Co se děje v Polsku.Co se děje v Polsku.Zdroj: Deník

Průměrná Polka dnes porodí 1,42 dítěte. Aby se ale národ nezmenšoval, musela by porodit 2,1 dítěte. Důležité to například je pro výplatu penzí z průběžného důchodového účtu. V roce 1990 připadalo na jednoho polského důchodce 4,5 člověka v produktivním věku, v roce 2019 to ale již bylo jen 2,7 osoby a podle propočtů v roce 2060 by to mělo být 1,2 člověka.

Pokud se něco nezmění, povede to ke kolapsu důchodového systému. Ten funguje na stejném principu jako ten český a trápí ho i stejné problémy. Rovněž o akutní potřebě jeho reformy se stejně jako v Česku u našich sousedů jen plamenně hovoří.

Šťourání v nose. Reportáž z testování florbalistů Chodova
Testy v rakouských školách narazily. Rodiče zpochybňují výsledky

Současná polská vláda místo reformy penzí proto raději připravila návrh Demografické strategie do roku 2040. Kritika byla okamžitá a velmi často i jízlivá.

„To není žádná demografická strategie. Je to jen návrh velmi ofenzivní proporodní politiky. Navíc za použití prostředků jako ve středověku. Manželství muže a ženy je základ. Žena má být v domácnosti. Rozvodů musí být co nejméně… O rodičovství, úmrtnosti, migraci tam není ani slovo. Název „Demografická strategie“ je zneužitím těchto dvou slov. Autoři dokumentu vůbec nechápou, co by taková strategie měla obsahovat,“ řekla pro polský deník Gazeta Wyborcza demografka Irena Kotowska z Varšavské ekonomické školy. Podle ní skuteční odborníci nyní na tento návrh připravují odpověď. Hotova má být během podzimu. Zajímavé rovněž je, že materiál nebyl konzultován ani s vládní propopulační radou, jejíž členkou profesorka Kotowska je.

Jaké recepty v něm tedy konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost pro Polky a Poláky připravila?

Dokument dlouhý přes sto stran je nyní dostupný na webových stránkách ministerstva pro rodinu a sociální věci. V úvodu řeší standardní otázky související s životními podmínkami manželského páru. Hovoří se zde o výši příjmu na hlavu v rodině, která by v případě manželských párů s dětmi měla být navýšena. O potřebě dostupného bydlení. O pečovatelských institucích a skloubení práce s výchovou dětí. O vzdělávání, v němž by na školách měla být podpořena problematika založení rodiny apod. „Chcete nějaké podrobnosti? Ty radši nehledejte,“ píše v analýze vládního materiálu polský deník.

Česká elektrárna Temelín. Polské jaderné elektrárny mají být mnohem menší.
Polští miliardáři ohlásili obří investice do stavby jaderných reaktorů

A jak vláda tedy zjistí, zda demografická strategie 2040 funguje? S pomocí ukazatelů, které jsou v materiálu uvedeny až úplně na konci.

Aspirací polských konzervativců je, aby se míra polské plodnosti do roku 2040 přiblížila k vytouženému počtu 2,1 dětí na jednu matku. Očekává se také nárůst podílu žen ve věku do 39 let, které porodí alespoň jedno dítě. Podle polského statistického úřadu v roce 2018 jich takových bylo 76 procent.

Snížit by se měl i průměrný týdenní počet hodin, které děti mladší tří let tráví ve školkách a jeslích, aktuálně podle Eurostatu je to 34 hodin týdne. Děti by podle materiálu měly totiž být více se svými matkami.

Rovněž se počítá s poklesem rozvodů, dnes se podle statistiků rozvádí kolem 65 tisíc párů ročně. Navíc mají být polská manželství trvanlivější. V současnosti je průměrná doba „přežití“ manželství, tedy než dojde k rozvodu, zhruba 14,3 roku. Vláda chce, pokud už se má manželství rozpadnout, aby vydrželo co nejdéle. Pomoc jí v tom mají mimo jiné nevládní organizace, tedy především náboženská sdružení, s nimiž chce posílit spolupráci.

Slovenští podnikatelé v cestovním ruchu museli letos spoléhat na domácí turisty. Češi nepřijeli
Slovenské léto nestálo za nic. Turisté z Česka zůstali doma

Další pokles je naplánován z varšavské centrály i pro procento těhotenství ukončených císařským řezem. Ty podle autorů dokumentu totiž „příliš často vedou ke komplikacím.“

Nevzdělaní a osamělí Poláci

Značnou pozornost dokument pak věnuje ženám, tedy budoucím matkám. Do jeho hledáčku se dostaly jejich rostoucí aspirace. „Jsou to ženy, které častěji než muži dokončí vysokoškolské vzdělání, opouštějí rodné obce a vydávají se za kariérou do velkých měst. V důsledku toho existují místa, kde většinu tvoří špatně vzdělaní a osamělí muži“.

Soudní líčení v německém Cvikově provázely protesty. Demonstranti v modrých košilích Svobodné německé mládeže vnikli i do soudní síně
Spor o modré košile: Soud v Německu zabavil stejnokroje komunistické organizace

Vláda proto za jeden z ukazatelů určila „součet rozdílů v počtu žen ve věku 20 až 39 let a počtu mužů ve věku 20–39 let na úrovni jednotlivých obcí.“ A za cíl si stanovila pokles odchodů žen z malých měst a vsí. K tomu přidala indikátor počtu mužů s vysokoškolským diplomem. Ten by měl podle logiky plánovačů z Práva a spravedlnosti růst.

Velkým problémem, který snižuje plodnost, podle jejich názoru je moderní popkultura, která představuje neformální vztahy, příležitostné sexuální zkušenosti a singl rodiče jako sociální normu. Dalšími viníky jsou pak internet, počítačové hry a pornografie. „Progresivní sexualizace ovlivňuje objektivní vnímání vztahů,“ uvedli autoři. Psychické poruchy způsobené sociálními médii pak mají zvyšovat bariéry pro vstup do trvalého vztahu a posilovat jejich nestabilitu.

Podle Ireny Kotowska je demografická diskuse v poslední době zbytečně zpolitizovaná. „A to je pro ni špatné. Dokument i tak ale považuji za škodlivý. Nelze hovořit o demografickém vývoji pouze z úhlu toho, kolik má žena porodit dětí,“ řekla Wyborcze. Přesto je podle ní evidentní, že rostoucí počet starších lidí a klesající počet porodů představují hrozbu pro důchodový systém. „Diskuse o plodnosti je důležitá, stejně jako její podpora. Ale přeci nelze vážně diskutovat o tom, zda má být rozvodovost v roce 2040 vyšší nebo nižší,“ doplnila.

Cyklovýlet podél řeky Moravy od Hodonína až za Bratislavu
Státy kolem řeky Moravy se k sobě přibližují. Mosty však stále chybí

Předloha ale podle opozičního deníku potvrzuje, že současné vládě osud ekonomicky neaktivních matek nedělá vrásky. „Lze říci, že zvýšení míry plodnosti, a to i za cenu možného dočasného odchodu z trhu práce některých žen s domácími a rodinnými preferencemi za účelem výchovy dětí, může být sociální investicí významného významu pro možnosti dlouhodobého ekonomického rozvoje,“ je doslova napsáno v dokumentu. Pokud to tak opravdu je, tak se polské ženy mají podle Práva a spravedlnosti obětovat pro záchranu Polska.

Rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.U sousedů. Zdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.