Nedaleko místa bydlí například Marie Vondráčková. Ta je nespokojená již od doby, co byly lípy vykáceny. „Vím, že to bylo na pozemku rybářů, takže mohli s lípami nakládat, jak chtěli. Bohužel to ovlivnilo hodně lidí, kteří byli na lípy v této ulici zvyklí. V letních měsících poskytovaly stromy příjemný stín,“ uvedla Čáslavanka, která byla při tom, když se lípy kácely. „Určitě to bylo nepříjemné. Také nechápu, proč tam pak stromy tak dlouho ležely. Bylo smutné dívat se na ty padlé lípy, jak na ně prší. Přitom jejich kmeny byly zdravé,“ dodala.

Nespokojenost vyjádřil i Jiří Novák. „Nechápu, jak mohli tak krásné, zdravé lípy pokácet. Určitě je to škoda,“ řekl Novák. Ten se bojí, že to nebude trvat dlouho a kvůli vybudovaným sádkám se stane nějaké neštěstí. „Lidé na to nejsou zvyklí a někdo tam může, hlavně ve večerních hodinách, spadnout,“ dodal.

Proti pokácení bojovala organizace Český svaz ochránců přírody Zelená Čáslav, která v roce 2014 právě kvůli lipám v Jetelově ulici vznikla. „Jednání byla ukončena pokácením stromů. To, že nám pod oknem de facto roste rybník, nemá smysl komentovat,“ uvedla Kristýna Neuhauserová ze svazu.

Kristýna Neuhauserová se na změnu v lokalitě dívá velice negativně. „Kvalitu bydlení nám to už snížilo, třeba nárůstem teploty v objektu během letních měsíců,“ dodala.

Podle Vladimíra Havlíčka má tento problém dvě roviny. První je vybudování sádkového rybníku. „Tento počin vítám z několika důvodů. Na tomto místě totiž ve středověku rybník býval, při bagrování to bylo vidět. Lžíce bagru se vůbec nedostala na dno bývalého rybníku, tak hluboká nádrž tu byla. Dokonce se občas objevily „středověké škeble“, anaerobní prostředí je konzervovalo. Kromě tohoto „návratu ke kořenům“ můžeme mluvit o dalších důvodech k budování takovýchto nádrží. O zadržování vody v krajině počínaje a zachování či vytváření funkčního ekosystému konče. Takže se jedná jednoznačně o pozitivní počin,“ řekl Vladimír Havlíček.

Druhou stranou „mince“ jsou ale podle něj právě ty lípy. „V Jetelové ulici bydlím a více než dvacet let jsem se o alej staral, řezal suché a poškozené větve, každou lípu jsem měl doslova „přečtenou“. Když vznikl problém s kácením aleje, veřejnost se silně polarizovala. Část byla pro kácení z důvodu budování sádek, stáří stromů, padání listí apod. Druhá část se stromů zastávala z důvodu estetického, funkčního, stromy působí jako větrolamy, produkují kyslík atd. Zkrátka, kdyby nebyly stromy, nebyli bychom ani my. Tento spor byl legitimní, vždy je to otázka hledání rovnováhy,“ dodal Havlíček.

Podle něj je smutné, jak obě spolu strany v boji o alej soupeřily. Někdy prý i nečistě. „Zastánci kácení například tvrdili, že lípy byly duté a na pokraji životnosti. Byla to pravda jen částečná. Na fotografiích, které jsem nafotil po skácení, jsou takové lípy dvě, možná tři. Vrcholem bylo označení zastánců lip v tisku za ekoteroristy. Ale druhá strana má také „máslo na hlavě“. Všechny lípy označovala za zdravé, vysazené v optimální vzdálenosti, vitální,“ doplnil Čáslavan, který uvádí informace na pravou míru.

„Alej byla založena příliš hustě, část stromů tak trpěla nedostatkem světla, důsledkem bylo špatné založení korun. Některé stromy měly dva rovnocené terminály, lidově řečeno, byly do tvaru V. A takový strom je do budoucna nebezpečím z důvodu jeho rozlomení. Na druhou stranu, část stromů měla nádherný terminál, byly ozdobou ulice, potažmo Čáslavi. I kdybych neabsolvoval dendrologii na vysoké škole, tak bych tuto skutečnost viděl. A každý, jen trochu rozumný zahrádkář, který má zkušenost se stromy. Z uvedeného vyplývá můj, podotýkám subjektivní názor. Nádrž měla být užší a mělo být zachováno několik zdravých stromů s jedním terminálem a dobře založenou korunou. Samozřejmě v rozumných rozestupech, místo aleje by to bylo v podstatě několik soliter. A že by listí padalo do vody? Na druhé straně také padá z olší a kromě toho, s tím si příroda poradí,“ dodává Havlíček s tím, že přestože měli rybáři povolení na skácení všech lip, dvě ponechali.

Zůstala "Lípa hrdinka"

První a poslední. „Ta první nemá dobře založenou korunu, ale díky za ní, třeba se rozvětví. A ta poslední? To je nejhezčí lípa z celé aleje, v celostátním tisku pojmenovaná „Lípa hrdinka“. A právě tu jsem při kácení aleje celý den hlídal, a když se k ní přiblížily zuby motorových pil, vyběhl jsem a „žebral“ za její život. A byl jsem úspěšný, lípa zůstala hrdě stát,“ řekl.

Podle něj něco hezkého zaniklo, aby něco hezkého vzniklo. „A až bude v Jetelové ulici vybudován alespoň na jedné straně chodník a vyspádovaná silnice, až bude napuštěn nový sádkový rybník a jestli přežije „Lípa hrdinka“, vznikne příjemné místo k odpočinku a relaxaci. Jen my, pamětníci, občas zjihneme při vzpomínce na vůni lipových květů a bzučení včel v korunách lip v Jetelové ulici,“ uvedl na závěr.

Oplocení

Rybářské sádky jsou nyní již hotové a v budoucnu je čeká oplocení. „Pokud půjde vše podle plánů, mělo by být oplocení hotovo v nejbližších měsících,“ uvedl Martin Borovský, předseda Českého rybářského svazu místní organizace Čáslav. V příštím roce dojde ještě k vybudování rybářského domečku. I díky tomuto zázemí se pak děti z rybářského kroužku budou moci v budoucnu učit praktickým dovednostem.