Víra dělá zázraky. Většina stížností po očkování proti koronaviru je falešná

Placebo efekt zná asi každý. Jeho princip je jednoduchý. Spočívá ve zlepšení pohody nebo zdraví po požití neaktivních látek i například tzv. pseudoterapii. V závislosti na druhu klinické studie se podávají cukrové pilulky, injekce s fyziologickým roztokem nebo se v jedné studii dokonce předstíral chirurgický zákrok, přičemž se pacientovi jen nařízla pokožka.

Přesto tyto falešné zdravotnické aktivity mohou zmírnit nepohodlí, a to dokonce i v případě, že si daný pacient uvědomuje, že nedostává skutečnou terapii. Zajímavé v tomto ohledu je, že mechanismus placebo efektu není stále dobře objasněn. Známé ale je, že ve zlepšení zdravotní pohody nehraje roli pouze víra, ale také biochemické reakce na buněčné úrovni.

Za hlavní příčinu placebo efektu se ovšem považuje očekávání pacienta. Pokud je přesvědčen, že mu léčba prospěje, placebo efekt bude pravděpodobně fungovat lépe.

PŘEHLEDNĚ: Domácí léčba omikronu? Pomáhají běžné léky i kloktadlo

Má to i svoji odvrácenou stranu. Pokud pacient očekává, že lékařský zákrok zapůsobí negativně, mohou se samozřejmě naplnit i tato očekávání. Pak hovoříme o nocebo efektu, tedy o vlivu lékařského postupu, který nepříznivě ovlivní pohodu pacienta. „Placebo a nocebo jsou mocné nástroje, se kterými se bez lékařského dohledu nevyplatí hrát,“ uvedli bostonští vědci.

Ti při zkoumání obou jevů vypracovali tzv. metaanalýzu, tedy analýzu z dvanácti dřívějších studií o vakcínách, které chrání před covidovou infekcí. V nich byly identifikovány vedlejší účinky u celkem 22 578 lidí, kteří dostali injekci placeba, a u 22 802 účastníků, kteří dostali skutečnou vakcínu. Zároveň se ukázalo, že nocebo efekt může být zodpovědný za výskyt postvakcinačních reakcí nejen ve skupině, která dostala falešnou injekci, ale také mezi skutečně vakcinovanými.

Ve skupině s placebem 35 procent účastníků uvedlo alespoň jeden nežádoucí účinek, tzv. systémový - hlavně bolest hlavy a únavu. Alespoň na jeden lokální vedlejší účinek - bolest v místě vpichu, zarudnutí nebo otok – si postěžovalo 16 procent. „Nežádoucí účinky placeba jsou běžné v náhodně vybraných kontrolních skupinách,“ uvedla vedoucí projektu Julia W. Haasová.

Tyto výsledky ale nebyly nejpřekvapivější. U pacientů, kteří dostali skutečnou vakcínu, 46 procent zaznamenalo alespoň jednu tzv. systémovou nežádoucí reakci a dvě třetiny uvedly alespoň jeden lokální účinek. Přestože tito pacienti dostali aktivní přípravek, některé vedlejší účinky, které se objevily, byly způsobeny nocebo efektem. Analýza nakonec ukázala, že nocebem lze vysvětlit až 76 procent všech systémových účinků ve skupině očkovaných subjektů a téměř čtvrtinu lokálních.

Imunita vůči covidu? Někteří ji mají i bez předchozího setkání s nemocí

Po druhé dávce vědci zaznamenali méně vedlejších účinků ve skupině s placebem a více u těch, kteří dostali reálnou vakcínu. V tomto případě šlo o 52 procent systémových nežádoucích účinků, které pociťovali očkovaní a mohly být způsobeny nocebo efektem.

Tato svá zjištění vědecký tým z Harvardské univerzity zveřejnil v magazínu Americké lékařské společnosti JAMA Network Open. Podle autorů jejich výsledky jasně ukazují na mezery v komunikaci s pacienty. Jejich tvrzení podporuje například i výzkum vakcín proti chřipce zveřejněný v magazínu Plos One. Ten ukázal, že strach z vedlejších účinků hraje významnou roli při oddalování rozhodnutí podstoupit vakcinaci a nechat si dát injekci. „Patřičné vysvětlení existence nocebo efektu by mohlo pomoci pacientům snížit tuto úzkost a povzbudit, tak více lidí k očkování,“ uvedli vědci.