Ta si svou koncertní premiéru odbyla v sobotu pod rozhlednou Bohdanka v Bohdanči. Proč Startér Ža.Bou. vznikl, a jaké to je stát najednou před dospělými posluchači prozradili František a Silvie Pokorní.

Jak nápad na založení skupiny Startér Ža.Bou. vznikl?
Nápad na založení tohoto uskupení je starý asi tři měsíce. Ovšem je to trochu zamotanější. Vloni jsme vlastně už dvakrát koncertovali, tehdy se skupinou Starter, s.r.o. Byla to příležitostná kapela, vytvořená pro potřeby kulatých narozenin našich blízkých přátel.

Jak koncerty ty vypadaly?
Požádali jsme je tehdy o seznam jejich nejoblíbenějších písní. Ty jsme nacvičili. Natočili jsme ve studiu fiktivní hlas fiktivní moderátorky Xeny Fobové jakoby moderující s fiktivního přenosového vozu. Do toho jsme v té samé předtočené nahrávce parodovali „živé" telefonické vstupy skutečných návštěvníků oné oslavy a takto jsme odprezentovali tuto šílenost před netušícím publikem. Pak nám bylo líto několikaměsíční práce a odehráli jsme nacvičený repertoár ještě jednou na Roztěži. Tím to skončilo. Současná kapela je už počin ryze autorský.

Proč název Startér Žá.Bou?
Žá.Bou. znamená „Žádná Bouda". Je tam jistá paralela s hudebním uskupením našeho Divadélka Kůzle Kůzle Hu.Sou. Tam ta zkratka znamená Hudební Soubor! I zde se jedná z části o recesi, o muziku a divadlo, o sdělení, o pohodu a o naplněný autorský přetlak.

A ten „Startér"?
To slovo má v sobě mnoho ukrytého. Ať už se jedná o více významů, nebo i o slovíčka ukrytá přímo uvnitř názvu. Je tam „art", „start", „star", „tér". Hezké, ne?

To mě vskutku nenapadlo! Na pódiu ale nejste jen vy. Kdo ve skupině všechno hraje?
My, Silvie a František, Jarda, Marcel, Jirka, Dušan… a spousta rekvizit, akordů, tónů, trocha kávy a překvapené publikum.

Ano. Překvapené publikum je zřejmě přesný výraz. Na sobotním koncertu jste právě diváky překvapili kostýmy a také pohybovým intrem hned v úvodu. Půjde Startér dál touto zábavnou cestou?
Na „Startér Žá.Bou." je zajímavé to, že nikdy nevíte, co se přesně stane. Bude-li to zábavné, budeme moc rádi.

Kdo ten pohybový úvod vymyslel? Trénovali jste ho dlouho?
Ten pohybový úvod je, myslíme, nápad Marcela. Trénovali jsme to nesmírně dlouho, něco mezi pěti až sedmi minutami?

Jak je to s repertoárem „Startéru"? Budete kombinovat písně pro Kůzle.Hu.sou., nebo vznikají samostatné písně? 

Písně našeho Divadélka Kůzle si tak trochu žijí vlastním životem. Začali si je broukat dospělí lidé. To byl důležitý impuls pro to, zkusit je hrát odpoledne a ve večerních hodinách v trochu odvážnějších aranžích. Ta úprava je myslím zábavná. Druhou část repertoáru ale tvoří písně z Františkova repertoáru hraného na písničkových koncertech. Třetí část pak budou jistě tvořit písně složené přímo pro Startér Žá.Bou.

Už jste to tak trochu nakousli. Jaký je rozdíl mezi dětským a dospělým publikem? Koho je těžší zaujmout?
Zaujmout dospělé a zároveň dětské publikum, to je veliká výzva. My jsme tuto hozenou rukavici už zkusili zvednout v této letní sezóně. Hrajeme jednou týdně v Kutné Hoře v Parku U Tří pávů a ve Špalíčku Katky Špalkové v České ulici v Kutné Hoře představení pro celou rodinu „Z pověstí kutnohorských. Tohle divadlo bylo uděláno právě se záměrem oslovit obě dvě skupiny diváků a diváčků. Ovšem jestli se nám to povedlo, to ať posoudí diváci sami. K té náročnosti, víte, dětský i dospělý divák jako jedinec je individualita a každý má jinou úroveň vnímání a požadavků na uspokojení duchovních potřeb. Jednoznačně se to říci nedá. I tříleté dítě umí být pěkně náročné a má na to právo vzhledem ke svému potenciálu do budoucna. Dospělý divák se naproti tomu často nechá oklamat pozlátkem a ani si toho nevšimne.

Na závěr, kde vás uvidíme hrát se Startérem Žá.Bou. příště?
Srdečně zveme na tento „pelmel cirkus" Divadélka Kůzle a jeho přátel do parku U Tří pávů, a to ve středu 20. srpna ve 20 hodin. Dobrou náladu a svačinu s sebou. Jinak se moc těšíme, že dostaneme příležitost si zahrát i na dalších jevištích na Kutnohorsku