Vysvětlení chtěl slyšet Jan Skopeček (ODS), jenž post radního pro oblast školství zastával na počátku nynějšího volebního období. „V žebříčku úspěšnosti u maturit sice kraj není poslední, ale řadí se mezi podprůměrné; k tomu není důvod,“ poznamenal. Reagoval tím na výsledky analýzy neúspěšnosti u maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, připravené Cermatem neboli Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

Kraj rozhodně není v čele

V pomyslném žebříčku krajů se střední Čechy umístily na čtvrtém místě od konce – před kraji Ústeckým, Karlovarským a Libereckým. Naopak čelo patří krajům Zlínskému, Vysočině a Pardubickému; Praha se dostala na pátou příčku, když ji předstihl ještě Královéhradecký kraj (nicméně si v celorepublikovém srovnání hlavní město vedlo nejpříznivěji v rámci sledování „absolutní neúspěšnosti“ – tedy těch, kteří již vyčerpali všechny pokusy).

Celkově analytici Cermatu ve sledovaném období posuzovali výsledky 573 523 maturantů, z nichž 52 350 skládalo zkoušky ve středních Čechách. Potenciální neúspěšnost (tedy s možností ještě maturitu dokončit) dosahovala v kraji 5,3 procenta a absolutní neúspěšnost (tedy ani napotřetí či po uplynutí pěti let) 5,8 procenta. Pro srovnání: Praha s 82 070 maturanty dosáhla procentních hodnot úspěšnosti maturantů před zkušební komisí 5,5 a 3,4.

Řešení nebude bezbolestné

Srovnání by se mělo zhodnotit – a popřemýšlet o opatřeních, míní Skopeček. Právě kraj se totiž stará o většinu středního školství (stejně jako obce a města o školy základní) – a jde tedy o jím zřizované školy. Seidl nicméně upozornil, že jsou velké rozdíly mezi školami gymnaziálního typu a různými odbornými školami, jež srážejí průměr.

„Zvlášť tristní je úspěšnost v učebních oborech s maturitou,“ poznamenal radní. V tom se s ním shodují i závěry Cermatu: největší mezikrajské rozdíly jsou právě u učilišť a v případě nástavbového studia. Zájemců o maturitu je ve středních Čechách moc, vyplynulo ze Seidlových slov; obzvlášť na některých školách o ni usilují i ti, jejichž šance u zkoušky uspět jsou předem vcelku mizivé.

„Rozčlenit podle typů škol, poukázat na konkrétní školy, popřemýšlet, jestli s tím nejde něco udělat,“ radí Skopeček, jak by se podle něj mělo s výsledky analýzy Cermatu dál pracovat. Seidl má však jasno: lepších výsledků dosahují kraje, kde ve středním školství došlo ke změnám a počet maturitních oborů byl omezen.

Vůle k takovému kroku se ve středních Čechách zatím nenašla: i když se o potřebě reformy všeobecně hovoří, konkrétní návrhy dosud vždy narazily na odpor studentů, rodičů, pedagogů i politiků. „Rušení škol a jejich slučování“ vesměs odmítají. Zatím se tedy dělají analýzy – a na skutečné rozhodování zřejmě dojde až po volbách.

Procento neúspěšnosti maturantů

Kraj Potenciální neúspěšnost Absolutní neúspěšnost
Zlínský 3,2 3,9
Vysočina 3,6 4,1
Pardubický 3,8 4,2
Královéhradecký 4,2 4,5
Praha 5,5 3,4
Olomoucký 4,4 4,6
Jihomoravský 4,6 4,4
Jihočeský 4,9 4,3
Moravskoslezský 5,0 5,1
Plzeňský 5,2 5,0
Středočeský 5,3 5,8
Liberecký 5,9 5,5
Karlovarský 6,7 6,6
Ústecký 8,2 8,2
Česká republika 5,0 4,8


Zdroj: Cermat – vyhodnocení období 2011 – 2017; potenciální neúspěšností se rozumí případy, kdy studenti ještě mají šanci maturitní zkoušku dokončit, absolutní neúspěšnost odráží již vyčerpané všechny pokusy (3) či termín (5 let)