„Celé hlavní líčení je ze zákona neveřejné,“ zdůraznila Deníku mluvčí Krajského soudu v Praze Jitka Kubešová – s tím, že se to vztahuje i na podrobnosti o projednávaném skutku obsažené v obžalobě. „Mladistvý je obviněn ze spáchání pokusu vraždy podle § 21 odst. l a § 140 odst. 2 trestního zákoníku. Obviněná osoba se měla provinění dopustit nožem, kterým na podzim minulého roku napadla poškozeného v úmyslu jej usmrtit a způsobila mu zranění na hrudi a předloktí,“ uvedla po konzultaci s předsedou senátu Stanislavem Černeckým.

Soudnictví ve věcech mládeže má ve srovnání s běžnými procesy řadu odlišností – a nejde jen o přísnou ochranu totožnosti souzených osob vedoucí k neveřejnosti jednání či o speciální terminologii (například místo označení trestný čin se používá výraz provinění). Především jsou jiné ukládané tresty: sazby stanovené trestním zákoníkem pro dospělé pachatele se zkracují na polovinu.

V aktuálně projednávaném případě to znamená, že v případě uznání viny a za situace, že pro provedeném dokazování nedojde ke změně právní kvalifikace oproti obžalobě, bude ve hře možnost uložení trestu odnětí svobody v trvání od šesti do deseti roků. U dospělého by za vražedné jednání spáchané s rozmyslem nebo po předchozím uvážení hrozil trest dvojnásobný: dvanáct až dvacet let za mřížemi.