Čáslav/ S krví to někdy bývá jako se skvrnami na Slunci. Své o tom ví primářka transfuzního oddělení v čáslavské městské nemocnici v Čáslavi Marie Drdová.

Jak to v současné době vypadá s krevní zásobou?
Zásobujeme přednostně naší a kutnohorskou nemocnici a pak vypomáháme také zdravotnickým zařízením, která nás požádají o krev. Té máme skutečně dostatek, pouze se někdy vyskytne situace, kdy chybí jedna krevní skupina, a to nejen u nás, ale všude. Říkáme, že to je, jako když jsou skvrny na Slunci. Nyní dlouhodobě máme minimální potřebu skupiny AB, takže odmítáme dárce. Jedná se sice o nejvzácnější skupinu, ale zároveň je také minimálně pacientů, kteří ji potřebují. Někdy nám také přebývají béčka, naopak nouzi máme momentálně o nuly. Ale každým dnem je to jinak, a tak jsme raději, když se dárci ozvou telefonicky na číslo 327 305 251 nebo sledují aktuální výzvy na nástěnce internetové adresy www.caslavsko.net. Odběry se provádí každý týden v úterý a ve čtvrtek vždy od šesti do osmi hodin.

Když nemáte nouzi o krev, máte jistě i dostatek dárců…
To ano. Ale trochu bych si posteskla, že chybí zástupci mladší generace. Nábor mezi mladými lidmi nefunguje, nebo se neodrazí ve zvýšeném zájmu. Pár jich občas přijde z čáslavského gymnázia nebo ze střední zemědělské školy.

Co je všechno nováčci při odběru potřebují?
Měli by mít občanský průkaz, průkaz pojištěnce, cítit se zdraví a přijít nalačno. My jim uděláme vstupní prohlídku, vyšetření a k samotnému odběru dojde do dvou hodin. Ze žíly odebereme čtyři sta padesát mililitrů krve.

Dárci jsou tedy ze zdravotního hlediska pod neustálou kontrolou…
Tak to není úplně pravda. Nedávno mi jeden inženýr po třiceti odběrech řekl, že má jistotu, že je úplně zdráv, když chodí na transfuzní stanici. Ale tuto záruku my mu dát nemůžeme. Laboratorně totiž vyšetřujeme pouze to, co se k dárcovství bezprostředně vztahuje, tedy krevní obraz, funkce jater a vyloučení přenosných chorob, což jsou žloutenky, AIDS a syfilis. Ale třeba nevíme, jestli pacient nemá cukrovku, protože ta není přenosná na příjemce, a tudíž dané hodnoty, signalizující tuto nemoc, nás nezajímají.

Mezi jakými čísly se pohybuje věková hranice dárců?
Dárci musí být minimálně osmnáct let a maximálně šedesát let, ovšem při dobrém zdravotním stavu může chodit na odběry i déle.

Je v porovnání s předchozími lety spotřeba krve stále stejná?
Dá se říct, že ano. Nejvíce krve pochopitelně spotřebuje chirurgie, méně pak gynekologie, interna a na dětském oddělení nedochází k transfuzi prakticky vůbec, protože těžší případy přebírá motolská nemocnice.

Jak dlouho vydrží krevní konzerva?
Krvinky dvaačtyřicet dnů a tekutá část krve, která se označuje jako plazma, až tři roky. Protože s konzervami hospodaříme šetrně a neplýtváme, tak někdy musíme odmítat dárce. Ani kapka na zmar. Takové zásady se držíme.

Ještě je módou, že se za odběry platí?
To už se v současné době nepraktikuje skoro nikde, jenom v opravdu výjimečných případech. V našem registru máme stoprocentní zastoupení bezpříspěvkových dárců krve, a to se jich tu celkem vystřídalo okolo čtyř a půl tisíce. Kdyby si chtěl někdo nechat zaplatit, tak ho pošleme domů. S bezpříspěvkovými dárci krve se velice ráda potkávám, vážím si jich a moc mě těší, že kutnohorský oblastní spolek Českého červeného kříže v čele s ředitelkou Věrou Nuhlíčkovou pravidelně pořádá třikrát a někdy i čtyřikrát do roka slavnostní setkání v Kutné Hoře a v Čáslavi, na nichž předává ocenění za mnohonásobné odběry. Kolikrát se jedná od společnosti o jediné poděkování těmto hrdinům.