 654 km. Naopak kategorie havarijní stav poklesla ze 793 na 470 km. Při hodnocení na pětistupňové škále, jako známky ve škole, si celkové posouzení kvality polepšilo ze tři minus na lepší trojku: ze 3,4 na 2,7.

Další zlepšování by mělo být na cestě. Kraj ohlašuje masivní investice s tím, že nyní má v různé fázi projektové přípravy 257 dopravních staveb (včetně nových obchvatů) za miliardy, přičemž se počítá i s financováním z dotací a s pomocí úvěru. V posledních letech však středočeskou politickou scénou lomcují debaty o účelnosti vynakládaných peněz. Opozice z řad ODS i STAN dlouhodobě kritizuje kvalitu prací v konkrétních lokalitách i samotné zakázky Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.

Problémy trvají po desetiletí

O dlouhodobém podfinancování středočeské silniční sítě a jejích oprav se hovoří od vzniku kraje v roce 2001. Stavu komunikací neprospívá vysoká intenzita dopravy, a to i dálkové, pro niž jsou střední Čechy významnou křižovatkou. Navíc za situace, kdy nejsou dokončeny dálnice včetně dostavby Pražského okruhu. Krajští silničáři rovněž poukazují na dopady zavedení mýta, kdy někteří řidiči nákladní dopravy dávají přednost nezpoplatněným komunikacím, jež však na takové zatížení nejsou stavěné. I proto kraj zakoupil pro policii automobily s výbavou pro vážení vozidel. Zejména mosty také opakovaně poničily povodně.

Předávání nové sanity středočeským záchranářům.
Záchranáři dostali sedm nových sanitek. Na cestě je dalších osmnáct

Výdaje na opravy silnic a mostů v kraji
- 2002: 0,130 miliardy korun
- 2003: 1,333 miliardy korun
- 2004: 1,767 miliardy korun
- 2005: 1,638 miliardy korun
- 2006: 1,890 miliardy korun
- 2007: 1,988 miliardy korun
- 2008: 3,431 miliardy korun
- 2009: 3,308 miliardy korun
- 2010: 1,994 miliardy korun
- 2011: 2,169 miliardy korun
- 2012: 2,336 miliardy korun
- 2013: 1,595 miliardy korun
- 2014: 1,411 miliardy korun
- 2015: 3,200 miliardy korun
- 2016: 2,314 miliardy korun
- 2017: 2,829 miliardy korun
- 2018: 3,526 miliardy korun
- 2019: 3,958 miliardy korun
- 2020: 4,066 miliardy korun (předpoklad)

Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje