Alergie číhá doma, venku i v potravinách. Může za ni moderní styl života

Alergici by si měli po příchodu domů umýt i vlasy, říká k boji s pylem odbornice

Nejčastěji ji způsobují pyly dřevin, travin, obilí a plevelů, ale mohou za ní stát i roztoči, domácí zvířata či plísně. I když průzkumy potvrzují, že se jedná o dědičné onemocnění, za jejím vznikem ale stojí hlavně vliv životního prostředí.

Moderní epidemie

Alergiky jsme si vlastně vyšlechtili. Jednou z nejzávažnějších příčin je moderní styl života. Měníme své životní prostředí, které zase mění nás. Častěji než dříve jsme v kontaktu se znečištěním, cizorodými látkami, své neduhy raději řešíme polykáním hromady léků a modifikujeme potraviny, s nimiž může mít náš zažívací systém obtíže.

Ohrožují nás ale i u nás dříve nevídané pyly. V několika posledních letech jsme totiž svědky nárůstu alergie na pyly ambrozie, která se k nám do Evropy dostala z Ameriky a šíří se přes země bývalé Jugoslávie a Maďarsko i k nám.

Mýdlo je škodlivé, děti by měly omezit jeho používání, tvrdí vědci

Chybujeme ale také v přehnané hygieně, zatímco v našich kobercích, sedačkách i polštářích mají ráj roztoči. A tak mají někteří alergici obtíže i mimo pylovou sezónu. „Během života se totiž rozšiřuje spektrum alergenů, které alergika obtěžují. Ačkoli se ve většině případů jedná o klasickou pylovou rýmu, odhaduje se, že až 20 procent Čechů je současně přecitlivělých na roztoče,“ uvádí Martin Hospodka, alergolog z kliniky EUC Premium Praha.

Od rýmičky k astmatu

I když alergická rýma otravuje člověku život a neumírá se na ni, není to banalita. Svědění v nose, kýchání, vodnatá rýma a ucpaný nos, doprovázejí svědění, pálení, slzení, zarudnutí a otok očí. Přecházením a tlumením projevů pomocí léků a nosními spreji si zaděláváte na skutečný problém. Málokdo totiž ví, že alergická rýma je preastmatický stav. Ohrožuje především děti a mladistvé. „Špatně léčená, nebo dokonce neléčená může způsobit, že alergie horních cest dýchacích postihne i dolní cesty, průdušky, a vznikne astma. Nejrizikovější je v tomto směru alergie roztočová,“ říká alergolog a imunolog, docent Vít Petrů, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Astmatem u nás trpí zhruba 800 tisíc nemocných, je nejčastější dětskou chronickou chorobou a postihuje zhruba 10–15 procent dětí, u některých přetrvává až do dospělosti. Odhaduje se ale, že zhruba třetina dalších si ještě nevyslechla diagnózu. Alergické astma způsobují vdechované alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst, ale i jejich sliny či výměšky nebo plísně. Ještě koncem 20. století mělo často dohru na lůžku kliniky. Dnes má těžkou formu minimum pacientů a úmrtnost je nulová, ale v 80. letech na astma děti ještě umíraly.

Rostlinná čistička vzduchu? Eukalyptus vám doma ulehčí dýchání

Chronické onemocnění dýchacích cest ale omezuje astmatiky v jejich fyzické aktivitě a narušuje spánek. Alergický zánět průdušek vyvolává tvorbu hlenu, otoky sliznice a vede ke ztíženému dýchání, sípání i dráždivému kašli. „Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se tato nemoc stala v posledních desetiletích nemocí ‚ambulantní‘,“ dokládá význam moderní léčby Petrů.

Hospodka tvrdí, že alergenová imunoterapie je dnes nejúčinnější metodou léčby. Klienti podle něj obvykle vědí, na co mají alergii a že k nim na pracoviště přicházejí, aby si svou domněnku ověřili a konzultovali léčbu. „Nejjednodušším a často také nejspolehlivějším způsobem jsou kožní testy. Potřebujeme k nim pacienta, extrakty alergenů a 15 minut času všech zúčastněných,“ zmiňuje časovou nenáročnost testů Hospodka.

„Pro pyly trav je již několik let dostupná i v tabletové formě s prokázaným preventivním účinkem na alergické astma, a to již pro děti od věku pěti let. Na mimořádný dovoz je možné zajistit i tabletu s léčebným alergenem ambrózie. A účinek očekávané tablety pro terapii alergie na pyly jarních stromů zatím ověřují klinické studie,“ vysvětluje možnosti léčby Hospodka.

Co jíš, tím jsi

Potravinová alergie neboli nesnášenlivost u nás postihuje asi pět procent populace. Jejím nejčastějším projevem je svědění či pálení v ústech na sliznici rtů, tváří a jazyka, většinou po ovoci nebo zelenině. Potraviny někdy mohou způsobit výsev ekzému nebo alergických otoků. „Nebezpečnější, ale naštěstí vzácnější, jsou závažné projevy alergie po požití některých potravin. U kojenců třeba po kravském mléku a vejcích, u starších po ořeších, arašídech, rybách, semenech a mořských plodech,“ uvádí hlavní příčiny Petrů.

Zdroj: DeníkMezi jednu z nejrozšířenějších potravinových intolerancí patří alergie na mléko, respektive alergie na bílkoviny obsažené nejčastěji v kravském mléce, a laktózová intolerance neboli nesnášenlivost. „V průběhu života dochází ke snížení schopnosti trávit mléčný cukr, tedy laktózu, kvůli snížené produkci enzymu, který tento disacharid rozkládá na dva monosacharidy to jest galaktózu a glukózu.

Pokud dojde k horšímu trávení mléčného cukru, projeví se to trávicími obtížemi, jako jsou bolesti břicha, nadýmání a průjem,“ říká Veronika Tělupilová, výživová poradkyně a nutriční terapeutka z Brna. Problém s trávením mléčného cukru můžeme mít buď vrozený, nebo získaný v průběhu života, může ale vzniknout i při onemocnění, kdy dochází k zánětlivým procesům na sliznici trávicího traktu.

„V případě laktózové intolerance není třeba vyloučit mléčné výrobky, záleží totiž na množství obsažené laktózy, třeba vyzrálé tvrdé sýry jsou úplně bez laktózy. Trpíte-li alergií na bílkovinu mléka, je potřeba hledat zdroje vápníku jinde,“ uvádí Veronika Suchodolová, praktická lékařka z Brna.

Tak chutná živá kuchyně: čtyři skvělé recepty na fermentované pokrmy

Další početnou skupinu tvoří lidé trpící celiakií. Podle gastroenterologické společnosti je u nás dvakrát více nemocných než před dvaceti lety. Nemoc byla diagnostikována u zhruba 60 tisíci lidí, je celoživotní geneticky podmíněným onemocněním, jež může vypuknout v každém věku, a jedinou léčbou je striktní dodržování bezlepkové diety. Onemocnění se může projevit i v dospělém věku často vlivem stresové situaci, například při prodělání závažnější nemoci, těžkém porodu nebo vlivem psychické zátěže.

Celiakii není možné nijak vyléčit, ale díky zavedení bezlepkové diety vymizí u pacienta příznaky nemoci. Člověk pak působí, že je zdravý, ale pokud by dietu porušil, projevy celiakie se vrátí. Neléčené onemocnění se může zhoršovat, což může vyústit v trvalé poškození zdraví. Nedodržování diety totiž zvyšuje riziko rakoviny trávicího traktu, potratu a u žen i neplodnosti. Pokud se nepodchytí včas, mohou se k ní přidružit také další nemoci, jako jsou autoimunní zánět štítné žlázy, Crohnova choroba nebo cukrovka.

Pozor na domácí mazlíčky

V počtu chovaných domácích mazlíčků na počet obyvatel jsme na špici v Evropě. Ve čtyřech a půl milionu domácností u nás podle odhadů žijí téměř dva miliony psů a milion koček. Lékaří připisují zvířatům blahodárných vliv na náše fyzické i psychické zdraví, na druhé straně jsou nebezpečným zdrojem alergenů. Přitom mnoho z nás si při pořízení nového přírůstku do rodiny dopředu ani nezjišťuje, zda nám může přinést trable. Alergickou reakci nevyvolává pouze přímý kontakt s zvířetem, ale rovněž kontakt s někým, kdo doma zvíře chová. Obecně se traduje, že ji způsobuje srst zvířete, ale je to pravda jen zčásti. Mohou za ni alergeny bílkovinné povahy, které jsou nejčastěji obsaženy v moči, slinách, krvi, kožních šupinách a výměšcích zvířat.

Zažívací potíže může způsobit lepek. Vážnější jsou ale střevní záněty

Zejména astmatici by se měli vyvarovat nejen přímého kontaktu s kočkami, ale i pouhé setrvání v blízkosti zvířete u nich může vyvolat reakci. Kočka je totiž zdrojem nejagresivnějších zvířecích alergenů, které mohou být přenášeny i na šatech nebo ve vlasech. U psů se většina lidí obává srsti, a když si domu pořídí krátkosrsté plemeno, myslí si, že mají nad alergií vyhráno, problémem jsou ale především v kožní šupiny. Ani oblíbení křečci, morčata, myši, osmáci nebo potkani nejsou ideální.

Pokud se svého mazlíčka nemíníte vzdát, měli byste dodržovat určité hygienické zásady a brát léky. Samozřejmostí je pravidelný úklid a hlavně vysávání.

Kdy jde skutečně o život

Kvůli anafylaktické reakci na cizorodou látku může alergik skončit v nemocnici, či dokonce zemřít. Jen v České republice je u nás s anafylaxí ročně hospitalizováno několik tisíc pacientů. „Většinou se to stává po bodnutí včelou, nebo vosou, ale také vlivem léků,“ uvádí Petrů.

Jedině čistá voda je bez problémů, říká alergolog. Jaké potraviny mohou i zabít?

Při reakci dochází k nedostatečnému prokrvení tkání, které pak nemají dostatek kyslíku. Může proto poklesnout krevní tlak, člověk zmodrá či zbledne, omdlí, ale může být také úzkostný nebo pociťovat paniku. V případě bezvědomí se dostává do ohrožení života. Při známkách rozvíjejícího se šoku je nutné bezodkladně aplikovat adrenalin, pokud je dostupný a volat linku 155, popřípadě 112. Dále zajistit polohu pacienta a udržovat volné dýchací cesty.

I když žádnou alergií netrpíte, můžete ji v průběhu života získat. Měli byste vědět, že alergické projevy mohou být vyvolány i fyzickou zátěží, chladem, stresem i banální změnou počasí.

Pozor! Intolerance není alergie, zapamatujte si to