Podle starosty města Lukáše Seiferta se jedná o velmi podrobnou a kvalitně zpracovanou analýzu. „Dělala se například řada odběrů a následné laboratorní zkoumání dřevěných konstrukcí, stejně tak proběhlo i velké množství sond do železobetonu,“ upřesnil starosta. Právě průzkumné sondy měly ukázat, jak moc je poškozená nosná železobetonová konstrukce bazénu, protože do ní roky prosakovala voda kvůli vadné hydroizolaci. Ty sice závady na několika místech odhalily, nicméně je bude možné opravit. „Objekt je jako celek po statické a konstrukční stránce ve vcelku vyhovujícím stavu,“ píše se v analýze.

Střecha v havarijním stavu a energetický propadák

Podstatně hůř ale dopadly mykologické zkoušky krovu a konstrukce střechy objektu. Ty odhalily značné napadení dřeva houbami a závěr je nekompromisní – havarijní stav. „Způsobila to špatně zvolená technologie při výstavbě bazénu a dále potom v rámci provozu nebyly realizovány kroky, které by ochránily dřevěnou konstrukci před vlhkostí,“ doplnil Lukáš Seifert.

Za hranicí životnosti jsou ale podle odborníků také okna, podlahy, opláštění budovy i veškeré inženýrské sítě, tedy rozvody elektřiny, vody a kanalizace včetně přípojek. Bazén pak zcela propadl v hodnocení energetické náročnosti, jinými slovy jeho provoz je extrémně nákladný. Podle starosty bude nutné přikročit k co nejvíce opatřením, které by ekonomickou a energetickou bilanci objektu v budoucnu výrazně zlepšily, ať jde o zpětné využití odpadního tepla nebo pořízení solárních panelů.

Analýzou stavu bazénu nicméně spolupráce Kutné Hory se stavební fakultou nekončí. Rada města rozhodla, že v režii ČVUT bude také výběrové řízení na zpracovatele studie a poté i projektové dokumentace pro stavební povolení. Ještě předtím ale musí valná hromada TJ Sparty i zastupitelstvo odsouhlasit konečné znění smlouvy o bezúplatném převodu bazénu do majetku města.

Na etapy nebo naráz. Opravy omezí školy i kluby

Rekonstrukce objektu bude náročná a vyžádá si buď výrazné omezení provozu bazénu, nebo možná i jeho celkové zavření. O tom, jakou cestou se půjde, rozhodne vypracovaný projekt a v neposlední řadě státní dotace, protože náklady se předpokládají ve výši 180 milionů korun. „Pokud zvládneme rekonstrukci rozdělit na etapy a půjdeme cestou skládání různých dotačních titulů, můžeme jednotlivé opravy rozložit do několika let. Bazén by tak mohl v omezeném provozu vždy část roku fungovat,“ sdělil starosta.

Vystoupení instruktorů plavání Cesty životem bez bariér v kutnohorském bazénu:

| Video: Youtube

Pokud by ale město získalo státní příspěvek, který by pokryl náklady z podstatné části, bazén by se nejspíš uzavřel a opravil celý najednou. Obě varianty budou nicméně znamenat komplikace pro místní sportovní kluby i pro asi čtyři desítky základních škol z celého regionu, které tu absolvují povinnou výuku plavání. Tady by podle starosty byla řešením změna rámcových vzdělávacích programů a rozvolnění hodin plavání například do dvou let, což legislativa umožňuje.

Z plaveckých závodů žáků v kutnohorském bazénu:

| Video: Youtube

Sportovní kluby by se naopak musely spolehnout na plavecké bazény v okolních městech jako například v Kolíně, Čáslavi nebo Pardubicích. Město má v takovém případě v plánu je podpořit, například tím, že by hradilo náklady na dopravu. Trenérka a šéfka kutnohorské plovárny Jana Hubalová přiznala, že nad budoucností v tomto ohledu přemýšlí. „Šlo by třeba jednou týdně zajet do Pardubic, kde je bazén 50 metrů i 25 metrů. Další možností je objíždět všechny závody, které jsou, kde si děti zatrénují i zaplavou, nějak to prostě udělat aby zůstaly v kontaktu s vodou,“ popsala.

Sama by byla raději, kdyby se rekonstrukce rozdělila na etapy a kluby i výukové kurzy mohly dál fungovat, byť omezeně. „Ale samozřejmě se přizpůsobíme. Počítám, že třeba za rok a půl ten oddíl prostě znovu založíme nebo obnovíme, uděláme znovu nábory, tentokrát do rekonstruovaného bazénu a začne se od nuly,“ dodala Hubalová s tím, že o plavání tu byl vždycky zájem.