Jak si pomoci při střevní chřipce:

| Video: Youtube

Léto představuje nejrizikovější období pro otravy jídlem a střevní potíže. Vyšší teploty podporují množení mikroorganismů ve špatně skladovaném jídle, a to i v potravinách, které máte doma.

„V teplých měsících proto dbejte zvýšené opatrnosti, čerstvé a syrové potraviny nenechávejte delší dobu mimo ledničku a neuspěchejte jejich tepelnou přípravu,“ zdůrazňuje Jitka Dokoupilová, nutriční poradkyně společnosti NutritionPro, která lidem sestavuje krabičkovou dietu na míru.

Nebezpečný je i led

U pouličních stánků je podle nutriční poradkyně důležité věnovat pozornost tomu, zda prodejci dodržují hygienická pravidla, a raději se vyhýbat rizikovým jídlům, jako je třeba majonéza, bílkové polevy, vaječné saláty, měkké salámy, paštiky a podobně.

„Obzvlášť obezřetní buďte v zahraničí, kde k nejproblémovějším konzumovaným věcem patří paradoxně obyčejná voda z kohoutku, a to i ve formě ledu. Pozor ale také na ryby a mořské plody nebo ovoce. U toho se řiďte radou, že co si nemůžete sami oloupat, to raději nejezte,“ radí Jitka Dokoupilová.

Nákaza někdy číhá ve zmrzlině

U masa volte tepelné úpravy, které zajistí, že bude propečené. Krvavé a medium steaky si raději odřekněte. „Dokonale propečené a horké by mělo být i jídlo od pouličních prodejců. V zahraničí si dejte pozor také na zmrzlinu, především smetanovou. Pouliční prodejci totiž mnohdy nedodržují správnou hygienu a málo čistí své stroje, hrozí tedy potenciální riziko nákazy průjmovými onemocněními, typicky salmonelózou,“ dodává nutriční poradkyně.

Vraťte tekutiny do těla

Nejvážnějším problémem spojeným s průjmy bývá dehydratace, neboli odvodnění organismu. Při průjmech tělo ztrácí nejen mnoho tekutin, ale také minerálních látek, zejména sodíku, a také spousty dalších.

„První pomocí je proto doplnění obojího – jak tekutin, tak minerálních látek. Při lehčí ztrátě tekutin jsou vhodné neperlivé minerálky s obsahem sodíku a slazené cukrem. Tekutiny je třeba doplňovat průběžným popíjením po troškách, případně dávkovat lžičkou,“ říká Věra Boháčová, nutriční terapeutka a spolupracovnice AquaLife Institutu.

Pro účinné navrácení tekutin do organismu je možné koupit v lékárně rehydratační roztok, dodávající tělu důležité elektrolyty a glukózu.

Roztok si lze případně připravit doma: v litru vody necháme rozpustit jednu čajovou lžičku soli a osm čajových lžiček cukru, můžeme také ochutit trochou šťávy z pomeranče nebo grepu. „Vychladíme, a pak po troškách popíjíme v množství 250-500 mililitrů během hodiny. Děti by měly během hodiny po malých doušcích vypít asi poloviční množství,“ dodává Věra Boháčová.

Coca-cola není žádný zázrak

Jedna z oblíbených babských rad na otázku, co dělat při průjmu, zní: pít vychlazenou coca-colu. „To ale není příliš vhodné. Coca-cola obsahuje hodně cukrů a bublinky, které naopak žaludek mohou dráždit. Neobsahuje minerální látky, které se průjmem či zvracením ztrácejí,“ varuje Jitka Dokoupilová. Rehydratačním roztokům se zkrátka cola zdaleka nevyrovná.

Potraviny proti průjmu

To, co jíte, hraje hlavní roli ve způsobu, jakým funguje váš žaludek a poté dál i střeva. Ke zmírnění trávicích potíží využijte během letních měsíců třeba tyto rady na výběr potravin z webu Healthshots.com.

1. kokosová voda
Kokosová voda je přírodní tekutina bohatá na minerály, která může pomoci zabránit dehydrataci a doplnit při průjmu ztracené tekutiny.

2. zázvorový čaj
Zázvor má přirozené protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti, které mohou pomoci uklidnit trávicí systém. Chcete-li připravit zázvorový čaj, přidejte několik kousků čerstvého zázvoru do šálku horké vody. Počkejte pět až deset minut, poté přidejte med podle chuti a pijte dva až tři šálky denně.

3. banány
Banány jsou bohaté na draslík, který může pomoci regulovat rovnováhu tekutin v těle a zastavit průjem. Obsahují také pektin, rozpustnou vlákninu, která může pomoci zvýšit objem stolice. Jezte jeden až dva zralé banány denně, nebo si udělejte banánové smoothie s jogurtem a medem.

4. jogurt
Jogurt obsahuje probiotika, což jsou prospěšné bakterie. Může pomoci obnovit rovnováhu střevních bakterií. Dejte si jeden až dva šálky čistého a neslazeného jogurtu denně.

5. semena kmínu
Semínka kmínu mají přirozené protiplísňové a antimikrobiální vlastnosti. Na suché pánvi opražte lžičku semínek kmínu a rozdrťte je na prášek. Smíchejte prášek s šálkem vody a pijte dvakrát až třikrát denně.

Proč vznikají letní průjmy
• „Léto je pro průjmová onemocnění nejtypičtějším obdobím s výjimkou rotavirových a norovirových infekcí, častějších v zimních a jarních měsících. Průjem může mít řadu neinfekčních příčin, jako je dietní chyba, nesnášenlivost některých jídel, může být i prvním příznakem při otravě houbami,“ vysvětluje Helena Ambrožová z Infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce na webu Solen.cz
• Z infekčních příčin jde hlavně o invazivní bakterie, jako jsou salmonely, kampylobaktery, shigely, které mají v létě ideální podmínky k pomnožování.
• Původci letních průjmů mohou být také enteroviry, občas i v kombinaci se serózní meningitidou. Nejčastějšími vyvolavateli průjmu cestovatelů, typického pro lidi cestující z rozvinutých do rozvojových zemí, jsou enterotoxické kmeny Eschericha coli, méně často další bakterie, viry či paraziti.