Kliknutím zvětšíteMinistři NATO se minulý týden sešli v Bruselu, aby projednali, jak daleko by měla aliance zajít při poskytování vojenského vybavení Ukrajině. Klíčovou otázkou bylo zejména to, jak poskytnout zemi co nejvíce pomoci, ale zároveň se nenechat vtáhnout do konfliktu a ocitnout se ve válce s Ruskem.
Zástupci Ukrajiny hovoří jasně. Pokud mají mít obránci nějakou šanci odrazit nadcházející ruský útok v Donbasu a na východě země, pak naléhavě potřebují dodat vojenskou techniku. Zejména pak protitankové střely Javelin a Stinger. Toto vybavení už od západních států na Ukrajinu do velké míry proudí.
Ukrajina ale potřebuje víc. Zejména dodávky tanků, bojových a bezpilotních letounů nebo pokročilých systémů protivzdušné obrany, aby mohla armáda čelit přibývajícím raketovým náletům ruských vojsk.
Na co tedy NATO nyní čeká? Odpovědí je podle BBC obrovská hrozba eskalace. Riziko, že se Rusko uchýlí k použití jaderných zbraní, nebo že se konflikt přemění ve světovou válku, je nadále velké. A sázky v podobě životů Evropanů vysoké.
Co Západ zatím poslal na Ukrajinu
• Vojenskou pomoc už poskytlo více než 30 zemí, z EU putovala do země miliarda eur, 1,7 miliardy dolarů poslaly Spojené státy.
• Dodávky jsou zatím omezeny na zbraně, munici a obranné vybavení, jako jsou protitankové a protiletecké střely a protiraketové systémy.
• Na Ukrajinu putují zejména Javeliny, protitankové zbraně držené na rameni, které vystřelují rakety, přenosné protiletadlové zbraně Stingery či přenosné systémy protivzdušné obrany Starstreak.
• Členové NATO se obávají, že dodávky těžšího útočného vybavení, jako jsou tanky a stíhačky, povedou k přímému otevřenému konfliktu s Ruskem.
• Česko se přesto rozhodlo Ukrajině poslat své tanky T72.
Vladimir Putin na začátku války na Ukrajině světu připomněl, že Rusko je jadernou velmocí, a nařídil vysokou jadernou pohotovost. „USA jeho příkladu nenásledovaly, pointa však byla vyslovena: Rusko má obrovský jaderný arzenál, takže si nemyslete, že na nás můžete tlačit,“ vysvětluje BBC.
Experti z NATO se nyní obávají, že jakmile bude prolomeno ono ‚jaderné tabu‘, nebude už záležet na tom, že se škody omezí jen na ukrajinské bojiště. Riziko katastrofické jaderné výměny mezi Ruskem a Západem nevyhnutelně stoupne.
Průkopnické Česko
A přesto s každým dalším zvěrstvem na Ukrajině odhodlání NATO nezapojovat se slábne a zábrany se rozptylují. Jak připomíná BBC, Česká republika už válkou zmítané zemi poslala tanky T72. „Byť jde o poněkud zastaralé pozůstatky sovětské éry, je Česko první zemí NATO, která tak učinila. Slovensko zase posílá raketové systémy protivzdušné obrany S300. Oba takové kroky by byly ještě v době vypuknutí války před více než šesti týdny považovány za velmi riskantní,“ píší analytici BBC.
Poslanec Tobias Ellwood, který předsedá britskému parlamentnímu výboru pro obranu, je jedním z těch, kdo věří, že Putin blafuje, když hrozí jadernými zbraněmi. A má za to, že by NATO mělo dělat víc. „Byli jsme příliš opatrní v tom, které zbraně jsme byli ochotni poskytnout. Potřebujeme robustnější přístup. Dáváme Ukrajincům dost na to, aby přežili, ale ne na vítězství, a to se musí změnit,“ prohlásil.
Co přesně ale hrozí, pokud se NATO skutečně více zapojí do války vojenskou pomocí Ukrajině? Mohla by invaze eskalovat i v širší celoevropský konflikt? BBC nastínila tři nejpravděpodobnější scénáře, kvůli kterým by situace v blízké době mohla vyeskalovat.
1. Střela NATO zasáhne ruskou loď
V prvním scénáři, který by podle BBC mohl v případě rozšíření dodávek útočných zbraní pro Ukrajinu nastat, by protilodní střela dodaná aliancí a odpálená ukrajinskými silami zasáhla ruskou válečnou loď v Černém moři. V takovém případě by byl počet obětí úderu bezprecedentní, zemřít by mohly desítky námořníků a mariňáků. Putin by se tak ocitl pod tlakem, aby nějakým způsobem na situaci (způsobenou zbraní NATO) reagoval.
2. Ruský útok zasáhne zásobovací konvoj ze zemí NATO
Druhý scénář naopak pracuje s hypotézou možného útoku z druhé strany. Podle něj je možné, že úder ruských raket v budoucnu zasáhne zásobovací konvoj vojenského vybavení mířící z některé země NATO, jako je Polsko nebo Slovensko, na Ukrajinu. Pokud by NATO v blízkosti svých hranic utrpělo ztráty, mohlo by potenciálně aktivovat článek 5 ústavy a přivést celou alianci k obraně napadené země.
3. Únik toxických plynů a masové oběti
Poslední variantou je scénář, podle nějž by při bojích na Donbasu došlo k explozi některého z průmyslových zařízení, což by vyvolalo masivní únik toxických chemikálií a plynů. K podobné situaci na Ukrajině již v minulosti došlo, tehdy však nebyly žádné oběti na životech. Pokud by taková situace v budoucnu vedla ke smrti mnoha civilistů, jako tomu bylo v minulosti například v Sýrii, a pokud by ji Rusko způsobilo úmyslně, NATO by podle analytiků bylo povinno reagovat.
BBC dodává, že je zcela možné, že se žádný z těchto scénářů v budoucnu nenaplní. Podle expertů je nicméně nutné, aby tyto varianty aliance předvídala a byla připravená i na taková vyústění konfliktu.
„Je třeba, aby se naše vláda nezabývala pouze krizovým řízením situace, ale řešila také skutečnou strategii, co se týče vývoje konfliktu. Tedy promyslet věci až do konce,“ komentoval zkušený britský důstojník, kterého anonymně cituje BBC. „Musíme poskytnout Ukrajině veškerou pomoc, a současně se vyhnout třetí světové válce. Problém je v tom, že Putin je lepší pokerový hráč než my,“ dodal.
S tím souhlasí i poslanec Ellwood. „Rusko hrozbu eskalace vytváří velmi efektivně. A my jsme vyděšení. Ztratili jsme schopnost ovládat ‚eskalační žebřík‘,“ uvedl.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
