VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Záhady? Jsou všude kolem nás, stačí být pozorný

Benešovsko /ROZHOVOR/ - Záhady obestírají nejedno místo v České republice. Jednou z magických lokalit je i Podblanicko s Velkým a Malým Blaníkem. Legendu o Blanických rytířích zná asi každý.

9.9.2017
SDÍLEJ:

Petr Koutský se o záhady a tajemno zajímá od malička.Foto: Archiv Petra Koutského

Kde se ale vize přízračného vojska spícího v hoře vzala? O mystériích hor a jiných záhadách vypráví záhadolog Petr Koutský.

Proč se zrovna hory pojí nejvíce s různými pověstmi?
Různá nápadná místa, hory a kopce, byla posvátná takřka pro všechny národy. Docházelo zde k různým rituálům, lidé na hory vystupovali, aby měli „blíž k nebi.“ Nebo se naopak temných a rozeklaných hor báli.

Můžeme říci, že u vzniku těchto pověstí a záhad byli Keltové, kteří řadu kopců v dávných časech obývali?
Ano. Keltové v souvislosti s nimi věřili, že některé hory jsou místy, kde lze potkat bytosti z jiných světů takzvané aes sídhe. Pro tyto hory také používali označení „vílí kopce.“ Takových míst je u nás, ale i jinde po světě, řada, v České republice například ještě šumavský Boubín, Svídník u Černovic, Ortel u Nového Boru a další. Zatímco z nitra Blaníku, Boubína, i Svídníku prý vycházejí rytíři, nebo obecněji osoby v jakýchsi starodávných oděvech a zbrojích, v souvislosti s Boubínem se také mluví o skřítcích. Kolem Ortelu mají pro změnu poletovat čerti, draci a „ohnivá košťata.“ Všechny tyto kopce také spojují legendy o jejich, údajně až fantasticky rozsáhlém, podzemí.

Myslíte tedy, že se v souvislosti s Blaníkem jedná jen o prastarou pověst s mimořádně tuhým kořínkem?
Ne, to si nemyslím. Víte, ona téměř každá stará pověst má, byť se nám to mnohdy třeba nezdá, pravdivé jádro. Donedávna to sice věda tvrdošíjně odmítala, ale dnes už vědci sami připouštějí, že naše realita není tak jednoduchá, laicky řečeno plochá, jak by se na první pohled zdálo. Kvantoví fyzici přicházejí se zajímavou hypotézou takzvaných paralelních dimenzí. Velmi zjednodušeně řečeno, vedle našeho světa existuje ještě množství „jiných“ světů. Do nich lze za určitých okolností, podle některých, proniknout. Jiné dimenze si můžeme zjednodušeně představit třeba jako další prostory, které nás obklopují, ale my je většinou nevidíme.



Proč je nedokážeme vidět?
Jsou prý od nás odděleny neproniknutelnou fyzikální bariérou. Pouze za přesně splněných fyzikálních podmínek lze tu naši a jinou dimenzi propojit. To je prý ona skutečná „Alenčina říše divů za zrcadlem.“ Ale kdo ví, jak to všechno doopravdy je.

A tyto okolnosti nastávají právě tady, v oblasti Blaníku?
Tak to už je hodně velká spekulace, i když zcela vyloučit ji nelze. Snad to může souviset s nějakou místní anomálií, patrně geologického původu. Nebo s čímsi, co se kdysi odehrálo v okolí této hory. Zatím ani odborníci netuší, jakými všemi způsoby lze průnik do jiné dimenze za běžných podmínek vytvořit.

Znamená to tedy, že na Blaníku existuje něco jako „brána do jiných světů“?
Pohybujeme se samozřejmě ve velmi spekulativní rovině, ale ano. Brána do jiného časoprostoru, nebo chcete-li multidimenzionální brána. Zajímavé jsou totiž i dávné pověsti z okolí Velkého Blaníka a Boubína, které hovoří o „zkrácení času“ pro lidi, kteří se zde měli ztratit. Tím tyto zprávy předběhly poznatky své doby! Až teprve Albert Einstein počátkem 20. století začal mluvit o relativitě času, který může za jistých okolností plynout pro některé osoby pomaleji.

To je možné? Nejde o nepodloženou hypotézu?
Určitě ne. Například kosmonauté v rychle letícím raketoplánu prokazatelně stárnou o něco pomaleji, než my na Zemi. Bylo to i změřeno pomocí přesných atomových hodin. Odborně se to nazývá časová dilatace. A čas lze podle moderních poznatků dokonce i relativně zpomalit, nebo zcela „zastavit“! Že by tedy za podblanickými povídačkami stály reálné zážitky některých osob?

Známe nějaké pověsti či legendy, které by toto potvrdily?
Mnoho nejen pověstí, ale i svědectví z poměrně nedávné doby by tomu napovídalo. Z 18. století máme svědectví louňovického faráře, tedy na svou dobu vzdělaného člověka, který se prý na Blaníku setkal s jakýmisi přízračnými postavami a v druhé polovině století 19. se na vrcholu Blaník při lámání kamene dokonce ztratil kameník Václav Podbrdský, který se objevil až po dlouhých osmnácti letech, kdy jej jeho rodina už dávno považovala za mrtvého.

Nemluvíme ale jen o Velkém Blaníku, ale i o Malém Blaníku. Co se s méně známým kopcem pojí?
Není nic zvláštního, že se posvátné kopce vyskytují v jakýchsi dvojicích. Pak bývá jeden obvykle ztotožňován se sluncem a mužským principem, zatímco druhý je dáván do souvislosti s měsícem a ženstvím. Zjednodušeně řečeno jeden je dobrý, druhý zlý, v křesťanském nazírání světa je na jednom svaté poutní místo, zatímco ten druhý má v drápech ďábel. S tím by mohlo souviset i to, že mnoho lidí vypovídá, že se jim na Malém Blaníku udělalo zle, přepadly je pocity chladu, úzkosti.



Plno lidí ale naopak Malý Blaník vnímá jako skvělé místo odpočinku. Je to rozporuplné?
Ale ne, v přírodě není nic jednoznačně dobré, nebo zlé, černé nebo bílé. Všimněte si ale, že zatímco Velký Blaník je spojován s pověstí o mužích, válečnících, na Malém stojí zpustlá kaple svaté Máří Magdalény, dosti neobvyklé světice, prý napravené prostitutky. Cosi jako princip jin a jang v poněkud primitivnějším podání našich předků. Vždyť každá mince má přece dvě strany.

Jaká jsou na Benešovsku ještě záhadná místa?
Benešovu bližší záhadná místa jsou Sázavský klášter, kde v kostele visí záhadný Milostný obraz svatého Prokopa, otevírající prý občas oči. Podle některých tvrzení má strašit i ve starší části benešovského hřbitova, to ale nemám osobně ověřeno, vím to jen z doslechu. S hradem Český Šternberk pak souvisí hned několik tajemství. Kromě toho, že se traduje, že z něj má vést úniková chodba až do Divišova, má být kdesi na hradě ukryt poklad a mají se zde objevovat přízračné postavy. Podle některých spekulací má také v Bezejovicích nebo poblíž Konopišťského rybníka být ukryt nacistický poklad ze 2. světové války.

Jak se může člověk stát záhadologem?
U nás určitě žádná škola pro tento obor neexistuje. Vzdělávat jsem se musel sám. Člověk, který se záhadami chce zabývat, musí přečíst řadu knih, seznamovat se s lidmi, kteří mají zkušenosti a navštěvovat místa zahalená tajemstvím. Někteří záhadologové využívají i elektronické přístroje. Například detektory kovů, kamery, fotoaparáty, diktafony, georadary nebo měřiče elektromagnetického pole, kdy zvýšené pole může ukazovat na paranormální aktivitu v konkrétním místě. Těmi lze někdy neobvyklé jevy, či neznámé podzemí, zaznamenat. Ale základem jsou znalosti, nadšení pro věc a praxe.

Petr Koutský

* narozen 19. 9. 1978
* rodina pochází z jižních Čech
* v průběhu života ale žil na různých místech, jednu dobu také na Benešovsku
* oblíbeným místem na Benešovsku je okolí Konopiště
* nyní žije v Praze
* aktivně přispívá do časopisu o záhadách
* od malička se střetává s mysterióznem, záhady jsou jeho celoživotní koníček

Zuzana Bartúšková, Lucie Sedláková

Autor: Redakce

9.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Skládka odpadu. Ilustrační foto.

Kraj chystá setkání se starosty. Budou velkým tématem odpady?

Těžká dopravní nehoda na Pražském okruhu u Jesenice nejenom zkomplikovala provoz na této dálniční komunikaci, ale také přinesla vážné problémy hasičům
9

K vážné nehodě se hasiči museli přímo prodírat

OBRAZEM: Nehoda tří aut ještě víc ucpala silnici I/38 pod Kaňkem

Kutnohorsko - V odpolední dopravní špičce už tak špatnou průjezdnost silnice I/38 v úseku Kolín - Čáslav zhoršila ve čtvrtek 23. listopadu 'řetězová' nehoda dvou osobních vozidel a dodávky. Auta se srazila před odbočkou na Kaňk a způsobila ještě delší kolony, než bývají obvykle.

Dominik Jiráň: Snad jsme diváky neodradili a proti Benešovu nás podpoří

Kutná Hora - Hokejistům Kutné Hory poslední dva domácí zápasy nevyšly. Nyní přijede na zimní stadion do Kutné Hory Benešov, se kterým Sršni vyjedou na led v sobotu od 17:30 hodin. Před utkáním proti prvnímu týmu krajské ligy jsme vyzpovídali Dominika Jiráně, který patří k nejproduktivnějším hráčům Kutné Hory v právě probíhající sezoně.

SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře uspořádalo den otevřených dveří

Kutná Hora /OBRAZEM/ - SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře uspořádalo ve čtvrtek 23. listopadu v areálu školy v Čáslavské ulici den otevřených dveří pro zájemce o budoucí studium.

Koaliční krize jsou součástí demokratické politiky, říká politolog Vladimír Srb

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - V posledních týdnech přihlíží občané Kutné Hoře velkým změnám na kutnohorské radnici. Nejprve odvolalo kutnohorské zastupitelstvo místostarostku Zuzanu Moravčíkovou (ČSSD), dále byli svědky odvolání jednatele Průvodcovské služby Kutná Hora Roberta Lukáška, nebo jednatele KH Tebis Tomáše Pilce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT