Po promítání následovala debata, která jasně ukázala, že segregace není zdaleka jen o Romech, ale o všech dětech, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné a vyžadují speciální péči.

S přítomnými diváky přišli diskutovat spoluautor scénáře seriálu Ochránce Tomáš Feřtek, zástupkyně ředitele Awen Amenca a externí spolupracovnice Eduzměny, která se věnuje práci s romskými komunitami v oblasti vzdělávání, Magdalena Karvayová, dále místostarosta Kutné Hory a zároveň uvolněný ředitel ZŠ Kamenná stezka Vít Šnajdr a Karel Handlíř, ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově - tedy ve městě, které úspěšně zrušilo segregovanou školu.

Na začátku roku 2021 vyhořelá městská ubytovna ve Vítězné ulici v kutnohorském Sedlci.
Obyvatelé z vyhořelé ubytovny v Sedlci se budou stěhovat. Zázemí najdou v Lorci

Na tamní radnici totiž v roce 2008 přišli s naprosto přelomovým rozhodnutí: rozdělit děti z romské komunity rovnoměrně do všech základních škol ve městě. Těžké rozhodnutí a ještě těžší cesta ale přinesla podle Handlíře své ovoce. Nyní je prý na všech školách klid, funguje spolupráce.

„Na začátku to samozřejmě bylo velmi těžké, byl to velký kulturní náraz, dnes po třinácti letech můžu tvrdit, že to byl výborný krok,“ řekl Handlíř a dodal: „Nyní nemáme víc jak tři romské děti v jedné třídě. Myslím si, že stejný systém by mohl fungovat i v Kutné Hoře.“

Právě tady totiž funguje základní škola, která se k označení „segregovaná“ velmi přibližuje. „ZŠ Kamenná stezka je na hraně. Ten problém trvá už několik let, když jsem v roce 2011 nastupoval, bylo tam zhruba 30 procent znevýhodněných žáků. Jenže došlo k jakémusi opačnému efektu, kde se inkluze proměnila v segregaci. Najednou kdo měl nějaké znevýhodnění, šel na Kamenku,“ popsal Vít Šnajdr.

Podle něj je pro vzdělávání každého dítěte základem bezpečné prostředí. „Jde o to, jak s dětmi pracujete. Hlavně se nesmí říkat: tohle se u nás neděje. V každém kolektivu se děje šikana, v každém kolektivu je někdo „jiný“,“ zdůraznil Šnajdr.

Z besedy s vědeckým redaktorem České televize Danielem Stachem v rámci cyklu Křeslo pro hosta ve Zruči nad Sázavou.
Do křesla pro hosta ve Zruči usedl vědecký redaktor České televize Daniel Stach

Podle spoluautora scénáře Tomáše Feřtka je největším problémem desegregace ve školství celospolečensky zakořeněný názor, že každému je dobře v tom svém. „Různorodý kolektiv po všech stránkách prospívá všem. Společnost ale o to fakticky nestojí. Impuls musí vyjít od konkrétního zastupitelstva v konkrétním městě,“ řekl Feřtek.

Magdalena Karvayová pak zdůraznila, že je na rodičích a učitelích, aby z dětí „vytáhli“ ten největší potenciál. „Z dětí se stane to, co od nich očekáváme. Sama jsem chodila na segregovanou školu, byla to noční můra. Opravdu potřebujeme, aby pro všechny děti bylo na škole přátelské prostředí,“ řekla.