Účastníci pobaltské operace v pátek dostali vojenská vyznamenání. „Ta mise rozhodně nebyla jednoduchá, působili jsme v zahraničí na cizím území, v jiném prostředí, než jsme zvyklí," podotkl Lanči, který v Pobaltí působil jako velitel úkolového uskupení.

Čeští piloti gripenů mají na kontě 298 letů, celkem nad Pobaltím strávili 326 letových hodin. Za čtyři měsíce vzlétli k patnácti ostrým zásahům proti narušitelům vzdušného prostoru.

„Všechny letouny se chovaly přátelsky, žádný konflikt nevznikl," uvedl jeden z pilotů Martin Pelda. Sám prý zažil celkem tři ostré vzlety – ke dvěma ruským letounům, transportnímu a bombardovacímu, a jednou u rusko – lotyšských hranic pronásledoval nízko a pomalu letící cíl, zřejmě vrtulník, který nakonec záhadně zmizel z lokátorů.

Scénář zásahu je podle Peldy většinou stejný – dostihnout cíl, navázat kontakt, identifikovat ho a ohlásit, jak vypadá, jak se chová, jak rychle a vysoko letí, pořídit fotodokumentaci nebo videozáznam. „Velení zajímají detaily podvěsů, označení na letadle a tak dále," poznamenal.

Sestřelení je 
krajní možností
Že jde o přežití, si Pelda uvědomoval při všech ostrých vzletech. Horko mu bylo navíc i kvůli neoprenu, který si na sebe piloti v Pobaltí museli oblékat, protože létali nad mořem. „Člověk je zpocený a je mu horko už na začátku, ještě než odstartuje," podotkl. Gripeny byly ostře vyzbrojeny, sestřelení cíle je však podle pilota až tou nejzazší možností. „Nevím, co by se muselo stát, aby došlo k použití zbraní," dodal.

„Těch startů bylo opět poměrně docela dost a musím říct, že naši piloti i technický a zabezpečovací personál odvedli perfektní práci," zhodnotil pobaltskou misi první náměstek ministra obrany Vlastimil Picek.

Estonsko, Lotyšsko ani Litva nemají vlastní vojenská letectva, proto jejich nebe stráží jiné členské státy 
NATO. Češi ochranu vzdušného prostoru tří států na severu Evropy převzali na přelomu srpna a září od polských kolegů. Pomyslný klíč od nebe nyní mají Dánové.

Pobaltské mise se účastnilo sedm pilotů, kteří se střídali na čtyřech letounech JAS-39 Gripen. Celý kontingent čítal 64 lidí ze čtyř vojenských útvarů. V polovině roku se čáslavští piloti začnou připravovat na islandskou operaci. Podle Picka potrvá asi měsíc. „Frekvence střídání států NATO je tam poměrně větší, ale myslím si, že i s těmi počty letounů, které v současné době máme, úkoly nad Islandem splníme," prohlásil.

Ochrana Česka
byla zajištěna
Na čáslavské základně je 14 gripenů a 21 pilotů schopných létat na těchto strojích. I když čtyři letouny byly v zahraničí, byla podle Picka ochrana českého vzdušného prostoru zajištěna. „Na ten počet letounů je to tak akorát na hraně, samozřejmě nejlepší by bylo, kdybychom měli větší počet letounů na působení jak nad Českou republikou, tak v případě nějakého zahraničního angažmá," dodal náměstek.

Češi nebe nad Pobaltím střežili již před třemi lety. Dočasný domov nalezli na stejné letecké základně v Litvě, kde působili od května do konce srpna roku 2009.