Aktuálně se však ciferníky vrátily jen na tři strany kostela. Po vybalení čtvrtého ciferníku se zjistilo, že není zcela v pořádku. Byl odvezen zpět do dílny ve Vyškově, kde bude opraven.

Ještě nějakou chvíli ale bude trvat, než budou hodiny opět funkční. "Máme zrestaurované ciferníky a uvnitř věže opravený hodinový stroj. Tyhle dvě věci je ale třeba propojit. V interiéru věže ale v tuto chvíli pokračují práce na opravě tesařských konstrukcí. Nemůžeme říci, kdy budou dokončeny, aby tam mohl mechanismus hodin fungovat a nehrozilo poškození od těch prací," uvedla Soňa Telecká z technické správy památek Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora. Odhadla ale, že je to otázka jednoho či dvou měsíců. "Rádi bychom, aby bylo v červenci hotovo," doplnila Soňa Telecká.

Celková rekonstrukce věží a západního průčelí kostela začala v lednu 2015. Náklady jsou více než 36 milionů korun, většinu prostředků farnost získala z takzvaných norských fondů. Bylo už mimo jiné obnoveno kamenné zdivo obou věží a západního průčelí, dále střecha, krovy a tesařské prvky severní věže a na vrchol kostela byl osazen nový kříž.

Arciděkanství chce také na věž vrátit zvon, byla už kvůli tomu vyhlášena i veřejná sbírka. Náklady na jeho pořízení a instalaci se odhadují na tři až 3,5 milionu korun. Zvon má být zavěšen do věže kostela příští rok v říjnu. „Cílem sbírky Zvon pro Jakuba není jen shromáždění potřebných prostředků na výrobu a zavěšení zvonu. Chceme vytvořit prostor pro lidi, kteří mají rádi kostel svatého Jakuba a město, které se kolem něj rozkládá, aby se mohli podílet na něčem, co zde zůstane pro další generace, na něčem obsahově velmi hlubokém, vznešeném a symbolickém," uvedl farář Jan Uhlíř.

Nejslavnější jakubský zvon, Vorel, později Vavřinec, byl odlit v roce 1478 Ondřejem Ptáčkem a jeho hlas zněl po širém okolí téměř nepřetržitě až do roku 1942, kdy byl zrekvírován pro válečné účely. Od té doby je svatojakubská zvonice prázdná.

Arciděkanský kostel svatého Jakuba Většího je nejstarším z kutnohorských kostelů. Se stavbou se začalo po roce 1330, stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byla stavba v podstatě dokončena.