Vedoucí krytého bazénu a venkovní plovárny v Kutné Hoře Zdeněk Hadrovský prozradil, že za čtyři dny přišlo do areálu na pět tisíc lidí. „Nejvíce jich přišlo v pondělí 6. července, kdy se na našem koupališti postupně objevilo 1631 návštěvníků. Někteří z těch lidí u nás jsou celý den i přes polední hodiny," řekl.

Podobná situace byla i v Čáslavi, kde návštěvnost byla také větší než obvykle. Čáslavské koupaliště, které nemá atrakce jako kutnohorské, navštívilo skoro 1500 lidí. Největší návštěva byla v sobotu 4. července, kdy areál Vodranty navštívilo 447 milovníků koupání a vody.

Obě dvě koupaliště se shodla na tom, že poslední dny určitě trhaly rekordy v návštěvnosti. „Těch dnů, kdy je krásně, zase v létě tolik po sobě není. I díky tomu, se návštěvnost tak nasčítala," řekl Hadrovský.

Parné dny ovlivňují ve venkovních koupalištích také kvalitu vody, a to jak v přírodních, tak i ve velkých koupalištích. Podobné problémy museli řešit v Čáslavi i v Kutné Hoře. V Čáslavi čistotu vodu řeší tím, že používají pomůcky na čištění, stroje na vysávání dna bazénu a více čistí filtry. „Přidávání chemikálií a chloru je u nás v takto teplých dnech samozřejmostí. Čistota vody je pro nás číslo jedna," řekl vedoucí z Kutné Hory.

Rozhovor s plavčíkem Ludmilou Kuldovou

Na návštěvníky koupališť a plováren dohlíží plavčík Ludmila Kuldová už sedmnáct let. Na Kutnohorské plovárně působí od jejího otevření v roce 2005. V rozhovoru prozradila, jaké jsou pro ni tropické dny i co musí člověk udělat, aby se stal plavčíkem.

Jaké jsou pro vás tyto extrémně horké dny, máte hodně práce?

Když je takto tropické počasí a nahrne se sem spousta návštěvníků, tak se samozřejmě musíme otáčet, být pořád ve střehu a zabraňovat zranění. Léto je teprve na začátku, takže návštěvnost každý den stoupá. Už minulou sobotu přišlo asi 1600 lidí a ty všechny musíme hlídat.

Kde je třeba nejvíce dohlížet?

Dáváme pozor hlavně na dojezdy na skluzavce, na tobogánu a provoz divoké řeky. Naštěstí je nás tu dost, kromě mě bezpečnost zajišťují ještě další čtyři plavčíci a všechny případné komplikace dobře zvládáme.

Je nějaký rozdíl v tom, jak postupovat při kolapsu, když je plovárna přeplněná a když přijde jen průměrný počet návštěvníků?

Zásah se nijak neliší. Musíme poskytnout klasickou první pomoc a voláme záchranku. S kolapsy z tepla se tu ale moc nesetkávám, za celou dobu jsem řešila pouze jeden a nakonec ani nebyl nutný převoz do nemocnice.

Jaká zranění nejčastěji řešíte?

Většinou jsou to drobná poranění a oděrky. Nejvíce si jich děti odnášejí z brouzdaliště. Zrovna v pondělí jsme ošetřovali rozseknutou bradu. Dále jsou to odřená kolena nebo bodnutí vosou.

Jsou návštěvníci koupaliště ukáznění?

Většinou ano, občas bývají problémy s mládeží kvůli chování na tobogánu, ale stačí je slovně napomenout a dají si pozor. Pokud i nadále dělají něco proti řádu koupaliště, řešíme to s pomocí vedoucího.

Co jste musela absolvovat, abyste se stala plavčíkem?

Prošla jsem základním kurzem, který se skládal z třídenního školení a závěrečných zkoušek. Zkoušky musím podstupovat každé dva roky a jejich součástí je plavání na čas, plavání pod vodou, lovení předmětů, tahání tonoucích z vody a záchranná resuscitace. První zkoušky jsem dělala v Praze. Teď dojíždím do Dobrušky.