Podle jejích slov nejsou sebevraždy sice početně frekventované, avšak kvůli nedostupnosti psychiatrické péče v nepřetržitém provozu jsou s nimi středočeští záchranáři v terénu relativně často konfrontováni. „Záchranáři, pokud jsou vysláni k pacientovi, který vyhrožuje sebevraždou, nebo už učinil sebevražedný pokus, musejí určit míru rizika jeho chování a rozhodnout, zda ho transportovat i přes jeho případný nesouhlas,“ uvedla.

Jak uvedla mluvčí záchranářů, sebevraždy mají statisticky pomyslný vrchol ve věku pozdní adolescence a na počátku třetí dekády, druhý vrchol pak nastupuje ve věku nad 65 let, kdy se často jedná o tzv. bilanční sebevraždy. „Sebevraždy dětí nejsou v mladším školním věku časté, před dosažením desátého roku věku se sebevražedné pokusy vyskytují výjimečně - zhruba do tohoto věku dítě nechápe skutečný význam smrti - a nejsou časté ani do věku 15 let,“ řekla Petra Effenbergerová.

Počet sebevražd se zvyšuje až s dospíváním, v adolescenci představují sebevraždy druhou nejčastější příčinu smrti. „Nejčastějším motivem bývají vztahové problémy - v rodině nebo partnerské krize - a problémy ve škole,“ podotkla mluvčí záchranářů.

Záchranáři nabízí i pomoc na Call centru. „Pokud se nacházíte v těžké situaci i psychosociálního charakteru, nebojte se zavolat naše Call centrum, kde operátoři často řeší telefonáty, které nejsou vždy indikací pro výjezd záchranných složek. Operátoři Call centra se na čísle 800 888 155 mohou stát pro volající nejenom rádci, ale i oporou a vrbou v těžkých životních situacích. Při závažnějších problémech pak mají databázi navazujících psychosociálních služeb, aby mohli volajícího nasměrovat k další odborné pomoci,“ dodala Petra Effenbergerová.