„Máme promáčená a zničená pole, dotklo se to hlavně brambor, zelí, cibule i obilovin. V současné době jsme rádi, že se počasí umoudřilo a umožňuje nám tak mlátit řepku,“ uvedl agronom Zemědělského obchodního družstva Kačina Miroslav Pospíšil.

Problém nastává v lehčích, písčitých půdách, kde stroje váznou. Některé kombajny proto musí dokonce tahat jinou technikou. Podle Pospíšila deštivé počasí naopak přeje kukuřici a cukrové řepě, které potřebují vody více.

Obdobná situace je i ve Vrdech, kde v důsledku nadměrných dešťů může dojít k napadení plodin plísněmi, což by se následně projevilo na kvalitě. Majitel Agrosdružení Vrdy Jiří Jetleb mladší sice zatím nedokáže odhadnout ztráty, v důsledku promáčení půdy a škod napáchaných hraboši však podle něho mohou být letos o něco vyšší.

Na nedostatek vláhy si nemohou stěžovat ani v Potěhách. Také tam ale mají zemědělci obavy z nekvalitní úrody kvůli hojnému počtu škůdců, kteří ničí plodiny. „Úroda na pozemcích, kde nejsou hraboši, by byla mírně nadprůměrná, na některých plochách jich je ale tolik, že jsme dokonce v jedné lokalitě měli kvůli nim snížený výnos zimního ječmene asi o jeden a půl tuny z hektaru,“ upřesnil Jakub Lauda ze Zemědělského obchodního družstva Potěhy.

Současná situace má dopad i na prodloužení vegetace. „Loni jsme zimní pšenici začínali sekat 9. července, letos začínáme teprve sekat řepku. Oproti předchozím rokům se posouvá začátek žní nejméně o čtrnáct dní,“ dodal Lauda, podle kterého jsou prozatím výhodně nasmlouvané výkupní ceny.

Hraboši řádí i na dalších místech v kraji. Podle předsedy středočeské agrární komory Jaroslava Mikoláše jsou hodně zasaženy oblasti od Prahy na sever a severozápad. „Jsou tam plochy i s třiceti dírami na metr čtvereční, výnos je pak zhruba jedna tuna z hektaru,“ uvedl Mikoláš.

Ve středních Čechách je osázeno obilovinami téměř 254 tisíc hektarů, sklizena je zatím úroda na 19 241 hektarech. Řepka se v letošním roce rozprostírá na ploše o výměře 86 675 hektarů, sklizeno je zatím asi 5 tisíců hektarů.

Kateřina Herelová