„Stíháme, identifikujeme a sledujeme vzdušné cíle. V případě potřeby jsme připraveni zakročit,“ uvedli vojáci na sociální síti. Připomněli současně i heslo známé zvláště z éry takzvané první republiky: Vzduch je naše moře.

Standardní úkol je tentokrát jiný

Stíhačky JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva mezi Čáslaví a Chotusicemi zvané Zvolenská jsou v Pobaltí zasazovány opakovaně. Spojenci z NATO se totiž pravidelně střídají ve střežení vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, které nemají vlastní nadzvukové letectvo. Aktuálně působí na letišti v litevském Šiauliai, když od počátku dubna převzali úkol hlídat vzdušný prostor nad Pobaltím společně se španělskými letci. Jejich aktuální mise Air Policing v tomto regionu má skončit na sklonku července. Od roku 2009 je již čtvrtá v pořadí; vedle základny Šiauliai už čeští piloti poznali i letiště Ämari v Estonsku. Mezi lety 2014 a 2016 také třikrát létali nad Islandem.

Z odletu první dvojice letounů JAS 39 Gripen z čáslavské vojenské základny do Pobaltí.
Gripeny z Čáslavi odletěly v rámci mise NATO do Pobaltí chránit spojence

Konkrétní ostré starty sice česká armáda nekomentuje – obzvlášť ne za nynější vypjaté situace spojené s působením ruských vojsk na Ukrajině – standardně se však jedná především o řešení problémů ve vzduchu nebo předcházení možným problémům. O monitorování pohybu letadel, která se objevují v příhraniční oblasti, nemají zapnutý odpovídač informující řízení letového provozu o jejich poloze nebo nejsou známy podrobnosti o jejich letovém plánu a na pokusy o komunikaci jejich posádky nereagují. Podle všeho se zde v poslední době vyskytly i případy vzájemné kombinace takovýchto okolností.

Dostupné informace, jež nabízí třeba server natoaktual.cz, naznačují, že vzletů, které neměly charakter cvičení, ale staly se reakcí na vývoj situace na obloze či šlo o mapování částí hranic Ruska a Běloruska, což se také považuje za ostrý start, už piloti čáslavských gripenů od počátku aktuální mise zažili řadu: nejspíš v řádu nižších desítek. Naposledy v rámci třetí pobaltské mise s místem nasazení v Ämari, což bylo v roce 2019, Armáda ČR uvedla, že při zásazích proti strojům, které nedodržovaly stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu, tehdy české letouny zaznamenaly 13 ostrých vzletů.

Přijmout německé stroje není problém

Čáslavská 21. základna taktického letectva, kde jsou gripeny standardně umístěny a odkud také startují k ochraně vzdušného prostoru České republiky, zažila před týdnem, ve středu 11. května, oslavu 70. narozenin. Její budování začalo v roce 1952, hlavní ranveje byly dokončeny na podzim 1954. Do sítě protivzdušné obrany státu se Čáslav naplno zapojila v roce 1958, kdy tam byl přestěhován 22. stíhací letecký pluk z Chrudimi. Zásadní přelom přinesly změny po revolučním roce 1989 s pádem komunistického režimu, kdy přišla transformace armády včetně vojenského letectva. Zatímco některá letiště činnost ukončila, čáslavská základna se zařadila k těm nejvýznamnějším v rámci celorepublikové struktury; od vstupu NATO v roce 1999 má významnou roli i v rámci aliance. Letka gripenů, jež má Česká republika pronajaté od Švédska, zde sídlí od roku 2005.

Přistávat a opět startovat však mohou na čáslavském letišti nejen letouny využívané českou armádou. Letiště je zapojeno do systému ACS neboli Aircraft Cross Servicing, což představuje společný koncept leteckého servisu členů aliance. Reaguje na to, že třicítka členských států NATO je vyzbrojena mnoha typy vojenských letadel – a je důležité, aby si jednotliví partneři byli schopni navzájem poskytovat služby, když u nich při letu napříč Evropou přistane stroj jiné alianční armády; třeba kvůli doplnění paliva nebo například z důvodu špatného počasí. Čáslavská základna, jejíž technici se standardně starají o stroje JAS-39 Gripen a L-159 Alca, tak je schopna přijmout třeba německé eurofightery nebo tornáda či belgické F-19 – a zajistit pro ně vše, co je nezbytné pro další činnost, byť u nás tyto stroje běžně nelétají. O jejich chystaném přistání dostane základna informaci z Německa – prostřednictvím Velitelství spojeneckého letectva HQ AIRCOM sídlícího na letecké základně Ramstein.

Velitel prestižní čáslavské 211. taktické letky Michal Daněk nalétal na nadzvukovém letounu JAS-39 Gripen už dva tisíce hodin.
Velitel čáslavské lety dosáhl významné mety, nalétal dva tisíce hodin na gripenu

Potvrzuje to zástupce velitele 21. křídla taktického letectva Marek Pažúr. „ACS řeší obsluhu letecké techniky napříč aliančními jednotkami, příslušníci pozemního leteckého personálu jsou školeni k poskytnutí základní údržby a procedur u cizích letounů NATO,“ konstatoval. Obnáší to přijetí a odbavení letounu po přistání i před opakovaným vzletem. Naši technici se k tomu školí v jiných zemích – a pro změnu tamní pozemní personál přijíždí nacvičovat potřebnou obsluhu a péči o naše stroje. Nebo se zdokonalují i doma. Zrovna koncem minulého týdne v rámci rámci ACS výcviku v Čáslavi přistály dva víceúčelové stíhací letouny Eurofighter Typhoon, kdy si desítka českých techniků pod dohledem kolegů z Německa procvičila všechny procedury přímo v domácím prostředí.