Pomáhejme uprchlíkům z Ukrajiny dál, říká většina čtenářů Deníku

Dvaatřicetiletá Katja hned po začátku ruské invaze našla útočiště na Litoměřicku spolu se svými dvěma dcerami. Na Ukrajinu se krátce vrátila v srpnu, aby se setkala s manželem a prarodiči. Zvažovala přitom, že do tehdy už bezpečného Zakarpatí se vrátí natrvalo. Na včerejšek měla dokonce koupené letenky. Jenomže její plány pozměnily ruské rakety, které tento týden začaly dopadat po celém území země. „Situace se v září zdála klidná a stýskalo se nám. Chtěla jsem se už vrátit,“ posteskla si.

Poslední data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ukazují, že dočasnou ochranu získalo v České republice přes 442 tisíc Ukrajinců. To je po Polsku a Německu nejvyšší počet mezi zeměmi EU.

Češi věnovali na pomoc Ukrajině miliardy. A většina z nich chce pomáhat dál

Velké části z nich se ujaly české domácnosti a náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst upřesnil, že takto bylo umístěno asi čtyřicet procent Ukrajinců. „To je něco, na co se budeme muset soustředit,“ řekl diplomat.

Lidé také pomáhat chtějí. Přes 55 procent respondentů ankety, které se zúčastnilo přes 27 tisíc čtenářů Deníku, je pro pomoc ve stejné míře jako dosud. Dalších téměř 33 procent by stále pomáhali, jen v menší míře. Pouze necelých dvanáct procent by nepomáhalo vůbec.

Zdroj: Deník

Tito lidé často zastávají názor, že evropské státy upřednostňují vojenskou pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastnímu obyvatelstvu. To považuje šéf české kontrarozvědky Michal Koudelka za jednu z nejčastějších dezinformací šířených Ruskem. „Těmito narativy se Rusko snaží oslabit vůli evropských vlád k podpoře Ukrajiny včetně podpoře vojenské,“ míní Koudelka.

To se Rusku zatím nepodařilo. Ostatně podpora uprchlíkům má mezi respondenty ankety Deníku přinejmenším nadpoloviční většinu, i když se různí mezi příznivci vládních stran a opozice. Zatímco u vládních stran dosahuje téměř sta procent, u příznivců opozice slábne. Nejnižší je u příznivců KSČM, kteří by podporu ukrajinským uprchlíkům ve 49 procentech úplně zastavili.

Česká republika se však snaží pomáhat i takzvaným vnitřním uprchlíkům, tedy těm, kteří opustili své domovy v oblastech přímo zasažených válkou, ale zůstávali na Ukrajině. „Na Ukrajinu jsme vezli balík pomoci v hodnotě asi 160 milionů korun, když jsme viděli, jak se Ukrajinci už v srpnu intenzivně připravovali na zimu. Ruská strategie je chlad a hlad. Ukrajinci proto připravovali ubytovací kapacity i v západní části země a snažili se pracovat v těch částech země, které byly válkou přímo postiženy, aby tam byla k dispozici energie,“ dodal Kurfürst.

Katja už chtěla domů. Překazily jí to ruské rakety

Pondělní raketové útoky na velká města napříč celou Ukrajinou odradily od návratu domů 32letou Katju, která krátce po ruské invazi našla azyl na Litoměřicku. Na Ukrajinu se na tři týdny vrátila se svými dvěma dcerami už v srpnu, aby se v tehdy bezpečném Zakarpatí setkala s manželem a prarodiči. Se začátkem školního roku už byla zpět v Česku. A zvažovala návrat natrvalo. "Situace se v září zdála klidná a stýskalo se nám. Chtěla jsem se už vrátit," vypráví Katja. 

Zařídila vše potřebné a na tento čtvrtek měla koupené letenky. Jenže pak přišla Putinova msta za poničený Kerčský most. Rakety dopadaly na ukrajinská města od Lvova až po Záporoží. A plán na návrat padl. "Nemohla bych vystavit své děti nebezpečí. Letenky jsem stornovala a zůstávám v Česku," říká Katja odevzdaně. Děti zde mají školu a školku, ona pracuje. Zda svůj pokus o návrat v dohledné době zopakuje, neví.

Anna nečekala, že jim někdo pomůže. Teď je Čechům vděčná

Na výrazné zlepšení bezpečnostní situace čeká také 33letá Anna z Dnipra, která do Česka utekla v březnu se svým synem, sestrou a její dcerou. Nyní žijí v Přestanově na Teplicku. "Neplánujeme se vrátit na Ukrajinu, dokud tam probíhají nepřátelské akce. Nechci vystavit sebe ani své dítě nebezpečí," vysvětluje. 

Nejsme jako Slováci. Vítězství ve válce přeje Rusku jen 16 procent čtenářů

Zároveň vyjadřuje nesmírnou vděčnost všem lidem, kteří uprchlíkům pomáhají, a také českému státu. "Když jsme přijeli, nepočítala jsem s tím, že nám zde někdo bude pomáhat. Dostali jsme ale ubytování, sokolové nám poskytovali v prvních týdnech jídlo, finančně pomohl stát, moje dítě je ve škole. Jsem velmi vděčná za pomoc, cítíme se tu v bezpečí," svěřuje se Anna.

Noci teď trávíme ve sklepě, popsala Irina

Několik měsíců se s dětmi ukrývala před válkou ve Staňkově na Domažlicku devětatřicetiletá Irina Chvestik. Do Česka dorazila z Kyjeva s patnáctiletou dcerou Anastázií a jedenáctiletým Denisem.

Anastazie a Denis ve sklepě panelového domu v Kyjevě, kde společně s maminkou a sousedy v tyto dny tráví noci z obav před ruským bombardovánímZdroj: se svolením Iriny Chvestik„Byli jsme v Česku moc spokojení. Lidem, kteří nám za tu dobu tolik pomohli, jsme velmi vděční. Všichni Česku byli příjemní, vstřícní, měli otevřená srdce, nikdy jim to nezapomenu,“ líčí s vděkem v hlase Irina. Děti chodily do místní školy, učily se česky.

Nakonec ale převládl stesk po domově a po především po manželovi, který zůstal v Kyjevě. Irina se s dětmi tak v červnu vrátila zpět na Ukrajinu. „Když se ukázalo, že v téhle části Ukrajiny už je relativně bezpečno, rozhodli jsme se vrátit. Prostě nás to táhlo domů,“ vysvětluje zpětně. V tu dobu byl v Kyjevě opravdu klid, město žilo normálním životem. Situace se zhoršila až v posledních dnech, když Rusko bombarduje i civilní cíle v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

„Situace teď opravdu není moc dobrá. Z raket máme obavy. Trávíme noci ve sklepě našeho panelového domu. Ale chceme to vydržet, věříme, že se situace zase brzy uklidní,“ doufá Irina.