Filip Velímský pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Není divu, že kromě členů spolku přišlo na přednášku velké množství posluchačů z řad veřejnosti. Zbytky prastarého hradu se zachovalým podzemím v obci Chlum, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku, je lákavé téma. A jméno známého archeologa, který je odborníkem na kutnohorský okres, její atraktivitu jenom umocnilo.

Hrad Chlum je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm.

Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studna, vyhloubená ve skále. Podle doktora Velímského je to ale spíše cisterna vykopaná ve skále, která nemá vlastní pramen, ale je do ní sváděna voda z okolní skály. Ve skále je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu.

Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.

A na závěr dvě překvapení. Jednatelka spolku, doktorka Drahomíra Nováková „práskla“, že ještě letos bude v Chlumu nainstalován informační panel. Hlavní zásluhu na jeho vzniku má doktor Velímský. A tím druhým překvapením byly lebky pánů z Chlumu - Blaha a Mstislava, které si měli posluchači přednášky možnost prohlédnout.