V současné době ale musí kvůli požadavku ministerstva životního prostředí doplnit a upřesnit posudek o dopadu těžby žuly a její přepravy na životní prostředí. A to přes to, že podle autora dokumentace posuzující vliv lomu na životní prostředí Daniela Bubáka, by se mělo kamenivo odvážet mimo zastavěná území a k jeho transportu využívat především koridor vzniklý samotnou stavbou dálnice D3.

Až celé zmiňované kolečko doběhne do svého cíle, tedy poté, co se k doplněnému posudku vyjádří všichni dotčení, vypracuje ministerstvo životního prostředí posudek a vydá závazné stanovisko. Může být kladné, tedy takové, které může směřovat až k otevření lomu, nebo záporné. Ještě než k tomu ale dojde, musí celý proces projít veřejným projednáním.

Opravné prostředky

Avšak ani samotné závazné stanovisko ještě není skutečným povolením k zahájení těžby. Bude to však bezpodmínečný podklad k samotnému povolovacímu řízení. Ani v takové chvíli ale odpůrci vzniku lomu, jimiž jsou i signatáři petice z Lešan, kterou podepsalo přes 800 lidí, nemusí být na lopatkách. Proti konečnému rozhodnutí o povolení těžit lze totiž ještě uplatnit u báňského úřadu, který se žádostí o otevření dobývacího prostoru bude poté zabývat, opravné prostředky.

Kromě zamýšleného lomu jsou v blízkosti budoucí stavby dálnice D3 na Benešovsku i další tři kamenolomy. Dva mezi Prosečnicí a Krhanicemi, tedy u Lešan, třetí u Bělice na Neveklovsku.

Čtěte také: Petici proti otevření kamenolomu u Lešan na Benešovsku podepsalo na 800 lidí