Letničky pomalu, ale jistě odkvétají, to však neznamená, že se během září a října nemohou terasy či lodžie zase pestrobarevně rozzářit. Když počasí dovolí, vydrží podzimní výsadba krásná až do konce listopadu.

Když se řekne „kvetoucí podzimní truhlíky“, většině z nás se vybaví vřes. Rostliny s bílými a růžovými kvítky k podzimu prostě patří. Na trhu najdete rozmanité odrůdy, které se od sebe liší barvou listů i květů. Můžete si vybrat rostliny se světle zelenou barvou listů v kombinaci s bílými květy či druhy s tmavě zeleným olistěním a světle či tmavě růžovými květy. Existují i nekvetoucí odrůdy vřesů, jenž postupně během chladných dní získají ohnivě červené zabarvení větviček. Po odkvětu vřes nezapoměňte ostříhat.

Terasu či balkon ale může ozdobit i vřesovec, odolná a po celý rok kvetoucí rostlina stejného rodu jako vřes. Jen mějte na paměti, že obě rostliny potřebují kyselou půdu a nesnášejí hnojivo s obsahem vápníku. Ke kyselomilným druhům patří ještě třeba hebe či libavka. Všem těmto rostlinám je třeba zajistit optimální pH substrátu přidáním rašeliny.

Co přidat do truhlíku k vřesu? Možností je dost

Spolu s vřesy a vřesovci bude dobře růst už zmíněné vděčné stálezelené hebe, které se pyšní stovkou druhů a množstvím pěkných kultivarů. Rostliny v nádobách dobře doplní stálezelený zimostráz. Krásně a dlouho kvetou také rozchodníky – zkuste rozchodník nachový nebo kamčatský. Univerzální rostlinou pro chladnou část sezony je drobnolistý břečťan. Skvělou volbou budou také trávy jako stříbřité kostřavy a ostřice, astry nebo dokonce zakrslé jehličnany. Skvěle vypadá kombinace vřesů chladných barev a šedé kostřavy s krásnohlávkem, který pochází z Austrálie, či starčekem se stříbřitými lístky. Co na tom, že tyhle zajímavé rostliny nejsou mrazuvzdorné, vypadají totiž stejně pěkně i suché.

Terasa nabízí možnost posezení s přáteli u grilu.
Terasy: Jak je využít na malém či svažitém pozemku

Vsadit lze také na vděčné a otužilé macešky. V případě výsadby dvouletých druhů je postaráno o pestrobarevné kvetení jak na podzim, tak znova na jaře. Na výběr máte neobyčejně širokou paletu barev, od bílé, žluté, růžové a červené až po karmínovou, purpurově fialovou či modrou. Toužíte-li po velkém množství květů, zkuste se porozhlédnout mezi drobnějšími odrůdami. I pro macešky platí neúprosné pravidlo nepřímé úměrnosti: čím větší květy, tím méně jich je. V truhlících či nádobách můžete macešky zasadit samotné. Pokud je budete chtít doplnit, zkuste stálezelený břečťan. Vyniknou také v sousedství s trvalkami, trávami a drobnými keříky s červenými plody.

Hitem posledních let jsou kompaktní dřevité třezalky různých odrůd, dále libavky a skimie. Poslední dvě rostliny dávají přednost lehčímu substrátu s kyselou půdní reakcí. Do podzimních truhlíků se skvěle hodí krásně kvetoucí chryzantémy. Opět máte na výběr množství barevných variant. Z dalších trvalek se při podzimních kompozicích uplatní také zběhovec, barvínek, ajanka pacifická, dlužicha a samozřejmě hvězdnice neboli astry, které na vaši terasu přilákají během slunných dnů motýly a včelky.

Na terasách a balkonech se už zabydlela okrasná kapusta a zelí. Nenechte se zmást tím, že v době výsadby vypadají nenápadně: vybarví se až při poklesu teploty. Čím blíže je teplota k nule, tím zajímavěji se zbarvují. Zelí i kapusta jsou zcela nenáročné na pěstování i výsadbu a postarají se o výzdobu lodžie až do Vánoc. Jde o poměrně robustní rostliny, proto se vhodně doplňují s jemnými vřesy, břečťanem nebo třeba kostřavou sivou, které celé aranžmá odlehčí. Přestože jde o vyšlechtěné okrasné odrůdy, barevné zelí i kapusta jsou stále jedlé. Potřebují obvykle jen o něco delší tepelnou úpravu. Vyzkoušejte to. Pořídit si lze už vypěstovanou zeleninu, do výsadby vlastní okrasné kapusty nebo zelí se však můžete pustit sami. Jen si musíte počkat na jaro – semínka se vysévají v březnu nebo dubnu, semenáčky jdou do půdy v květnu a červenci.

Sólo, nebo ve skupince?

Podzimní výsadba nevytváří převis jako letničky, které nádobu zakryjí, proto byste měli při vytváření kompozice brát zřetel i na vzhled truhlíků a květináčů. Rostliny vyniknou například v proutěných nádobách. Pokud máte třeba nevyužité staré košíky, z vnitřní strany je vystelte fólií a na vnější použijte mech. Do pozadí vysázejte třeba okrasné trávy teplých barev, jako je třeba ohnivě zbarvená ostřice, v popředí vynikne třeba převislá velkolistá odrůda dlužichy. Vhodné jsou i keramické květináče nebo různá koryta. Pokud pro výsadbu používáte plastové truhlíky, které jsou na oknech vidět, je vhodné zvolit ty, které budou barvou vhodně doplňovat aranžmá.

Jak vytvořit to nejvhodnější aranžmá pro vaši terasu či balkon? Dáváte-li přednost solitérům, osázejte třeba různě veliké květináče z pálené hlíny jedním druhem rostlin. Barevným kompozicím se meze nekladou. Můžete si ozdobit terasu typickou podzimní barevnou kombinací – žlutá (minimaceška, chryzantéma, ajanka), oranžová (maceška, chryzantéma, barvený vřes), červená (maceška, chryzantéma, dlužicha) a hnědá (ostřice). Nic však nebrání tomu, abyste zvolili nezvyklé barvy, jako je modrá (maceška ), bílá (chryzantéma, astra, vřes) a stříbrná ( krásnohlávek, starček, ostřice). Nápadům se meze nekladou. Ostatně ani samotná zelená není jednotvárná – na výběr máte odstíny teplé s nádechem do žluta, syté, temné nebo studené s nádechem do modré či sivé.

Pokud se rozhodnete pro dvě výrazné kontrastní barvy, většinu plochy v truhlíku by měla zabírat jedna z nich, zbytek druhá, aby výsledkek působil vyrovnaně. Je dobré vědět, že jemné a světlé odstíny se méně se přebíjejí a můžete měnit jejich poměrové zastoupení.

Slunéčko sedmitečné ohrožuje asijský nepřítel
Bojuje s mšicemi. Slunéčko sedmitečné má ale asijského nepřítele

Není asi třeba připomínat, že bílá v podobě drobnějších kvítků či panašovaných listů se hodí ke všemu a vždycky aranžmá oživí. Stejně vhodná je stříbrná nebo šedá barva. Symbolem podzimu je sytá zářivě oranžová, kterou však budete v květinové kompozici s jinými odstíny harmonicky ladit těžko, zatímco jemná světlejší meruňková se osvědčí skoro vždycky. Stejně si bude rozumět růžová s lososovou nebo jemně fialovou, naproti tomu sytá purpurová s červenou i fialovou stěží.

Vedle kombinace barev berte v úvahu také harmonii tvarů. Proto by vždy měly být v nádobě sesazeny rostliny s kulatými květy, například chryzantémy, macešky či nízké astry, kytky s protáhlými květenstvími, jako je vřes i vřesovec, v kombinaci s trávami či rostlinami s okrasnými listem, třeba zběhovcem. Výsledkem bude rozmanitost a atraktivnost kompozice. Ideální je také jejich doplnění rostlinami s atraktivními plody, které má například libavka. Tvoření podzimních zátiší se meze nekladou, záleží jen na vás, co vám bude v podzimních dnech dělat největší radost.

Pokud se rozhodnete vytvořit kompozici z různých rostlin ve společné nádobě, je třeba respektovat jejich pěstební nároky, jinak řečeno dávat k sobě rostliny, které potřebují třeba stejný substrát či intenzitu závlahy. Pro podzimní výsadbu nepoužívejte samozavlažovací květináče a truhlíky. Rostliny můžete sázet hustěji, protože v chladném počasí nebudou tolik růst. Kromě nádob s rostlinami se budou na vaší terase nebo balkoně skvěle vyjímat přírodní dekorace v podobě tykví nejrůznějších barev, tvarů i velikostí, věnců z pestrobarevných listů buků a javorů, větvičky obsypané jeřabinami. Proč nepřidat do truhlíků ještě větvičky mahonie, buxusu, vrby nebo třeba svatoliny, které si opatříte během vycházky. Už přece víte, že stříbřité listy zjemňují barevné kontrasty.

Na terasách a balkonech se už zabydlela okrasná kapusta a zelí. Nenechte se zmást tím, že v době výsadby vypadají nenápadně: vybarví se až při poklesu teploty. Čím blíže je teplota k nule, tím zajímavěji se zbarvují.

Kam s bylinkami?

V létě jim bylo na terase dobře, ale co s příchodem chladnějších dnů? Teplomilné jednoleté bylinky v našich podmínkách nedokážou přezimovat. V zimě o ně proto musíte pečovat doma, ideálně na slunném okenním parapetu. Jde například o bazalku, petrželku, řeřichu, kopr, koriandr, heřmánek, majoránku či anýz vonný. Stačí zajistit teplo, světlo a pravidelnou péči a jejich nezaměnitelnou chuť a aroma si tak můžete dopřávat takřka celoročně. Pozor na průvan, ten bylinkám nesvědčí, stejně jako kolísání teplot – ideální rozpětí je mezi patnácti až dvaceti stupni. Trvalky naproti tomu přežijí na terase i zimu. Řadí se mezi ně například máta, meduňka, pažitka, tymián, libeček nebo petrželka. Některé druhy mohou být maličko choulostivější a při zazimování je potřeba je přikrýt.

Kvasnice obsahují spoustu živin, které potřebují pro svůj růst také rostliny
Fantastický přípravek. Hnojivo z kvasnic ocení balkonové i pokojové rostliny

Chcete-li pěstovat různé bylinky společně v jedné nádobě, je potřeba vzít v potaz jejich nároky na množství zálivky, umístění a světlo i typ půdy. Například středomořské suchomilné bylinky mají rády málo zálivky a hodně slunce a nelze je pěstovat například s pažitkou či meduňkou, které vyžadují vydatnější zálivku a spíše polostín na východním či severním okně.

Pozor si dejte na takzvané invazivní byliny, mezi které patří například máta. Nesázejte ji s dalšími rostlinkami, svým bujným růstem by je brzy zastínily.

Jak pěstovat chryzantémy

Spolehlivou květinou, která svými pestrými barvami rozzáří podzimní terasu, balkon i parapet, je chryzantéma. Navíc nejde o žádnou zhýčkanou krásku. Starejte se o ni a vydrží až do mrazů. Tyhle rostliny, které pocházejí z Dálného východu, mají odolnou náturu. Pro Japonce prý představují symbol lidské dokonalosti a odpradávna bývaly znakem císařů. Číňané je zase uctívají jakožto posvátné květiny, bez nich se neobejdou náboženské obřady. Ostatně nádoby s chryzantémami tradičně zdobí hroby našich blízkých během Dušiček.

Do květináčů se nejvíce hodí především chryzantémy typu multiflora, nízké a drobnokvěté odrůdy vyšlechtěné v Evropě. Elegantně působí seskupení více variet s květy různých barev. Při nákupu hledejte jen mrazuvzdorné druhy a kultivary. Ujistěte se také, že jde o trvalku a ne jednoletku, určenou k jednorázové dekoraci. Kam s nimi? Listopadky mají rády světlo, přímé slunce však nikoli. Jde o krátkodenní rostliny, proto kvetou až na podzim. Uvítají středně těžkou půdu, propustnou a se středním obsahem humusu. Pro pěstování drobnokvětých chryzantém nepoužívejte do velkých nádob příliš lehké substráty. Vhodnější jsou směsi rašeliny a zeminy. Počítejte s tím, že listopadky budou vyžadovat pravidelnou zálivku, když nasazují květy. Trvalé přemokření, stejně jako nepravidelná závlaha, jim však nevyhovuje. Rostliny zalévejte vždy na půdu, nikdy na listy.

Nezapomeňte na výživu, která podporuje květy. Během kvetení chryzantémy přihnojujte – při nasazování poupat v raném podzimu potřebují draslík, na jaře a v létě zase hnojivo s dostatkem dusíku. Když budete suché květy chryzantém pravidelně zastřihávat, rostliny budou tvořit stále nové a pokvetou mnohem déle. Velkokvěté chryzantémy vydrží na balkoně či terase chráněné před deštěm a větrem nejdéle. Jakmile se ohlásí podzimní mrazíky, musíte je přenést do světlé studené místnosti s teplotou okolo deseti stupňů Celsia. Květináč můžete umístit na okenní parapet v pokoji, květů se dočkáte, ale nevydrží dlouho.

Listopadky se vyplatí přes zimu uchovat. Na jaře totiž relativně snadno rostliny namnožíte řízkováním a o podzimním výsadbu máte postaráno. Matečnou rostlinu můžete na jaře povzbudit k růstu umístěním na slunném místě, zálivkou a mírným přihnojením. Během dubna odstřihněte z výhonků vrcholové řízky a nechejte je zakořenit v substrátu s příměsí rašeliny a písku. Nejlépe zakořeňují pod krytem z perforované průhledné plastové nádoby či fólie a ve stínu. Teplota by se měla pohybovat mezi patnácti až dvaceti stupni, substrát udržujte stále mírně vlhký. Přibližně po měsíci lze zakořeněné sazeničky přesadit do nádob.

Ještě rychlejší a jednodušší variantou je nechat řízky zakořeňovat přímo v květináči.

Přibližně po třech týdnech, až vaše sazeničky povyrostou alespoň o tři centimetry, zaštípněte vrcholek za pátým či šestým lístkem, aby listopadky narostly do hustých a košatých keříků.