Pokud jste se rozhodli pěstovat doma rajčata ze semínek, máte už za sebou pikýrování, tedy přesazení malých sazeniček a čekáte jen na to, až povyrostou, zesílí a budete je moct přesadit do skleníku. Čas pro finální přesun nastane, až budou mít rostlinky osm pravých listů s dobře vyvinutým prvním květenstvím a výšku asi dvacet pět centimetrů. Měly by mít i dobře vyvinutý kořenový systém. Pokud jste si sadbu nepředpěstovali, můžete si sazenice rajčat koupit už předpěstované. Vyberte si ale pouze silné a zdravé rostliny.

Tyčková a keříčková rajčata

Rajčata se rozdělují podle způsobu růstu na tyčková nebo keříčková. Tyčková rajčata se hodí do skleníku i na volný záhon, jsou vyšší a mají větší násadu plodů. Zajištění pevné opory je u nich nutností. Mají hlavní stonek, na kterém vyrůstají za listem boční výhony, takzvané zálistky. Ty je potřeba pravidelně, zhruba jednou týdně, kdy mají 3 až 5 centimetrů, vyštipovat. Rostlinu zbytečně vysilují a nepropouštějí k plodům světlo.

Pěstování rajčat od semínka po sklizeň:

| Video: Youtube

Keříčková rajčata jsou menšího vzrůstu, rostou přirozeným větvením do tvaru keře a není třeba je vyštipovat ani vyvazovat. Jsou ideální i na pěstování třeba na balkoně. Jejich drobné plody jsou skvělé na špízy, na ozdobu pokrmů a mají je rádi i ti lidé, kteří jinak zeleninu moc v oblibě nemívají.

Výsadba rajčat do skleníku

Venkovní pěstování rajčat se doporučuje až po květnových ledových mužích, kdy by teploty už neměly klesat pod nulu. Ve sklenících ale můžete začínat mnohem dříve. Pokud máte sazenice k dispozici, můžete je vysadit do skleníku už v dubnu.

Při sázení neporušujte jejich kořenový bal. Sázejte je hlouběji, než rostly v květináči, a nesázejte je kolmo, ale mírně zešikma. Část stonku, který tak zahrnete hlínou, prokoření a vznikne tak bohatší kořenový systém, který umožní rostlině čerpat víc vody a živin.

close Sázení sazenic rajčat. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Sázení sazenic rajčat

Rajčatům prospívá nakypřená půda. „Půdu nakypřete do hloubky 25 cm, navrch nasypejte přibližně 10 cm silnou vrstvu kompostu a zapravte ji do půdy. Kompost je rovněž vhodné přidávat přímo do jam pro sazenice,“ doporučuje iReceptář. Jednotlivé rostliny by měly mít mezi sebou alespoň 40 centimetrů.

Po zasazení je třeba rajčata důkladně zalít a připevnit k tyčce. „Rostlina by se měla v průběhu růstu přivazovat k tyčce ze dřeva, bambusu nebo plastu přibližně každých šest až osm centimetrů,“ uvádí web Steelmates.


Nahrává se anketa ...

Rajčata můžete ve skleníku pěstovat volně na záhoně, který je možné pokrýt mulčovací textilií. Pěstovat je tu můžete ale i v pytlích nebo ve velkých květináčích. Nádoby je vždy třeba opatřit drenážními otvory a důkladně zalévat.

Výhody a nevýhody skleníku

„Pěstováním rajčat ve skleníku získáte vegetační období delší o několik týdnů,“ vyjmenovává jednu z výhod web Gardening Know How. Červené plody rajčat plné vitaminů, betakarotenu, lykopenu (udržuje hladinu cholesterolu - pozn. red.), železa a draslíku můžete sklízet až do pozdního podzimu. Rostliny tu rychleji rostou a plody rychleji dozrávají.

To ale není jediná výhoda. Skleník rajčata chrání před deštěm, silným větrem i kroupami. Na podzim zase skleníkové mikroklima ochrání před prvními podzimními mrazíky. Je i účinnou obranou před potenciálními škůdci.

Pěstování rajčat ve skleníku má ale i své nevýhody. Za horkých letních dní se teploty ve skleníku šplhají často k 40 - 45 ° Celsia, což je teplota, která ani teplomilným rajčatům nesvědčí. V průběhu kvetení a dozrávání plodů by teplota ve skleníku neměla přesáhnout 30 °Celsia. Proto je třeba zajistit dostatečné větrání.

Bez přísunu čerstvého svěžího vzduchu by rajčata neprospívala. Navíc by je ohrožovaly plísně a houbové choroby. Potřebné stínění zajistí žaluzie nebo jako levnější a osvědčené řešení vápenný nátěr, který lze pak snadno smýt octovou vodou.

Dveře do skleníku je třeba nechávat v horkých dnech otevřené nejen kvůli větrání, ale také kvůli tomu, aby měl ke květům rajčat přístup opylující hmyz.

Hnojení a zavlažování rajčat

S přihnojováním je vhodné začít zhruba dva týdny po výsadbě sazenic. Ve fázi růstu budou rajčata vyžadovat především dusíkatá hnojiva, ve fázi květu a dozrávání pak hnojiva s dostatkem fosforu a draslíku. Vedle tradičních a osvědčených přípravků se některým pěstitelům osvědčil tekutý lignohumát či tekutý vermikompost.

Pěstování rajčat ve skleníku v nádobách:

| Video: Youtube

Přihnojit je můžete například jíchami. Rajčata milují především zákvasy z kopřiv, které jsou plné dusíku a fosforu. Preventivně byste měli používat také přípravek proti houbovým chorobám, který vám ušetří mnohé nepříjemnosti. „Důležité je také chránit rajčata před škůdci,“ doporučil v článku Jak na šťavnatá rajčata Deník.

Rajčata potřebují závlahu většinou denně. Optimální je zavlažovat rajčata ve chvíli, kdy vyschne vrchní část substrátu. Důležité ale je zalévat rostliny vždycky ke kmínku, nikdy na listy.

Vhodní sousedé

Do skleníku můžete na 1 m2 vysadit 2 až 5 rajčat. Záleží na druhu. Pokud budete rostliny správně zaštipovat, zůstane pod nimi dostatek místa i světla, abyste mezi nimi mohli pěstovat i další rostliny.

Vhodné rostliny jsou:

  • salát
  • kedlubny
  • ředkvičky
  • cibulka
  • „baby“ mrkev
  • řeřicha
  • ledový salát

Vzhledem k tomu, že mají rajčata hluboké kořeny, nepoškodí se. „Semenáčky salátů a kedluben rozsázejte po ploše mezi rajčaty tak, aby měly kolem sebe prostor o průměru přibližně 20 centimetrů,“ doporučuje iReceptář.