„První příslušníci úkolového uskupení odletěli na islandské letiště Keflavik v pátek 3. října, většina příslušníků je následovala v pondělí 6. října, pětice českých JAS-39C Gripen je následovala v pátek 10. října ," řekl tiskový mluvčí základny v Čáslavi Tomáš Maruščák a dodal: „Přílet pětice letounů, z nichž 4 byly nasazeny v rámci mise na Islandu (pátý byl jako záložní), je plánován na čtvrtek 4. prosince. Letouny bude doprovázet italský tanker KC-767, jež piloti využijí k dotankování paliva za letu."

Návrat zbytku úkolového uskupení armády je naplánován na naděli 7. prosince s využitím vojenského letounu Airbus A-319.

Mise nad Islandem by se dala nazvat klidnou, i když rozhodně ne jednoduchou, přesto i během ní došlo k napjatým chvílím. „Několikrát jsme byli uvedeni do vyššího stupně pohotovosti, vzhledem k vývoji situace však nebyl nadřízeným stupněm velení společného mnohonárodního operačního střediska vzdušných sil CAOC vydán rozkaz 
k provedení ostrého vzletu," uvedl Maruščák. Piloti i přesto nalétali v součtu okolo 150 hodin. Pokud bychom toto číslo rozpočetli na jednoho pilota a kalendářní měsíc, tak se dostaneme na o něco vyšší počet hodin než vojáci odslouží 
v Čáslavi. Mise je tak velice náročná a to jak po psychické tak fyzické stránce.

Podle informací z čáslavské základny byla mise úspěšná a piloti splnili určené úkoly. „Cílem mise bylo zabezpečit ochranu vzdušného prostoru členského státu NATO. Tento úkol jsme splnili. Dvakrát jsme to již dokázali v rámci Air Policngu v Pobaltí, nyní na Islandu," dodal Maruščák.