Kliknutím zvětšíteV praxi, jak vysvětlil ve svém textu nezávislý portál Meduza, jsou na něj umísťovány „organizace a jednotlivci, kteří alespoň jednou obdrželi finanční prostředky ze zahraničí. Bez ohledu na zdroj a cíl. Vždy se zároveň jedná o kritiky Kremlu.“
Umělci i Pussy Riot
Na konci minulého roku ale úředníci udělali výjimku. Seznam aktualizovali už ve čtvrtek a především o známá jména. Mezi „nepřáteli lidu“, jak seznam přejmenovali Rusové, se objevil například spisovatel Viktor Šenderovič, umělecký manažer a bývalý poradce ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Marat Gelman, členky punkové skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová a Veronika Nikulišinová, novinářka Tajsja Bekbulatovová a publicisté Ivan Běljajev a Jelena Vladykynová.
V posledních měsících ruské orgány daly tuto stigmatizující značku zahraničního agenta 94 právnickým a fyzickým osobám. Seznam byl založen v roce 2012. Nyní je na něm 111 jmen.
Podle šéfredaktora nezávislé televize Dožď Tichona Djadka ale vládní garnitura v posledních dnech změnila taktiku. „Od útočení na lidi, kteří jsou aktivní a angažovaní, přešla do útočení na ty, kteří o nich informují,“ napsal Djadko na svém facebookovém profilu.
Loni do registru nepřátel přibyla, jak informoval polský deník Gazeta Wyborcza, mimo jiné řada předních nezávislých médií: portály Meduza a Mediazona, televize Dožd, lidskoprávní organizace, např. LGBT-net zabývající se záchranou Rusů pronásledovaných kvůli jejich sexuální orientaci; stejně tak i šéfredaktor Mediazony Sergej Smirnov nebo lidskoprávní aktivista Lev Ponomarev.
Psychologické peklo
Zápis do seznamu s sebou nese celou řadu problémů. Od obtíží při získávání finančních prostředků po problémy při hledání zaměstnání. Zároveň ale klade na zapsané „zrádce“ celou řadu povinností,“ napsal k tomu polský list. Šéfredaktor Medúzy Ivan Kolpakov to v rozhovoru popisoval jako organizační a psychologické peklo. „Musíme hlásit všechny své výdaje ministerstvu spravedlnosti, včetně třeba nákupu ponožek nebo toaletního papíru. To všechno bez možnosti najít práci. Je to diskriminace a jasná stigmatizace,“ řekl pro magazín Wyborczy Svobodná sobota.
„Zahraniční agenti“ jsou rovněž povinni při jakékoliv své publikační činnosti označit všechny své záznamy, komentáře a publikovaný obsah, počínaje textem přes nahrávky a konče emotikonami, oficiálním upozorněním: „Tato zpráva (materiál) byla vytvořena a šířena zahraničními médii jednajícími jako zahraniční agenti a/nebo ruskou právnickou osobou jednající jako zahraniční agent." Za opomenutí zveřejnění této věty může být „zahraničnímu agentovi“ uložena pokuta. Pokud se mu to stane opakovaně, pak trest odnětí svobody na dva roky až pět let. Právnické a fyzické osoby zařazené do seznamu jsou navíc nuceny předkládat ministerstvu čtyřikrát ročně zprávy o své činnosti a financování a také jednou ročně provést audit.
Viktor Šenderovič, spisovatel známý svými texty, které ruské úřady nijak nešetří, své zařazení na seznam v rozhovoru pro ruské Radio Svoboda, které je úřady rovněž považováno za „zahraničního agenta“, v této souvislosti uvedl: „Na jednu stranu to bylo nečekané a běhal mi z toho mráz po zádech, na druhou je skoro až divné, že mě tam zapsali tak pozdě.“ Podle jeho dalších slov zatím nehodlá zemi opustit a je připraven plnit povinnosti, které mu úřady jako „zahraničnímu agentovi“ ukládají.
Cesta ven není
Punkerka Naděžda Tolokonnikovová z kapely Pussy Riot reagovala na svém instagramu radikálněji: „Ať si píšou na svoje zadky.“ Proti rozhodnutí ministerstva spravedlnosti se hodlá odvolat, ačkoli ví, že její šance na výhru jsou mizivé. Podle informací Meduzy se zatím nikomu nepodařilo z evidence dostat.
Nezávislí novináři a ochránci lidských práv loni v září ruským úřadům předložili petici požadující úplné stažení zákona o „zahraničních agentech.“ „Podle našeho názoru jde o formu státního nátlaku na média a veřejné organizace. Ustanovení je hrubě diskriminační, v rozporu s ruskou ústavou a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod,“ je napsáno v petici, kterou signovalo skoro 300 tisíc lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na petici a četné dotazy novinářů ujistil, že dá pozor, aby úřady „nezneužívaly zákon a aby byl v nejbližší době vylepšen“. Putin ale také dodal, že závažnost této problematiky se přehání. „Registr není nijak masový,“ řekl během podzimního Valdajského fóra.
25
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
