"Není třeba úzkostlivě dvacetkrát denně mýt každý povrch, místo toho se můžeme jednoduše soustředit na mytí rukou, dodržování rozestupů a zůstávat doma, když jsme nemocní, což by mělo být víc než dostačující, abychom virus nešířili," uvádí Vally.

Hlavní způsob přenosu viru SARS-CoV-2 je aerosol, a to hlavně v případě, kdy je infikovaná osoba v blízkém kontaktu s dalším člověkem a například kýchne nebo zakašle. Kapičky aerosolu se pak mohou dostat do nosu, úst či očí poblíž stojících lidí, připomíná The Guardian.

ZPÁTKY DOMA. Ortoped Filip Veselý se po šesti letech operování v Německu vrátil do České republiky. Jako primář v Sokolově povede tamější dobře zavedenou ortopedii
Proti proudu. Zkušený český lékař se vrací z Německa: Jsem domácí patriot

"Neříkám, že přenos skrze povrch je nemožný a že v určitých situacích nepředstavuje určité riziko, nebo že bychom ho měli úplně ignorovat. Ale měli bychom vzít v potaz, že riziko takového přenosu je relativně malé," dodává Vally.

K obavám veřejnosti o nákazu skrze displej telefonu, bankovky a další povrchy přispěla studie australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), podle které může koronavirus na takovém povrchu zůstat infekční až 28 dní. Závěry už tehdy kritizoval například mikrobiolog Emanuel Goldman z americké Rutgersovy univerzity. Expert v článku v odborném časopise Lancet píše, že studie varující před nákazou z povrchů byly provedeny v laboratořích a "jen málo se podobají podmínkám v reálném životě".

"Podle mého názoru je pravděpodobnost přenosu skrze neživé předměty velmi malá, a to jen v případech, kdy nakažená osoba na povrch nakašle nebo kýchne a někdo jiný se ho brzy (do jedné až dvou hodin) dotkne," píše Goldman.

Zbytečné opatření? 

Opakované dezinfikování povrchů a nošení rukavic podle něj dává smysl například v nemocnicích, v méně rizikovém prostředí jde o zbytečnost. Podobně jako Vally připomíná, že bychom však měli dbát na jiná preventivní hygienická opatření.

Molekulární imunolog Václav Hořejší
Imunolog Václav Hořejší: Jihoafrická a brazilská mutace jsou hrozivé

The Guardian podotýká, že zmíněná studie od CSIRO počítala s podmínkami, ve kterých nebylo ultrafialové záření, jež pomáhá virus zabít. V laboratoři je také kontrolovaná teplota a vlhkost vzduchu, jejichž kolísání rovněž ovlivňuje chování viru.

Vědecká práce vedoucí ke zmíněné studii nebyla špatná, ale interpretace a vysvětlení závěrů jsou chybné, říká Vally a varuje, že lidé se při dodržování příliš mnoha opatření brzy unaví a proto je zásadní soustředit se na to, co je opravdu důležité - mytí rukou a dodržování rozestupů a nikoli neustálá dezinfekce věcí kolem nás.