Minulou středu došlo k údajnému vykolejení ruského obrněného vlaku. O několik dní dříve byli na ulici nalezeni dva mrtví ruští důstojníci. Minulý měsíc byl vyhozen do povětří most u Melitopolu sloužící k zásobování ruské armády. Podle starosty města Ivana Fedorova byly tyto útoky organizovány partyzánskými skupinami. „Je to práce našich partyzánů, tajných služeb a vojáků. Dělají to společně,“ sdělil pro BBC.

Podle amerického Institutu pro studium války je Melitopol oblastí, kde je partyzánská válka aktivní nejméně od poloviny března. Ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že od 20. března do 12. dubna „partyzáni po nocích zlikvidovali sedmdesát ruských vojáků“. Tyto skupiny nadále pokračují v útocích.

„Devadesát procent obyvatel Melitopolu jsou nyní partyzáni a vzdorují po svém,“ řekla místní novinářka Svitlana Zalizetská. „Někteří lidé na ruské vojáky jen nenávistně hledí. Jiní po nocích zpívají vlastenecké písně nebo vyvěšují na ulici plakáty s ukrajinskými vlajkami,“ dodala. Dále sdělila, že někteří obyvatelé také předávají informace o přesunech ruské armády.

Potlačování odporu

Když na začátku únorové invaze uspořádali místní obyvatelé protesty proti přítomnosti ruské armády, vojáci byli tím, že zde nejsou vítáni, skutečně šokováni. „Oni opravdu věřili, že jsou osvoboditelé,“ vzpomínala Iryna žijící v jihoukrajinské metropoli. Tyto demonstrace pak dojela potlačit policie z Rosgvardie, ruské národní gardy, která přitom zadržovala aktivisty. Záhy však okupantské síly pochopily, že pro porážku zdejšího odporu bude nutné víc než jen zastavení protestů.

Podle místních obyvatel Rusové prohledávají domy a zadržují lidi, často náhodně. Dne 29. dubna unesli ozbrojení muži ve vojenských uniformách s bílými páskami na rukávech Borise Kleševa, vedoucího hasičského sboru v Melitopolu. Dva týdny se jeho příbuzní nedozvěděli nic o tom, kde se nachází. Před několika dny zveřejnil proruský kanál na sociální síti Telegram video, na němž Klešev a další muži přiznávají, že s ukrajinskou armádou sdílejí informace o pohybu ruských vojáků. Přitom mluvil tichým hlasem, zjevně pod nátlakem.

Aby vytvořily dojem normálnosti, snaží se ruské síly umlčet každého, kdo jim otevřeně oponuje. Na Svitlanu Zalizetskou, která dříve vedla populární zpravodajský web, byl vyvíjen nátlak, aby spolupracovala s novými orgány jmenovanými ruskou armádou. Odmítla to. Když byl unesen starosta Fedorov, Svitlana si uvědomila, že by mohla být další na řadě, a tak uprchla na území kontrolované ukrajinskými silami.

Poté začali ruští důstojníci vyhrožovat její rodině. „Nejdříve chtěli zničit webové stránky. To se jim nepodařilo. Pak se mě pokusili zajmout. To se jim opět nepodařilo. Poté zadrželi mého otce a vzali ho jako rukojmí, aby mě donutili vrátit se a získat kontrolu nad webovými stránkami,“ řekla novinářka. Jejího otce pak propustili, když veřejně přiznala, že už webové stránky nevlastní a přestala pro ně psát.

Ukrajinský voják míjí zničený ruský tank v Záporožské oblasti
Rusové se soustředí na Lysyčansk a Severodoněck, tvrdí Ukrajina

Rusové to zkoušejí i po dobrém. Na rozdíl od jiných regionů okupovaných ruskými silami se armáda v Melitopolu snaží získat srdce a mysl lidí. Místní tyto vojáky označují jako slušňáky. „Jsou to obyčejní kluci, kteří vypadají jako my a snaží se být milí,“ vysvětlila Iryna pro BBC a dodala: „Pomáhají starším ženám a ukazují, že jim na lidech záleží. Ale neuvědomují si, že to byli oni, kdo způsobil všechny ty problémy, a že naši lidé předtím o pomoc neprosili.“

Nezlomné duše

Kreml se také pokouší změnit proukrajinské názory obyvatel Melitopolu. Zoufale se snaží přimět školy, obchody a podniky k opětovnému otevření s cílem prezentovat ruskou vládu jako pozitivní krok.

A čím déle okupace trvá, tím těžší je pro lidi klást odpor. Někteří obyvatelé, kterým nezbývají prostředky na obživu rodin, se vracejí do práce, i když to znamená podporu nového ruského režimu. „Snaží se zlomit naše duše, ale to se jim nepodaří,“ odhodlaně tvrdí Iryna.