Vilémov totiž v minulosti patřil do Čáslavského kraje. Zajímavé informace se členové spolku a široká veřejnost dověděli 13. září v sále městské knihovny na Kostelním náměstí. Přednášejícího uvedl a doplňoval svými zkušenostmi místopředseda spolku Filip Velímský.

Tomáš Somer z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, se dlouhodobě zabývá historií vilémovského kláštera a lidí, kteří žili v jeho okolí. Na přednášce prezentoval monografii „Benediktinské opatství ve Vilémově". V knize zmapoval spolu s Josefem Šrámkem a ve spolupráci s archeologem Miroslavem Kovářem dějiny málo známého benediktinského opatství ve Vilémově. V společném díle představili dějiny kláštera v dlouhém časovém období od jeho založení ve dvanáctém století až po zánik před polovinou století šestnáctého, vše zasadili do širších historických souvislostí.

Tomáš Somer je absolventem Univerzity Palackého v Olomouci, fakulty filozofie, kde studoval obor historie - starší dějiny. V současnosti na stejné fakultě přednáší středověkou historii. Specializuje se především na dějiny 13. století a hospodářské dějiny středověku. Absolvoval také gymnázium v Chotěboři, takže má k nedalekému Vilémovu velice blízko. A to je důvod, proč Tomáš Somer se svými spolupracovníky psal bezmála šest roků knihu o zaniklém a dnes již téměř zapomenutém benediktinském klášteru ve Vilémově. Při bádání objevili několik zajímavostí. Například zjistili, že od poloviny 15. do počátku 16. století žili v areálu kláštera komunitním náboženským životem utrakvisté, tedy kališníci. To byli stoupenci učení Jana Husa, zastánci „přijímání pod obojí způsobou", tedy chleba i vína (kalicha) pro všechny, kněze i věřící. V té době byl klášter obsazen husity a dalším překvapujícím zjištěním bylo, že v klášteře pobýval i Jan Žižka z Trocnova.

A kde badatelé zjišťovali nové informace? Nejen, že se obraceli na odborníky v jednotlivých oborech, ale dostali se k pramenům, které nikdy předtím nebyly k dispozici. To byly například dokumenty papežské kanceláře publikované v edici Monumenta Vaticana. Dále využili výsledky zatím nepublikovaného stavebně historického průzkumu kláštera a průzkumy archeologů. Data, známé i neznámé prameny kombinovali, dávali do souvislostí, propojovali fakta a analogie. A výsledkem šestileté práce je moderně koncipované komplexní dílo, určené odborné i širší veřejnosti. Však také poctivou práci Tomáše Somera a jeho týmu spokojení čáslavští posluchači odměnili dlouhotrvajícím potleskem.

Autor: Vladimír Havlíček