Jména Vesna Vulovičová nebo Juliane Koepckeová vstoupila do historie nejen letecké dopravy. První z nich byla srbská letuška, která jako jediná přežila pád z desetitisícové výšky poté, co na palubě jejího letadla DC-9 tehdy vybuchla nálož, narafičená členy chorvatské, protisrbsky orientované fašistické organizace Ustaša, a letoun se rozpadl ve vzduchu. Na palubě zahynulo 27 z 28 přítomných lidí, ale Vesna vyvázla se zlomenýma nohama, frakturou lebky a třemi zlomenými obratli, z čehož se dokázala plně vyléčit. K útoku na letadlo došlo 26. ledna 1972.

Juliane Koepckeová přežila na Štědrý den 1972 ve svých 17 letech jako jediná havárii letadla, jež se po úderu blesku rozpadlo ve výšce 3,2 kilometru a zřítilo do amazonského pralesa. Juliane přečkala katastrofu jen s odřeninami a zlomeninou klíční kosti, dokázala sama najít cestu z pralesa a po 11 dnech byla zachráněna. Její příběh se stal námětem pro pozdější známý film Zázraky se dějí.

Jméno George Lamsona tak známé není, přesto jej s výše zmíněnými dámami spojuje stejný osud. Dne 21. ledna 1985, právě před 35 lety, byl tento tehdy sedmnáctiletý Američan jedním z jedenasedmdesáti lidí na palubě letadla Lockheed L-188 Electra, které se zřítilo krátce po startu z nevadského mezinárodního letiště Reno-Cannon (dnes Reno-Tahoe). A jako jediný tuto katastrofu přežil.

Největší letecké katastrofy:

Cesta ze Super Bowlu

Letadlo aerolinek Galaxy Airlines odstartovalo k osudnému letu číslo 203 čtyři minuty po jedné hodině v noci z ranveje 16R. Na jeho palubě se sešla rozjařená společnost, protože se jím vracelo 64 fanoušků z finále národní ligy amerického fotbalu Super Bowl, kteří přicestovali do Rena, aby viděli zápas v Caesars Tahoe. Za stejným účelem byl v Renu i George Lamson, do té doby obyčejný mladík z Minnesoty, který podle vlastních slov dělal všechno, co kluci v Minnesotě v jeho věku obvykle dělají. Byl to skaut, hráč hokeje, ministrant při nedělních mších v kostele, rozvážel na kole noviny a sousedé ho prý znali jako „toho kluka od vedle, co nám poseká trávník“.

Asi minutu po startu se začalo letadlo prudce otřásat. Pozdější záznam hovorů v kokpitu v tutéž chvíli zaznamenal slova jednoho z pilotů, který žádal věž o povolení točit doleva po větru a znovu přistát. Než se však letoví dispečeři mohli k této prosbě vyslovit, letadlo havarovalo. Zhruba 2,4 kilometru od konce startovací dráhy narazilo do země nedaleko místního autosalonu, rozlomilo se a vzplálo. Jeho trosky byly rozesety po dálnici vedoucí kolem letiště a jedné z místních ulic.

Pád letadla přežili tři lidé, kromě Lamsona ještě jeho otec a další cestující jménem Robert Miggins. Oba zmínění muži však zemřeli v následujících dnech, jeden 29. ledna a další 4. února.

Můj život není nehoda

Jediným přeživším se tak stal George Lamson mladší, jenž byl při nárazu vytržen z letadla i se sedadlem, v němž byl připoután (tato okolnost zachránila život i Juliane Koepckeové, která rovněž přežila pád z více než třítisícové výšky díky tomu, že zůstala v sedačce). Lamson dopadl i se sedadlem do ulice South Virginia Street a dokonce ani neztratil vědomí.

Co se s ním dělo poté, je trochu sporné: Majitel místního minigolfového hřiště, jenž na místo zavolal hasiče, později uvedl, že ho krátce po nehodě viděl zmateně popocházet kolem sedačky. Také Lamson novinářům později tvrdil, že byl schopný po explozi letadla chodit. Na druhé straně velitel hasičů v Renu, kapitán George Kitchen řekl, že „chlapec byl jednou z prvních věcí, kterou po dojezdu na místo viděli“ a že byl pořád upoután v sedačce. Možné je i to, že mladík v šoku ze sedadla opravdu vstal, chvíli chodil kolem a pak si do něj znovu sedl, a dokonce se i připoutal, aniž by si byl vědom toho, co dělá.

Kitchen si všiml přeživšího mladíka z velitelského auta a vysílačkou na něj upozornil osádku druhého vozu, který ho následoval. Jako první se tak k Lamsonovi dostal hasič Mike Mooney, který mu poskytl první pomoc a zajistil jeho životní funkce, dokud nedorazili záchranáři. „Pak jsme začali bojovat s ohněm. Ale když se dnes ohlédnu, nejvíc si stejně pamatuji toho přeživšího kluka. Tyto vzpomínky nikam nezmizely a jsou pořád jako živé,“ uvedl tento hasič před několika lety v rozhovoru s USA Today.

Hasiči ani záchranáři nejdřív ani nevěděli, k jak vážné nehodě vlastně jedou.

Jeden z tehdejších dobrovolných spolupracovníků místního šerifa Dick Swinney si vybavoval, že jel k nehodě v domnění, že do autosalonu najel kamion. „Teprve když jsme se tam dostali, zjistili jsme, že je to mnohem horší,“ řekl tehdejšímu tisku Swinney.

Lamsonovi jako jedinému přeživšímu změnila havárie život, byť se tomu sám bránil. „Nechci, aby si mě lidé pamatovali jen jako toho, kdo přežil nehodu. Chtěl bych, aby si mě pamatovali jako chlápka, který žil,“ řekl Lamson před pěti lety u příležitosti 30. výročí katastrofy místním novinám Gazette Journal. „Život je dar a já jsem za něj vděčný. Děkuji všem, kdo mi na mé cestě pomohli.“

Dnes pracuje v jednom z kasin v Renu a žije spíše stranou veřejné pozornosti. V médiích se výrazněji představil právě jen před pěti lety, kdy americký tisk i televize přinesly jeho příběh coby jediného přeživšího. „Určitě někdo nade mnou držel ochrannou ruku. Měl jsem prostě štěstí, že jsem přežil,“ řekl.

Nedovřená dvířka

Proč se vlastně letadlo začalo těsně po startu otřásat a zřítilo se k zemi? Na to záhy po katastrofě pozornost upnuli pozornost vyšetřovatelé americké Národní rady pro bezpečnost dopravy, kteří brzy zjistili šokující fakt.

Za prvé, letadlo se vzneslo do vzduchu s nedovřeným vstupním otvorem, sloužícím pro externí přívod vzduchu do kabiny.

Za druhé, kapitán ani druhý pilot nastalou krizovou situaci nezvládli a nebyli schopni uhlídat rychlost letu a letovou dráhu. Obě chyby vedly v konečném důsledku k tomu, že se letadlo ve vzduchu silně roztřáslo a ztratilo vztlak.

Jak ale mohlo k takovým nedopatřením vůbec dojít? Jak je možné, že dopravní letadlo, jehož každý start provází postupné přesné splnění stanovených úkonů, odstartovalo s nedovřeným životně důležitým uzávěrem?

Podle závěrů vyšetřování šlo v první fázi o selhání pozemní obsluhy, kterou vyrušil v jejím běžném postupu nenadálý faktor: komunikační spojení za pomoci sluchátek, jež pozemní personál používal k dorozumění s piloty, kvůli vadným sluchátkům nefungovalo.

Personál se tak musel vrátit k používání ručních signálů, v důsledku čehož včas neodpojil hadici, kterou byl do kabiny přiváděn vzduch. Zatímco jeden ze členů obsluhy ručně signalizoval posádce, že může nahodit motory, druhý stále ještě zápolil s odpojením hadice. Signalizující mechanik si sice potíží svého kolegy všiml, vydal další pokyn, aby posádka start přerušila (v té době už dva ze čtyř motorů běžely), a hadici se podařilo odpojit, ale vzniklý zmatek přispěl k tomu, že dvířka od přivaděče vzduchu zůstala nedovřena.

V okamžiku, kdy se letadlo odlepilo od země, vyvolal tento defekt silné vibrace letadla. Tady přišla další chyba: vyšetřování prokázalo, že otřesy samy by letadlo neohrozily (a při vyšší rychlosti by pravděpodobně samy ustaly), posádka letu číslo 203 je však naneštěstí chybně vyhodnotila a zvolila tu nejhorší možnou reakci ze všech: zatímco se pokoušela zjistit jejich zdroj, snížila současně výkon všech čtyř motorů letadla. Pravděpodobně si chtěla ověřit, zda příčinou vibrací není právě chod motorů. Současně začala točit zpátky k letišti, čímž letadlo naklonila. Souběh těchto faktorů vedl ke ztrátě vztlaku a k následnému pádu letadla, byť prvotní problém nebyl vlastně nijak fatální.

Příběh George Lamsona mladšího se stal v roce 2013 inspirací k dokumentu Sole survivor (Jediný přežil), který v produkci společnosti CNN Films natočila režisérka Ky Dickensová.

Není sám

* Historie letecké dopravy zná i další případy jediného přeživšího pasažéra či člena posádky. Zde jsou některé příklady:

* Dne 30. června 2009 se do Indického oceánu zřítilo letadlo Airbus A310 jemenských aerolinek. Zahynulo 152 lidí na palubě. Třináctiletá Bahia Bakariová ale přežila.

* V roce 1987 došlo k havárii letu číslo 255 aerolinek Northwest Airlines, jež za sebou nechala 154 mrtvých. Naživu zůstala jen Cecelia Cichanová, teprve čtyřletá.

* V roce 2006 se zřítilo letadlo společnosti Comair. Z 50 lidí na palubě přežil jen první důstojník James Polehinke.