Získat maturitu by chtěl kdekdo. Ne každý uspěje

Vysvětlení chtěl slyšet Jan Skopeček (ODS), jenž post radního pro oblast školství zastával na počátku nynějšího volebního období. „V žebříčku úspěšnosti u maturit sice kraj není poslední, ale řadí se mezi podprůměrné; k tomu není důvod,“ poznamenal. Reagoval tím na výsledky analýzy neúspěšnosti u maturitních zkoušek v letech 2011 až 2017, připravené Cermatem neboli Centrem pro zjišťování výsledků ve vzdělávání.

Kraj rozhodně není v čele

V pomyslném žebříčku krajů se střední Čechy umístily na čtvrtém místě od konce – před kraji Ústeckým, Karlovarským a Libereckým. Naopak čelo patří krajům Zlínskému, Vysočině a Pardubickému; Praha se dostala na pátou příčku, když ji předstihl ještě Královéhradecký kraj (nicméně si v celorepublikovém srovnání hlavní město vedlo nejpříznivěji v rámci sledování „absolutní neúspěšnosti“ – tedy těch, kteří již vyčerpali všechny pokusy).

Celkově analytici Cermatu ve sledovaném období posuzovali výsledky 573 523 maturantů, z nichž 52 350 skládalo zkoušky ve středních Čechách. Potenciální neúspěšnost (tedy s možností ještě maturitu dokončit) dosahovala v kraji 5,3 procenta a absolutní neúspěšnost (tedy ani napotřetí či po uplynutí pěti let) 5,8 procenta. Pro srovnání: Praha s 82 070 maturanty dosáhla procentních hodnot úspěšnosti maturantů před zkušební komisí 5,5 a 3,4.

Řešení nebude bezbolestné

Srovnání by se mělo zhodnotit – a popřemýšlet o opatřeních, míní Skopeček. Právě kraj se totiž stará o většinu středního školství (stejně jako obce a města o školy základní) – a jde tedy o jím zřizované školy. Seidl nicméně upozornil, že jsou velké rozdíly mezi školami gymnaziálního typu a různými odbornými školami, jež srážejí průměr.

„Zvlášť tristní je úspěšnost v učebních oborech s maturitou,“ poznamenal radní. V tom se s ním shodují i závěry Cermatu: největší mezikrajské rozdíly jsou právě u učilišť a v případě nástavbového studia. Zájemců o maturitu je ve středních Čechách moc, vyplynulo ze Seidlových slov; obzvlášť na některých školách o ni usilují i ti, jejichž šance u zkoušky uspět jsou předem vcelku mizivé.

„Rozčlenit podle typů škol, poukázat na konkrétní školy, popřemýšlet, jestli s tím nejde něco udělat,“ radí Skopeček, jak by se podle něj mělo s výsledky analýzy Cermatu dál pracovat. Seidl má však jasno: lepších výsledků dosahují kraje, kde ve středním školství došlo ke změnám a počet maturitních oborů byl omezen.

Vůle k takovému kroku se ve středních Čechách zatím nenašla: i když se o potřebě reformy všeobecně hovoří, konkrétní návrhy dosud vždy narazily na odpor studentů, rodičů, pedagogů i politiků. „Rušení škol a jejich slučování“ vesměs odmítají. Zatím se tedy dělají analýzy – a na skutečné rozhodování zřejmě dojde až po volbách.

Procento neúspěšnosti maturantů

Zdroj: Cermat – vyhodnocení období 2011 – 2017; potenciální neúspěšností se rozumí případy, kdy studenti ještě mají šanci maturitní zkoušku dokončit, absolutní neúspěšnost odráží již vyčerpané všechny pokusy (3) či termín (5 let)

Základní školy se mění - vyrostly nové pavilony i celý komplex

Vynález českých vědců už vyrábí na poušti vodu ze vzduchu