Když se z města stane tropická past. Vedra lidem ničí i psychiku, uvězní je doma

Čtyřiasedmdesátiletá Ivana Himlová si ve stávajících vedrech vyřizuje různé pochůzky po Praze raději ráno či dopoledne. „Pak začne takové horko, že mám stažené žaluzie a jsem doma. Čtu si, dívám se na televizi nebo dělám nějaké drobnější domácí práce, žádné velké přemáhání. Případně, když jsme na chalupě, sedím na zahradě ve stínu. A procházím se jen pozvolna,“ svěřila se Deníku.

Města potřebují stromy, vodu i přívětivost k pěším, říká urbanista Osamu Okamura

Česko

Není sama, koho vedra trápí. Podle expertů ze Státního zdravotního ústavu jsou nejvíc ohroženi lidé nad pětašedesát let nebo děti do čtyř let, těhotné či kojící ženy nebo chronicky nemocní, vedle kardiaků a lidí s vysokým tlakem třeba i astmatici. Odborníci proto doporučují hodně pít, omezit pohyb v největších vedrech, chránit se před ostrým sluncem a nepřemáhat se.

Horko má totiž i své oběti na životech. Lidé mají z tepla úpaly, úžehy, tepelné mdloby a křeče, jsou unavení či vyloženě vyčerpaní. Podle údajů ministerstva zdravotnictví loni v důsledku vedra zemřeli čtyři lidé, předloni taktéž. V roce 2017 dokonce devět.

Na zdravotní komplikace z vedra upozorňuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Loni totiž zdravotníci ošetřili s úpalem, úžehem a dalšími zdravotními problémy způsobenými horkým počasím nejvyšší počet klientů největší české pojišťovny za posledních pět let.

Vysoké teploty, bouřky, vichřice, povodně i sucho trápí Česko stále častěji

Češi v číslech

„Jednalo se o 1457 lidí, hospitalizováno muselo být 65 z nich,“ upřesnila mluvčí Viktorie Plívová. Předloni to bylo čtyřiapadesát, v roce 2021 osmačtyřicet.

U dalších lidí, kteří mají potíže se srdcem či třeba vysoký krevní tlak, může vedro přispět k mnoha zdravotním komplikacím včetně vážných stavů, jakými jsou mrtvice či infarkt.

Dopady na duševní zdraví

Vedle tělesného zdraví dopadají vedra a výkyvy počasí na to duševní. „Přílišné horko zvyšuje únavu, ztěžuje práci a brání lidem trávit čas venku. Pokud město není dobře adaptované na změnu klimatu, odsuzuje tím některé obyvatele, například starší a nemocné lidi, k větší izolaci a osamělosti. A ta je velice nebezpečná – zhoršuje kvalitu života a zkracuje jeho délku,“ upozornila pro Deník psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Do Česka se vrátily tropy. Mnoho rodičů ale neví, co vše by měly děti dodržovat

Zdravotnictví

Příznivou roli může podle ní sehrát městská příroda – parky, zahrady, lesíky nebo místa u vody. „Ty ale dobře slouží jen tehdy, pokud jsou i pro staršího, hůře pohyblivého nebo jinak zranitelného člověka snadno a bezpečně dostupné. Pokud se do parku nedostanete, protože musíte překonávat schody, plahočit se vyprahlou ulicí bez stínu nebo nemáte v dosahu veřejné WC, je vám taková městská příroda k ničemu,“ podotkla.

Exkluzivní články, které jinde nenajdete. Přečíst si je můžete pohromadě ZDE.

Mnohé lidi vedle veder podle jejích zkušeností trápí i poškozování životního prostředí, což projevují strachem, bezmocí i vztekem.

„Nabízím lidem nejen možnost si o těchto tématech promluvit, ale i si vyzkoušet terapii mimo pracovnu, na čerstvém vzduchu. V parku či lese bývá v teplém počasí příjemněji než v klimatizované kanceláři, navíc kontakt s přírodou otvírá možnost uvolnit se, vnímat věci z nové perspektivy či vyzkoušet techniky, které by v místnosti možné nebyly,“ uzavřela.