Zapadlé oblasti s rysy pohraničí uprostřed státu. Co s tím?

1. 3. 2019

Střední Čechy – Co by občané obývající region „na konci světa“ nutně potřebovali – a co dalšího by si tamější lidé přáli? Odpovědi na tyhle otázky zaznívaly v úterý v Kopidlně, ležícím při pomezí Jičínska a Nymburska. Jak pomoci upadajícímu venkovu uprostřed státu? To bylo téma workshopu, který se tam uskutečnil pod záštitou Regionální stálé konference Středočeského a Královéhradeckého kraje.

Konference se zúčastnila PhDr. Marie Kaufmann, předsedkyně Výboru pro hospodářský a regionální rozvoj. | Foto: archiv Krajského úřadu Středočeského kraje

Z oblasti mezi městy Městec Králové, Nový Bydžov, Kopidlno a Rožďalovice se sjeli nejen zástupci radnic a místních akčních skupin, ale i vzdělávacích institucí a podnikatelé, aby si popovídali o svých problémech. Za středočeské hejtmanství dorazili zástupce ředitele krajského úřadu pro sekci finanční a územní správy Roman Šubert a předsedkyně výboru krajského zastupitelstva pro hospodářský a regionální rozvoj, vědu a výzkum Marie Kaufmann (za ANO), Královéhradecký kraj reprezentovali dokonce náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (VČ) s kompetencí pro oblast školství, kultury i sportu a radní pro regionální rozvoj, evropské granty, dotace a cestovní ruch Pavel Hečko (ČSSD).

Pro region, který je z pohledu obou krajů na periferii, jsou příznačné horší dopravní dostupnost, vyšší nezaměstnanost i další rysy méně rozvinuté oblasti; odborníci hovoří o podprůměrných parametrech v oblasti demografických a sociálně-ekonomických ukazatelů i o vyšším podílu primárního sektoru (tedy důrazu na zemědělství, lesnictví a zpracování surovin). Z debaty vyplynulo, co by mohlo pomoci: usilovat o zlepšení stavu silnic II. a III. třídy, které mají kraje ve správě, řešit dopravní obslužnost přes hranice obou krajů, podporovat projekty sociální integrace a rozvoj občanské vybavenosti, a to i prostřednictvím financování z dotací.

Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje dlouhodobě věnuje vývoji venkovského osídlení, nabídl i pohled akademické sféry – a nechybělo ani upozornění na to, že komfort obyvatel může zvyšovat zavádění dnes tolik populárních „smart“ neboli chytrých řešení, znamenajících uplatňování moderních technologií.

Co bylo řečeno, by nemělo zůstat jen u slov. Účastníci setkání se rozjížděli s tím, že řadu námětů lze skutečně řešit na úrovni krajských samospráv a dále rozpracovat. Tedy přetavit v konkrétní činy. To se určitě může stát podnětem třeba i pro obyvatele Rakovnicka nebo třeba některých lokalit na Příbramsku či Mělnicku, kde v řadě oblastí mohou mít obyvatelé hodně podobné pocity lidí z okraje regionu – i z okraje zájmu.