Těmto plochám navíc hrozí zánik v rámci povinné rekultivace, kterou nařizuje báňský zákon a zákon o zemědělském půdním fondu. Podle Starého ale při tom dojde k porušení zákona o ochraně přírody. Vznikne tedy jakýsi legislativní konflikt.

„Kolem jednoho jezírka během několika málo let vyrostl topolový a březový lesík, kolem ostatních třech mělčích nádrží zase orobincová a rákosová houština. Během krátké doby se do tohoto refugia začali z celého okolí stahovat obojživelníci a plazi,“ popsal Starý vznik společenstva živočichů a rostlin.

Na pozemcích tak mají žít kuňka ohnivá, skokani, ropucha obecná a zelená, užovka obojková, ještěrka obecná a slepýš křehký. Z ptáků zde hnízdí například ohrožený moták pochop. Najde se zde také celá řada významných druhů hmyzu. Z rostlin pak bublinatka.

Jako jediná možnost řešení zmíněného konfliktu se Starému jeví odkup zmíněných pozemků. „Jednáme s Českou inspekcí životního prostředí a Českým svazem ochránců přírody, zda by bylo možné využít nějaký fond za účelem odkoupení s tím, že naše sdružení by pak pozemky dostalo do správy. V úvahu připadá i možnost, že bychom se nějaký grant pokusili získat sami,“ řekl Starý.

Možnost, že by se vyjmenovaná společenstva podařilo zachránit, nevyloučila ani Iva Kupecká z odboru životního prostředí Městského úřadu v Kutné Hoře. Záleží podle ní víceméně na dohodě. „Rozhodující bude postoj vlastníků pozemků,“ řekla Kupecká.