V bezprostřední reakci se tehdy ředitel Zdravotnické záchranné služby Jiří Knor i středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) – záchranná služba funguje jako příspěvková organizace kraje – ohradili. Vyjádření prý byla nejen nepravdivá, ale i způsobilá vyvolat paniku. Hejtmanka hned ohlásila „právní kroky“.

Nešlo o extrémismus

Že oznámení v souvislosti s podezřením na šíření poplašné zprávy skutečně bylo podáno, potvrzuje nynější vývoj. Věc šetří policie – a televizní pořad Reportéři ČR v pondělí upozornil, že stížnostmi na nedostatek respirátorů se zabývá odbor, do jehož působnosti náleží ty nejzávažnější skutky směřující proti bezpečnosti státu. Důvodem, jak v úterý vysvětlil Jan Daněk z ředitelství pražské policie, je to, že jde o dobu, kdy byl vyhlášen nouzový stav – a šetření oznámení o možném šíření poplašné zprávy za takové situace přísluší právě tomuto odboru.

„Nejde tedy o to, jak se někdo mylně domnívá, že se v tomto případě jedná o podezření z extrémismu nebo terorismu,“ zdůraznil Daněk. Upozornil současně, že k případu lze zatím říci jen to, že kriminalisté nyní zjišťují veškeré okolnosti, aby určili, jestli se jedná o protiprávní jednání, nebo ne.

Kraj bránil svoji pověst

To, že kraj skutečně podal trestní oznámení, potvrzuje předseda odborové organizace záchranné služby Jiří Havlovic, jenž se podílel na snaze odborářů o zmírnění napětí. „Dle sdělení odborové organizaci tak vedení kraje reagovalo ve snaze bránit šíření paniky, chránit dobré jméno záchranky a dobrat se skutečného stavu věcí,“ uvedl v úterý Havlovic. Připomněl ujištění Jermanové, že trestní oznámení nemělo osobní charakter.

To, že podnět policii vzešel z tlaku médií a dotazů znepokojených občanů, což vše odstartovaly články zveřejněné na serveru Náš region, zdůrazňuje i úterní vyjádření krajského úřadu. Mimo jiné připomíná, že se nespokojená zaměstnankyně neobrátila na ředitele organizace, ale 17. března 51 minut po půlnoci poslala na hejtmanství e-mail, jehož text byl hned ráno publikován.

Zmiňuje dále společné jednání, kdy měl ředitel Knor pohrozit této pracovnici výpovědí a hejtmanka se jí zastávat. „Všem záchranářům, kteří se podíleli na řešení krizové situace, včetně paní Veroniky Brožové, patří za jejich nasazení obrovský dík,“ uvedlo v úterý hejtmanství.

Získat vyjádření od záchranářky Brožové se Deníku nepodařilo.

Co je v centru pozornosti?

Záležitost pozorně sleduje středočeská opozice; zvláště její představitelé, kteří jsou před říjnovými krajskými volbami prezentováni jako kandidáti na hejtmanský post. Třeba Martin Kupka (ODS), který byl na počátku nynějšího volebního období i statutárním náměstkem hejtmanky a středočeským radním pro oblast zdravotnictví, v úterý hovořil nejen o „absurdním dramatu“, ale i o „papalášském vyhrožování a zastrašování“.

Úterní vyjádření krajského úřadu se také ohrazuje proti tomu, že se nikdo, kdo věc komentuje – média ani politici – nezajímá o podstatu: zda ochranné prostředky k dispozici byly, nebo nikoli. Trvá na tom, že Náš region šířil nepravdivé informace a vyděsil občany obavami, zda středočeská záchranka situaci zvládne. Kontrola prý ukázala, že i v časech nouze je záchranáři k dispozici měli.

Slova s velkým ohlasem

Veronika Brožová tehdy v březnu upozorňovala, že na jejím pracovišti byly ve chvíli, kdy dopis psala, k dispozici jen tři balíčky kompletních ochranných pomůcek pro výjezd k infekčnímu pacientovi – a navíc jeden respirátor. Označila to za zcela nedostačující – přičemž v té souvislosti hovořila o selhání vedení záchranky i kraje. Ten měl zásobování ochrannými pomůckami za krizové situace zajišťovat – a záchranná služba také funguje jako jeho příspěvková organizace.

Jak proti jejím slovům a tomu, že věc, kterou považovala za problém, neřešila se svými nadřízenými, tak proti způsobu, jakým o věci informoval Náš region, odkud informace přebírala další média, se vzápětí ohrazovali hejtmanka Jermanová i ředitel Knor – s tím, že jde o publikování nepravdivých informací způsobilých vylekat veřejnost. Právě odtud pramení podezření z šíření poplašné zprávy. Třeba už kvůli titulku „Bez ochrany vstříc riziku nakažení. Doktoři a sestry hasí pandemii koronaviru jako hasiči v Černobylu“.

O lžích a šíření poplašné zprávy, na což je třeba reagovat právními kroky, ostatně hejtmanka hovořila už 18. března. Zdůrazňovala tehdy, že informace o chybějících ochranných pomůckách pro záchranáře nejsou pravdivé, byť v polovině března jich rozhodně nebyl nadbytek. A kdyby prý krizová situace nastala, mohly záchranářům vypomoci krajské nemocnice.

Následně šéf odborů záchranné služby Jiří Havlovic potvrdil slova ředitele Knora, že ochranné pomůcky v sanitkách byly – a v případě jejich použití si posádky mohly zajet pro nové. Havlovic také porovnal ochranné prostředky ve středních Čechách s těmi, které byly tehdy vidět na mnohých záběrech televizních zpráv ze zahraničí – s tím, ty středočeské byly lepší.

V centru zájmu politiků

Středočeská opozice se o věc velmi aktivně zajímala od samého počátku – a to nejen z hlediska pomoci při zásobování zdravotníků záchranky ochrannými pomůckami. Kdy například starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (STAN) ve spolupráci s laserovým centrem ELI Beamlines, jež v obci působí, zorganizoval dodávku ochranných obleků, původně určených pro výzkumníky v laserových laboratořích. Či se středočeská organizace České pirátské strany přihlásila k rozvážení ochranných štítů na stanoviště záchranné služby.

Opoziční politiky také zaujal dopis, který záchranářce Brožové napsal ředitel záchranky Knor a Jermanová zveřejnila na svém facebooku. Označil její otevřený dopis za neprofesionální selhání, jež kvůli zveřejněným nepravdám může šířit paniku. Ohradil se také proti tomu, že Brožová problémy, na něž poukazuje, neřešila s vedením záchranky, přičemž v té souvislosti hovořil o porušení pracovní kázně s pracovněprávními důsledky.

Odborář Havlovic pak upozornil, že porušení pracovní kázně se dopisem, který pak je vyvěšen na sociální síti, neřeší – s tím, že postup jasně stanoví kolektivní smlouva. Nově krajský úřad uvádí, že jí Knor pohrozil vyhazovem, zatímco hejtmanka se jí zastávala.

Nakonec se zdál být klid

Původně se zdálo, že konec napětí a dohadů kolem vybavení středočeských záchranářů ochrannými pomůckami přinesla schůzka svolaná 20. března. Sešli se zástupci obou stran i další záchranáři a zástupci vedení kraje, aby si vyříkali stanoviska napřímo – nikoli přes zpravodajské weby a sociální sítě.

Martin Houdek z managementu středočeské záchranky, který je jejím koordinátorem boje proti šíření nového typu koronaviru, i šéf jejích odborů Havlovic Deníku k atmosféře schůzky řekli, že se se účastníci schůzky shodli na tom, že není na místě plýtvat silami ve vzájemných třenicích, ale je třeba napřít je proti společnému nepříteli – koronaviru. Po půl druhé hodině debata podle Havlovicových slov tehdy končila v téměř přátelském ovzduší. Houdek připojil slova o shodě na tom, že způsob komunikace zvolený na počátku nebyl šťastný, byť vedený dobrým úmyslem.

Pohled odboráře: zvládlo se vše; i nešťastná debata

Možná malé finále, i tak se dá nazvat fáze covidové pandemie, ve které jsme se ocitli a kterou jsme ještě o Vánocích ani netušili nevědouce, co všechno nás čeká.

Po nervózním začátku, kdy strach a obavy dělaly mnohým z nás velké oči a jiní vše flegmaticky podceňovali (možná z téhož strachu a obav), můžeme malinko bilancovat. Středočeská záchranka totiž vůbec nedopadla špatně. Zaměstnanci se chovali zodpovědně a ohleduplně, takže nedošlo k žádným vážnějším excesům při zavádění protiepidemických opatření.

Za dobu nouzového stavu středočeští záchranáři ošetřili na 25 000 pacientů. Za celou tu dobu pouze 2 naši zaměstnanci byli covid-19 pozitivní, přičemž k nákaze pravděpodobně nedošlo v zaměstnání. V karanténě bylo necelých 20 zaměstnanců a vedení slíbilo kompenzovat jim ztrátu na mzdě. Doposud není řešen žádný případ nemoci z povolání v souvislosti s pandemií.

Zvládli jsme i poněkud dramatickou, možná nešťastnou debatu, když jedna naše kolegyně ze ZZS Praha-východ, zřejmě v obavách o nedostatek ochranných pomůcek, informovala média a následně byla upozorněna vedením záchranky na porušení pracovní kázně. Dle sdělení odborové organizaci tak vedení záchranky reagovalo především ve snaze zabránit šíření paniky, nikoliv někomu ublížit. Po společném jednání za přítomnosti odborů další kroky v tomto směru již nebyly činěny. To je pro tuto chvíli dobře.

Odboráři také byli při projednávání sporu, když kolegyně ze ZZS Praha-východ v médiích obvinila vedení kraje pro nedostatek ochranných pomůcek. Padlo i trestní oznámení pro podezření z šíření poplašné zprávy. Dle sdělení odborové organizaci tak vedení kraje reagovalo ve snaze bránit šíření paniky, chránit dobré jméno záchranky a dobrat se skutečného stavu věcí. Samotnou paní hejtmankou jsme byli ujištěni, že trestní oznámení zcela jistě nemělo osobní charakter.

Na schůzce v Benešově dne 20. března 2020 řada problémů pak byla vyřešena a některé kroky se nastartovaly. Všichni se rozcházeli v usmíření s tím, jak vzájemně chápou, že všem jde především o jedno, o zdraví a životy našich pacientů i našich zaměstnanců.

Odborová organizace za celou dobu dosavadního průběhu pandemie nezaznamenala jediný vážnější případ, kdy by záchranáři při konkrétním výjezdu neměli k dispozici adekvátní ochranné pomůcky. Rovněž nezaznamenala, že by byla porušena kolektivní smlouva.

V malém finále jsme tedy obstáli a naše odborová organizace za to všem děkuje. Máme totiž (kromě jiného) další argumenty pro uplatnění požadavků k navýšení našich platových tarifů, rizikových příplatků a odměn, aniž bychom měli špatné svědomí při jejich prosazování.

Zdroj: Jiří Havlovic, předseda odborová organizace Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje