V Sedlci zároveň chtěli vrátit místu pietní charakter, a to včetně hřbitova, kde má spousta místních pochované své předky. Turisté posedávající po hrobech, kteří mnohdy vůbec netušili, že sedí na místě odpočinku zemřelých, se jim tak pochopitelně nelíbili. Po vzniku nového bookshopu už by k tomu ale neměli mít důvod.

Vstupenku návštěvníci zakoupí ve zdejším informačním centru, v bookshopu pak suvenýry a díky novému prostoru se vstup do kostnice zjednosměrní a urychlí. Davy před kostelem Všech svatých a na okolním hřbitově by tak měly být minulostí.

„V nově vzniklém prostoru bude mimo jiné umístěna i expozice architektonického vývoje a archeologických nálezů, které zde byly objeveny při vykopávání prostoru v průběhu záchranného archeologického výzkumu,“ řekla na úvod ředitelka organizační složky Římskokatolické farnosti v Sedlci Radka Krejčí.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci.
Sedlecké památky se po více než dvou měsících otevřou veřejnosti

Nešlo přitom jen tak o pár nějakých nálezů, při archeologickém výzkumu bylo nalezeno téměř 1900 lidských ostatků. To prý nikdo, kdo se podílí na projektu rekonstrukce, nečekal. „Nečekali jsme ani to, že bude záchranný archeologický výzkum trvat dva a půl roku. Nejvíce jsme ale byli překvapení, jak obrovské hromadné hroby tady byly nalezené. V rámci celé Evropy nemají takové hroby obdoby,“ uvedla Radka Krejčí.

Jedná se o hroby z dob hladomoru a z dob morových ran. „Mezi těmito obdobími je zhruba třicet let. Vznikl tak jeden hromadný hrob, za těch třicet let se na to zapomnělo a do stejné jámy začali dávat další ostatky napadané morem,“ popsala Krejčí.

Minimalizace stavebních prací

Současná situace spojená s koronavirem se rekonstrukce kostela Všech svatých v kostnici dotkla velmi citelně. Hlavně proto, že zdejší farnost celou rekonstrukci, která začala v roce 2014, financuje výhradně z vlastních zdrojů, přičemž hlavním zdrojem příjmů pro farnost jsou prostředky vybrané ze vstupného. Loňský rok přitom za březen, duben a květen sedlecké památky navštívilo přes sto tisíc lidí.

„Letos máme zavřeno a příjmy nejsou žádné. Kompenzovat se to nedá ničím, to je holý fakt. Naštěstí máme vytvořené rezervy, díky nim mohou pokračovat práce dál, ale ani rezervy nejsou bezedné. Rozhodli jsme se, že doděláme, co máme rozděláno, nejdůležitější je prostory zastropit, v dolní kapli podezdíme severozápadní pilíř, a pak práce minimalizujeme na zhruba padesát procent původně plánovaných,“ dodala Krejčí.

Veřejné toalety v Zámecké ulici v kutnohorském Sedlci.
Veřejné záchodky v Sedlci se prodávat nebudou, rozhodli zastupitelé

Právě severozápadní pilíř je dalším takříkajíc unikátem. Po rozebrání severozápadní pyramidy se totiž zjistilo, že  pilíř několik staletí stojí téměř bez základů a je až s podivem, že se i s ohledem na své popraskání ještě nezbortil. Dělníci nyní pracují na jeho statickém zajištění. Pro budoucnost dalších stavebních prací a investic bude klíčové, jestli se v září otevřou hranice a alespoň částečně se tak obnoví zahraniční turistický ruch.

Proč právě dusaná hlína?

Proč se v kostnici rozhodli vůbec použít dusanou hlínu? „Pro nás bylo velmi důležité použít takové materiály, které se k tomuto místu hodí. Když jsme byli v Norimberku, tak se nám dusaná hlína moc líbila, má řadu pozitiv. Jsme v prostoru pod zemí, kde bude vlhko, takže musí mít i skvělé fyzikální vlastnosti, což má. Je paropustná, takže si poradí s vlhkostí, je velice estetická, máte chuť se jí dotýkat. V neposlední řadě šlo o zadání architektům, kteří s nápadem dusané hlíny nakonec přišli: uvědomit si, že pracujeme v prostoru, které bylo zároveň místem odpočinku 1900 našich předků," vysvětlila Radka Krejčí.

To potvrdil i vedoucí projektu dusání, designér Matěj Janský. „Dusaná hlína je unikátní v tom, že se s ní dá dělat opravdu vysoká architektura. Příklady se Švýcarska a Rakouska takové jsou. Má vysoké parametry provedení, ale zároveň má pozitivní vliv na vnitřní klima a práci s vlhkostí. Když jsem viděl dusanou hlínu jako materiál naživo tak nejenom, že ta stěna může být rovná, ale člověk má opravdu chuť si na to sáhnout, vidí v tom tu lidskou práci,“ řekl Matěj Janský.