Kliknutím zvětšíteNakonec odsouhlasili, že kraj s EIB uzavře smlouvu, jež umožní čerpat na spolufinancování investičních projektů v oblasti regionální infrastruktury prostředky v celkovém úvěrovém rámci odpovídajícím částce 3,05 miliardy korun. Podle slov náměstka hejtmanky Gabriela Kovácse (ANO) je rozhodnutí banky takové, že letos se může vyčerpat částka odpovídající 1,3 miliardy korun – a v příštím roce lze uzavřít smlouvu na dalších 1,7 miliardy. Počítá se s několika tranšemi, pro něž má detailní podmínky domlouvat rada kraje. Sjednané podmínky celkového úvěrového rámce nabízejí mimořádně nízké úročení, jež oceňuje i opozice, možnost až čtyřletého odkladu začátku splácení a možnost rozložení splátek až na 23 let.
EIB schválila i seznam konkrétních projektů, ten se však ještě bude měnit. Aktuálně odsouhlasený přehled zmiňuje celkem 17 projektů z oblasti zdravotnictví (dohromady za dvě miliardy korun), 15 projektů v oblasti silniční dopravy (449 milionů), dva projekty z oblasti školství (176 milionů), čtyři projekty z oblasti sociálních věcí (255 milionů) a 14 projektů v oblasti energetických úspor ve veřejných budovách (152 miliony).
Souhlasnému hlasování, jež přineslo velmi těsnou většinu 34 hlasů (když tři zastupitelé byli proti a 17 se zdrželo hlasování) předcházela obsáhlá debata. Tomáš Havlíček (ODS) se ohrazoval nejen proti tomu, že projekty schválené bankou nebyly detailně probrány v rámci krajského zastupitelstva, jeho výborů i politických klubů – šlo to prý udělat i v době jarních omezení kvůli koronaviru – a dokonce mezi nimi kvůli tomu, aby se nesnižovala celková částka možného úvěru, zůstal záměr týkající se milovického domova seniorů, ačkoli je zřejmé, že se neuskuteční.
Následně se zastupitelé přeli o to, jaké praktické dopady může mít ustanovení o tom, že EIB „může“ schválit změnu využití peněz. Může, ale nemusí? Nebo se nakonec mohou změnit prakticky všechny projekty? A co další podmínky? Dan Jiránek (ODS) nakonec vnímal rozhodování jako hlasování o tom, že si kraj vezme úvěr – přičemž následně rozhodne rada, zda se peníze budou čerpat v korunách, či eurech, s fixním, nebo plovoucím úvěrem. A má se jednat o realokaci, tedy o přesunech účelu využití peněz. Proti tomu všemu se ohrazoval. Upozornil současně, že některé z plánovaných projektů ještě nemají stavební povolení. „Nemůžeme říci, zda se vůbec budou realizovat,“ zdůraznil.
Jan Skopeček (ODS) vyjádřil nejen opatrnost vůči zadlužování – zvláště v dnešní době, kdy není zřejmé, co s financováním kraje udělají dopady koronaviru; počkal by minimálně na dobu po podzimních volbách. Upozornil však také na evropské dokumenty zmiňující „zelenání“ EIB: ta má půjčovat peníze na environmentální projekty. Nabídl proto ke zvážení, zda by nebylo vhodnější přemýšlet o standardním úvěru od komerční banky: i za cenu vyššího úroku, ale bez toho, že by měl kraj svázané ruce zelenými parametry. Naopak podle slov náměstka hejtmanky Kovácse není důvod otálet: čím rychleji se bude s EIB jednat, tím méně „zelených požadavků“ bude třeba řešit.
Martin Kupka (ODS) by však přece jen počkal: na dobu, až budou jasnější daňové příjmy kraje – a v zastupitelstvu budou sedět lidé s mandátem pro další čtyři roky. Rovněž Vít Rakušan (STAN) nevidí důvod schvalovat velký úvěr na posledním zasedání krajských zastupitelů před volbami. Byť vlastní využití peněz se bude převážně řešit v příštím volebním období.
Naopak třeba Zdeněk Štefek (KSČM) má jasno: prostředky na investice jsou potřeba – a tyto peníze ovlivní nejen příslušné oblasti, pro něž budou využity, ale rovněž trh práce v regionu. Souhlasně se vyjádřil i jeho stranický kolega Zdeněk Milata. Také hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) vnímá smlouvu s EIB jednoznačně: jako prostředek napomáhající zvládat současnou ekonomickou krizi i rozvoj kraje v budoucích letech. Překvapilo ji proto množství zástupců opozice, kteří ruku „pro“ nezvedli.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
