Jednoduché triky, jak vyhrát nad perfekcionismem:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
Kdo by někdy nezatoužil být pochválen za perfektně odvedenou práci, vypracovanou postavu nebo znalost cizího jazyka. Touha zavděčit se druhým a být pyšný sám na sebe je zcela přirozená věc. Měli byste ji však držet na uzdě. V opačném případě dokáže pokazit vztahy a leckdy lidi dostat až na pokraj společnosti. „Určitě se nejedná o žádnou kategorii duševní diagnózy,“ vysvětluje psychoterapeut Martin Vojvoda, který se věnuje problémům ve vztazích a závislostem. „Co za tím můžeme tušit, je obsedantně kompulzivní porucha osobnosti. To sice diagnóza je, má však jen málo společného s perfekcionismem, s nímž se běžně setkal každý,“ dodává. Jenže i když se nejedná o chorobu, může úsilí o dokonalost podkopávat lidské štěstí.
Co je perfektní?
Už v dětském věku jste se možná setkali s požadavkem přepsat domácí úkol, protože se rodičům nezdál na výbornou. Možná vás nutili předělat ho i několikrát a trápili vás tím každý den. Vyžadovali rázně samé jedničky, protože kdo nosí trojky, skončí v dospělosti bez práce, ne-li rovnou ve vězení.
I tato zdánlivá drobnost může člověka poznamenat na celý život. Rodičovský tlak je v dospělosti důvodem, proč se nikdy necítí dost dobrý, sám sobě se nelíbí a za žádných okolností není spokojen s tím, co udělá.
Mnohým rodičům se nepodařilo stoprocentně uspět ve vlastním životě, proto pak vrhnou všechny své zmařené touhy na potomky a vyžadují od svých dětí, aby vynikaly ve sportu, v hudbě nebo cizích jazycích. Seberou jim tím veškerou svobodu.
„Obdivuji sportovce, co ve svém oboru dokázali. Na druhou stranu vidím, co je za tím bolesti a opuštěných dětských snů, které nemohly být naplněny kvůli sportovní kariéře. Až budou děti chtít jít v dospělosti vlastní cestou, nebudou vědět, čím svůj život naplnit,“ říká Martin Vojvoda. „Rodiče by si měli uvědomit, že děti mají svůj vlastní život.“
Faleš Instagramu
I dřívější generace měly své představy o kráse, mnohé ženy chtěly vypadat jako Brigitte Bardotová, muži zas jako Alain Delon. Každá doba měla svůj ideál, a dneska je těžko uvěřit, že to byla kdysi i žena s obrovským pozadím, Věstonická venuše. Jenomže do moderní doby zasáhla sociální média. Vzorem mladých lidí se stávají instagramové hvězdy a youtubeři, kteří se chlubí počtem sledovatelů a vytvářejí tím dojem absolutní dokonalosti.
Jak na perfekcionismus?
Nezralé osobnosti dětí, které je s mobilem v ruce neustále sledují, si často neuvědomují, že jejich modla není ve skutečnosti tak dokonalá. Za její „krásou“ se často skrývá hromada peněz, bolestivé zákroky a třeba i nepochopení nejbližších lidí v rodině. Jde pouze o byznys.
„Co se dnes děje, považuji za nezdravé. Holka, která se nechá přeoperovat do podoby Barbie a ztratí kvůli tomu vlastní identitu, to je extrémní forma nedospělosti,“ uvádí psychoterapeut, který se ve své praxi s podobnými případy setkává. „Otázka je, kdo tu dokonalost určuje a proč se ji snažíme kopírovat,“ ptá se. Příčinou jsou většinou mindráky a trápení, které si neseme z dětství.
Perfekcionismus
- Perfekcionismus je osobnostní rys, který charakterizuje snahu jedince o co nejlepší výsledek. Je doprovázen vysokými očekáváními na vlastní výkon i výkon ostatních. Vede k přílišné sebekritice a kritice kolegů či partnerů a neustálé úzkosti z hodnocení vlastní práce ostatními.
- Adaptivní forma perfekcionismu omezuje člověka jen minimálně a vede k obecně dobrým výsledkům a vysoké motivaci. Tato forma perfekcionismu bývá považována za pozitivní osobnostní charakteristiku. Ve svých těžších formách již ale zpomaluje výkon jedince a způsobuje mu úzkost. V extrémní podobě způsobuje paralyzující úzkost, protože se jedinec snaží dosáhnout nedosažitelného ideálu.
- Přílišný perfecionismus je považován za neurotickou poruchu, neboť zatěžuje svými projevy jak postiženého, tak i jeho okolí. Obecně snižuje pracovní výkon i kvalitu odvedné práce a způsobuje u postižených jedinců dlouhodobu depresi plynoucí ze silného stresu, který prožívají.
Zdroj: everesta.cz
Jako na vojně
Perfekcionismus má různé podoby. Pro vztah je rozhodně zničující typ vojenské disciplíny uplatňovaný na domácím „kolbišti“. Mnohé ženy a děti si – v tom lepším případě – dělají legraci ze svých otců v uniformách. Čisto a uklizeno bez prachu a jednoho smítka, absolutní pořádek, prádlo srovnané do komínků a řád za cenu ztráty emocí a spokojeného života. Vojenská disciplína je potřeba v době války, ale do soužití se nehodí.
S touhou být dokonalí se nenarodíme, ale výchova má mocné účinky. Dost často se takto předávají i rodinné tradice. „Kamenný řád“ určil, že takhle to bylo u prapředků a bude to stejně i dnes, klidně na úkor zničení vztahů mezi rodiči s dětmi. Někdy je v pozadí také pocit nepřijetí společností, které se chce rodina zavděčit.
Tlak na dokonalost může způsobovat i přehnané nároky na partnera. Pro takovou ženu nebo muže nebudete nikdy dost dobří, a to ani v případě, že vás má rád. Bude vás omezovat a štvát den co den.
Nahrává se anketa ...
„Setkal jsem se i s takovým případem, kdy se manželé rozváděli kvůli, zdá se, legrační situaci,“ vzpomíná psychoterapeut. „Partner si ráno odskočil na toaletu a jeho manželka mezitím vzorně zastlala jeho lůžko. Nemohl se tedy vrátit pod vyhřátou peřinu, kam se cestou zpět těšil. Cítil se doslova vyhnán z manželského lože. S tebou se nedá žít, ty chceš mít všechno vyrovnané a já se bojím kamkoli sednout, stěžoval si ponížený partner a se svou ženou se rozvedl.“
Perfektní podle šéfa
Mnozí z nás si připadají nicotní i v práci. Šéf není nikdy spokojený, nepřidá vám na platu a pořád něco proti vám má. Vy si naopak myslíte, že děláte všechno správně, snažíte se ve všem vyhovět – a pořád je to málo. Připadáte si nedokonalí jako kdysi ve škole, když jste zapomněli doma učebnici nebo penál s dokonale ořezanými pastelkami.
Poznáváš se?
Bojíte se ozvat. A to je zlé – budete si totiž nakládat víc a víc, až nakonec už tíhu neustojíte. Odhodlejte se komunikovat beze strachu. Pokud se na to necítíte, existují různá školení, kde se komunikaci, i nepříjemnou, můžete naučit. A pamatujte, ani váš šéf není dokonalý.
Psychoterapeut upozorňuje na to, že vaše vlastní potřeby by neměly být až poslední v pořadí za všemi ostatními. „Vyžeňte ze sebe kritického rodiče a postavte hranice nárokům šéfa. Vykašlete se na dokonalost a kontrolu, s tím je peklo žít,“ radí Martin Vojvoda. Zkuste někdy taky trochu lajdat, a uvidíte, že se nic nestane. Nejspíš se dokonce budete cítit lépe.
Touha po dokonalosti dělá život těžkým a to pak vede k dalším problémům. „Perfekcionista se točí v pomyslném kruhu a nemůže být nikdy spokojený, stále zažívá pocit selhání. Takový život není jednoduchý. Nakonec je takový člověk zahnán do depresí a někdy si svou nedostatečnost ventiluje skrz alkohol a zneužívání léčiv,“ varuje psychoterapeut. Dodává, že takový nešťastník může z úspěšného manažera skončit i jako bezdomovec.
„Lidé závislí na alkoholu, s kterými pracuji, velmi často trpí perfekcionismem i narcistní poruchou osobnosti a často se ukazuje, že cesta k jejich droze šla přes selhání a potřebu zbavit se úzkosti z toho vyplývající. K tomu si pomáhali drogou,“ upozorňuje na rizika touhy po dokonalosti Martin Vojvoda.
Psychoterapeut Martin Vojvoda říká:
„Raději pracuji s lidmi, kteří nemají přehnané sebevědomí. Trpí tím, že nejsou suverénní jako ti ostatní, ale většinou v nich zahlédnu něco zajímavého, velké nadání nebo krásnou lidskost. Ti, kteří přicházejí s tím, že jsou perfektní, úžasní a jediní na tomto světě, mají v sobě velké prázdno. I s tím se však dá něco dělat, prázdné místo zaplnit. Časem i tito lidé dokážou navázat dobré vztahy, ale chce to velkou trpělivost a hodně práce.“