Restaurace, které redakce Deníku oslovila jsou na dětské hosty připravené a s jejich přítomností nemají problém. Postoj pražského bistra komentují jako svobodné právo jeho majitele. Musí ale počítat i s tím, že pobouří část klientely a je na něm, jak se s tím vypořádá.

Restaurace Čtyři sestry

„Diskriminace nejkřehčích článků naší společnosti je dle našeho názoru velmi citlivá a ošemetná záležitost a my se tomu v naší restauraci vyhýbáme,“ uvedla Kristýna Kopčiková z restaurace Čtyři sestry. Dodala ale, že pokud jsou taková pravidla, například z důvodu omezeného prostoru, slušně a s respektem nastavená, můžou být pochopitelná. Restaurace se označuje za „kids-friendly“ a děti jsou tu častými návštěvníky. Nechybí tu proto ani přebalovací pult na WC, pískoviště na letní zahrádce nebo pastelky na kreslení.

„Samozřejmě se již vyskytly případy, kdy plačící, neukázněné dítě rušilo ostatní hosty a rodiče nereagovali. V tomto případě je určitě na místě situaci neignorovat, ale rodiče osobně požádat, aby situaci s ohledem na diskomfort ostatních návštěvníkům vyřešili,“ dodala Kristýna Kopčiková. Ještě se prý nestalo, že by se poté situace neuklidnila.

Restaurace Dačický

S hosty, kteří se chovají nevhodně se podle Edity Ciklerové z restaurace Dačický nejspíš potká každý provozovatel restaurace či kavárny, to se však nejedná o dětské návštěvníky. Sama si prý ale žádnou konfliktní situaci za poslední roky ve vlastním podniku nevybavuje. „My jsme vždy vítali rodiny s dětmi. Od samého počátku provozování naší restaurace máme na zahradě velký dětský koutek, který si o malé návštěvníky sám říká. Postupně jsme přidali také dětské menu i s drobnými omalovánkami, aby se děti u stolu nenudily,“ popisuje Edita Ciklerová.

Koncert kapely PS na zahradě restaurace Dačický v Kutné Hoře. | Video: Šmok Jan

Jeden z tradičních letních koncertů na zahradě restaurace Dačický.

Mnoho z hostů navíc do restaurace chodilo už v mládí, kdy ještě neměli děti a chtějí v tom pokračovat i poté, co se stali rodiči. „A jak v nadsázce říkám, z dětských návštěvníků nám vyrostou budoucí dospělí hosté,“ dodává s tím, že sama má děti a rádi s nimi navštěvují jiné restaurace.

Zájezdní hostinec Na Pašince

Malí hosté mají dveře otevřeny i v zájezdním hostinci Na Pašince manželů Kopeckých. Ti se domnívají, že pravidla ani zákazy nic neřeší a vše se dá vždy zvládnout na místě. A pokud je dítě hlučné nebo ruší jiné hosty jednoduše se upozorní rodiče.

Tajný host v restauraci Na Pašince. | Video: TV Nova

Zájezdní hostinec Na Pašince v pořadu Pohlreichův souboj restaurací.

„Vždy kontaktujeme rodiče a upozorníme na chování jejich dětí a požádáme o nápravu v případě běhání mezi stoly a podobně. Rodič by vždy měl vědět, co jeho dítě dělá,“ vysvětlil Petr Kopecký. Současně ale manželé chápou, že pro malé návštěvníky může být čekání na jídlo dlouhé a začnou být neklidní. „Snažíme se proto dětem servírovat jídlo co nejdříve, aby se nenudily a zabavily. Vždy se najde nějaký kompromis, i za cenu toho, že někdo z personálu se na nezbytnou dobu dětem věnuje,“ dodává Kopecký.

Rodič versus host

„Pokud se u nás chcete najíst s dítětem, měli byste být schopni odhadnout, zda umíte dítě dostatečně ukáznit a přizpůsobit našim pravidlům. Nepřejeme si, aby vaše dítě rušilo svým křikem, pláčem nebo pobíháním ostatní hosty“. Toto je například jedno ze sedmi pravidel bistra Marthy's Kitchen. Když se seznam objevil na sociálních sítích, strhla se lavina kritiky na straně jedné a pochvalných komentářů na straně druhé.

Kristýna Černá je máma pěti dětí ve věku 4 měsíce až 10 let. Restaurace navštěvuje výjimečně, raději si jídlo vezme domů, protože její čtyřletá dcera je velmi živá. „Už jsem slyšela, že je nevychovaná a že nemá v restauraci co dělat, když neumí jíst. Nikoli od obsluhy, ale od hosta u vedlejšího stolu,“ vzpomíná. Postoj bistra osobně považuje za omezující. Jiné by podle ní bylo, pokud by se vůči dětem přímo vymezilo. „Tak jako dospělí nemáme svůj den, tak to samé je u dětí. Prostě i když se umí chovat, někdy to nevyjde. Pak aby byl člověk ve stresu a bál se, je to smutné,“ dodává Černá.

Naopak Jana Langová podobná pravidla vítá. Její návštěva kavárny v centru Kutné Hory ji v tom prý jen utvrdila. „Odcházeli jsme z jinak pěkného prostředí zklamaní. Polovinu kavárny zabraly maminy s kočáry. Děti nekontrolovaně pobíhaly, obtěžovaly ostatní hosty a stěžovaly práci obsluze,“ vypráví turistka z Poděbrad. Nejvíc jí vadí bezohlední rodiče, kteří děti neusměrňují a nechají je dělat, co se jim zlíbí. Proto chápe, že některým podnikům dojde trpělivost a ukážou, kde jsou jisté meze. Sama proto vyhledává raději klidná místa s co nejmenší koncentrací rodičů a dětí.

Jana Kuželová, majitelka Café 21, Kutná Hora - „My nejsme na děti zaměření, nemáme dětský koutek, hračky ani dětské knihy a vlastně ani naše nabídka není úplně vhodná pro děti. Probíhají u nás pracovní schůzky, hosté tu studují, čtou si, děláme hodně veřejná čtení a křesty knih. Ale pokud k nám rodiče s dětmi přijdou nemáme s tím žádný problém, naopak dětí sem chodí spousty a opakovaně a je to úplně v pohodě. Máme velmi dobré vztahy.“ 

Martina Moličová, majitelka Kafírnictví, Kutná Hora - „Já ve své podstatě rozumím i postoji pražského podniku, na druhou stranu my touto cestou jít nechceme. Jsme i specifický případ v tom, že nabízíme aktivity pro děti jako je tvoření, máme tu dětský koutek, což je samo o sobě pro děti zvoucí. I u nás nastanou samozřejmě situace, které překročí určité meze, ale není to denní chléb. Občas za rodiči jdeme a snažíme se s nimi slušně domluvit pokud děti například hodně běhají, nabídneme jim vhodnou aktivitu, vždy to ale řešíme po dobrém. Většina z nás tady jsme sami rodiče a víme, že to někdy prostě nejde. Rozhodně to není tak, že bychom někoho chtěli diskriminovat.“