Pokud si chce Čech představit situaci v zemích, kde žije o desítky procent méně lidí než před dvaceti třiceti lety, může se zastavit například v severomoravské Karviné. Před čtyřiceti lety téměř osmdesátitisícové město je dnes padesátitisícové a počet obyvatel dál setrvale klesá.

Fakultní nemocnice Brno
Špičkové vybavení operačních sálů je na kolečkách. Barvy vybíraly sestry

„Potýkáme se s pověstí, která sice úplně neodpovídá realitě, ale také víme, že není nad čím jásat. Negativní scénáře vývoje říkají, že když se nic zásadně nezmění, Karviná se bude dál smršťovat a lidé odcházet,“ říká primátor Jan Wolf.

Opuštěné domy

Historické město se středověkým centrem, knížecím zámkem, univerzitou i lázněmi mělo být podle plánů komunistů více než stotisícovou metropolí oblasti. Dnes však má úplně jiné starosti. „Naším stěžejním úkolem je připravit město a jeho obyvatele na období, až tady skončí těžba černého uhlí,“ uvádí Wolf.

Doufá, že nové rozvojové projekty útěk lidí z města zastaví, otevřou dveře novým druhům podnikání a změní i celkovou atmosféru současné Karviné. Zatím však místo výstavby probíhají ve městě pravidelně další a další demolice opuštěných bytů a domů.

Jiří Pospíšil.
Spojenectví Bruselu a místní politiky. Značka Sršeň

Infografika - Vymírající východ Unie i ČeskaZdroj: DeníkOd roku 2013 už firma Residomo (dříve RPG) strhla na čtyřicet vchodů v Karviné-Novém Městě, městské čtvrti, která se začala stavět v padesátých letech. Dnes je v ní jen asi polovina z původního množství bytů. Letos na jaře Residomo zbourá dalších šedesát vchodů ve zdevastovaných domech. I ty, které před lety opravovalo.

Vysokoškoláci odcházejí

Pro budoucnost města je špatné, že mezi těmi, kteří se odsud stěhují jinam, jsou často mladí vysokoškoláci. Hlavně ti, kteří vystudovali v Olomouci, Brně či Praze a rozjeli tam i svoji pracovní kariéru, našli si partnera. Jde zejména o vystudované specialisty IT, absolventy humanitních a ekonomických oborů.

David Pastuszek je vystudovaný koreanista, ovšem několik let pracoval v počítačovém oddělení v jedné ze zahraničních firem v karvinské průmyslové zóně. „Loni jsem ale dostal skvělou pracovní nabídku v IT sektoru v Praze a řekl jsem si, proč ne,“ říká sedmadvacetiletý muž.

Ilustrační foto
Unie se shodla, jak omezit kradený obsah na internetu

V Karviné už několik let motivují lidi k tomu, aby si ve městě postavili rodinný dům. Kdo tak učiní, po kolaudaci získá od města bonus ve výši 150 tisíc korun. Takových případů je ale jen pár desítek ročně. Zásadně nepomáhá ani zlepšující se nabídka školek a škol, nízké regulované nájemní bydlení v obecních bytech či dotovaná doprava do Ostravy, kde je lepší nabídka práce. Na mnoho z toho dostávají město i kraj peníze z fondů EU, které se cíleně zaměřují na podporu nejchudších regionů hlavně v rámci takzvaných kohezních fondů.

Mizí tisíce vesnic

Podobně, jako je na tom v rámci Česka Karviná nebo třeba Bruntál, jsou na tom v rámci Unie především státy střední a východní Evropy, které vstoupily do Unie v roce 2004 a 2007. Obecně se dá říci, že čím chudší stát, tím větší úbytek obyvatelstva. Z velké části i vystěhovalectvím za prací do bohatší západní Evropy. Na prvních místech jsou Bulharsko, Rumunsko, Pobaltí. V celkových číslech pak Polsko, kam ale „výměnou“ přišly dva miliony Ukrajinců.

Dělník (ilustrační foto)
Ukrajinci už došli. Po pracovní síle z východu touží i Německo

„Situace je velmi znepokojivá. V Litvě zaniklo už kolem dvou tisíc vesnic, zavírají se celá oddělení univerzit, je i nedostatek lidí na práci,“ popisuje situaci v Litvě Sarmine Mikulioninová, ředitelka Centra společenských výzkumů. „Odjíždějí především mladí lidé. Společnost rychle stárne. Jestli to tak půjde dál, náš důchodový systém se zhroutí, protože je stále méně lidí, kteří mohou financovat penze pro seniory,“ dodává k situaci v této pobaltské zemi. Ta je postižena odlivem lidí po Balkánu nejhůře. EU doufá, že pomocí miliard z unijních fondů se „vymírání Východu“ časem zastaví.

Čím vás EU štve?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. V čem vás Evropská unie zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či v okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, PrahaJinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz

Váš „pan Evropa“ Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Kandidát Pirátů do voleb do Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Pirát, který v Česku žádné spojence nevidí. Kolaja je lídrem do voleb