Kliknutím zvětšíteZatímco žalobkyně Weissová mu přičítá k tíži, že podle ní někdejší hejtman a poslanec v letech 2011 a 2012 přijímal úplatky, ač jeho příjmy byly vysoce nadprůměrné, a ani po letech v souvislosti s tímto jednáním zjevně necítí stud či potřebu pokusit se o nápravu a neprojevuje ani náznak lítosti, Rath se rozhodně takto černě nevidí. Od počátku trvá na tom, že úplatky nepřijímal, machinace při předělování zakázek neorganizoval, neovlivňoval a ani nevěděl o tom, že by se něco takového mělo dít – a zakázky podle něj ani nebyly předražené. Právě naopak!
Výtky Weissové, že se neomluvil ani nepokusil o náhradu škody, odmítl: s tím, že není komu – a není důvod. Trvá na tom, že nikoho nelze označit za oběť – a žádná škoda nevznikla (k čemuž nabízí i velmi detailní rozbory konkrétních pasáží ze spisu). Postoj středočeského hejtmanství mu skutečně dlouho dával za pravdu; byť nakonec se kraj se svým nárokem přihlásil a mezi poškozenými figuruje i krajská nemocnice v Kolíně. Rath také odmítl slova státní zástupkyně o ziskuchtivosti, jež v pondělí vyslovila na jeho adresu. O tom, jaký je ve skutečnosti, prý svědčí třeba jeho někdejší působení na postu ministra zdravotnictví (jímž byl ve vládě Jiřího Paroubka ještě předtím, než se stal středočeským hejtmanem) – a v souvislosti s tím si přičítá zásluhy.
Tyhle argumenty nejsou překvapivé – stejně jako právnické debaty o použití odposlechů v „jeho“ kauze. Stejný odvolací senát pražského vrchního soudu v čele s předsedou Pavlem Zelenkou totiž kvůli nim v roce 2016 zrušil první odsuzující verdikt středočeského krajského soudu z roku 2015 – odposlechy považoval za nezákonně pořízené, a tak k nim nelze přihlížet – a případ vrátil krajskému soudu k novému projednání. I další verdikt z loňského roku (který se nyní probírá před odvolacím senátem) byl však prakticky stejný – a to opět s odkazem na odposlechy. Mezitím (2017) totiž Nejvyšší soud ČR vyhověl stížnosti tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a rozhodl, že byly v pořádku; stížnosti proti tomuto rozhodnutí nově odmítl i Ústavní soud ČR.
Obhajoba namítá, že takový postup, kdy na základě ministerského podnětu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR zhorší postavení obviněných v „živé“ kauze, je nepřijatelný. Mělo by prý platit jen pro další obdobné případy do budoucna, avšak na aktuálně projednávanou kauzu nemá mít vliv: na rozhodnutí vrchního soudu o nepoužitelnosti odposlechů v případu Ratha a spol. podle advokátů nic nemění. Ani tyhle argumenty nejsou ničím překvapivým; diskuse právníků k tomuto tématu se rozběhly už v roce 2017.
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
