Kliknutím zvětšíteZakleknutí na krk, které policie použila při pacifikování recidivisty, který pod vlivem drog ničil auta a ohrožoval okolí, odsoudila část veřejnosti, neziskové organizace nebo i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „I kdyby ten zákrok nebyl smrtící, tak je velice nepříjemný. Je naprosto jasné, že pro jakéhokoli vnějšího pozorovatele to logicky vyvolává otázku, zda je to tady normální, kde se to tady vzalo a jestli to může pokračovat dál,“ zhodnotil v debatním pořadu CNN Prima News. Vyjádřil také názor, že by stálo za zvážení tento zákrok z kompetencí policie odebrat.
Zůstává ale otázkou, zda by okleštění donucovacích prostředků pachatelům jen nenahrálo a policisty přímo neohrožovalo na životech. Podle policejních statistik totiž není násilí proti nim nic výjimečného. Od roku 2009 do roku 2019, kde prozatím policejní statistiky končí, došlo ke zranění policisty třetí osobou ve více než 2900 případech. Některé skončily i smrtí.
„V roce 2014 policistka zemřela na následky zranění, které ji způsobil řidič motorového vozidla, který svou jízdou ohrožoval účastníky silničního provozu a při snaze o objetí služebního vozidla srazil policistku. V roce 2016 policista zemřel na následky zranění způsobeného bodnutím nožem,“ vyjmenovává podplukovník Policie ČR David Schimmer.
Podle Nezávislého odborového svazu Policie ČR (NOS PČR) jsou útoky, slovní ale i ty fyzické, skutečně běžným jevem. Agresivní pachatele, kteří se snaží uprchnout nebo odmítají spolupracovat, potkávají policisté denně. „Je tedy každodenně běžné, že policisté při těchto zákrocích jsou i zraněni, a to ve větší míře lehce – škrábance, drobné naraženiny, kdy policisté tyto drobná zranění povětšinou neřeší, a ani nehlásí,“ popisuje Tomáš Machovič, předseda NOS PČR.
V pracovní neschopnosti skončila v minulosti řada policistů kvůli zraněním krku, naraženým žebrům nebo zlomeninám. Někteří se do služby už nevrátili. „V některých případech dochází i k trvalým následkům, což vede ke změně zdravotní způsobilosti a je tedy nutné převedení policisty na jiné služební místo, kde může vykonávat činnost se vzniklým omezením. Případně i k ukončení služebního poměrů z důvodu zdravotního stavu,“ doplňuje Machovič. Podle policejních statistik bylo v akci za posledních deset let zraněno těžce dvacet policistů.
Nejtěžší pořízení je s narkomany
Za stejné období po zákroku policie zemřelo jedenáct pachatelů, vždy zásahem ze střelné zbraně. Důvody, proč policisté zmáčkli spoušť, byly útoky proti nim vedené útoky sekerou, mačetou, noži či střelba. Poslední potvrzená oběť policejního zásahu zemřela v roce 2016 poté, co pachatel najížděl na zasahující příslušníky autem.
Tyto případy skončily krajním řešením po přímém ohrožení života, o ten ale mohou přijít policisté i plíživější cestou. Zejména, pokud zasahují proti narkomanům, kteří jsou nakažení HIV, žloutenkou typu C nebo černým kašlem. „Policista do vyšetření pachatele nebo samotného policisty lékařem o tomto nemusí vědět,“ vysvětluje předseda policejních odborů Tomáš Machovič.
Uživatelé drog navíc patří k pachatelům, proti nimž jsou zásahy vůbec nejtěžší. „Tyto osoby nejsou schopny rozlišit intenzitu, kterou maří zákrok k nim směřující. Mají posunut práh bolesti a vystupňovanou agresivitu vůči zasahujícím policistům. Nebojí se tedy použít jakékoliv intenzity útoku na policisty a na zúčastněné osoby v okolí,“ dodává odborový předseda.
Donucovací prostředky definuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Patří mezi ně nejen zásahy pomocí chvatů, kopů, hmatů a úderů. Ale také možnost využít pepřové spreje nebo například tasery – elektrické paralyzéry. V minulém roce je policie využila čtyřiašedesátkrát. Využití donucovacích prostředků pro překonání aktivního i pasivního odporu blíže definuje Metodická příručka ředitele ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky, č. 1/2017, k používání donucovacích prostředků a zbraně příslušníky Policie České republiky.“
136
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
