Že podzemí Kutné Hory skrývá ještě mnohá tajemství, se opět potvrdilo. V ranních hodinách překvapila kolemjdoucí občany obrovská propadlina na pomezí Šultysovy a Husovy ulice, vedle Morového sloupu. Na místo byli okamžitě povoláni hasiči, vodohospodáři i vedení města. Co se přesně přihodilo, zatím není jasné, ale mezi možnostmi, které se mezi přihlížejícími okamžitě začaly šířit, jasně dominoval propad staré důlní štoly. Tu jako nejpravděpodobnější možnost uvedl i starosta Ivo Šanc. „Podle mého názoru se jedná o propad důlního díla, protože staré štoly jsou pod celým historickým jádrem a nikdo neví, kudy přesně vedou."

Propadem došlo k protržení potrubí. Trhlina dosáhla velikosti patnácti centimetrů a do kráteru vnikla voda. Podle slov starosty uvedli první svědci, že než byl kráter zaplaven, dosahovala jeho hloubka do dvaceti metrů, což odpovídá hloubce, kde se šachty nacházely.

K prvnímu propadu došlo již ve středu kolem jedenadvacáté hodiny. Zůstal po něm kráter o průměru přibližně jeden a půl metru. Kolem třetí hodiny v noci následoval další.

Vedoucí provozu Vodohospodářské společnosti Vrchlice-Maleč, Miloslav Fiala uvedl, že v celé Husově ulici byla okamžitě uzavřena voda. „Jedná se asi o dvacet domů. Z každé strany vyhrabeme asi tři metry, uzavřeme spojkou potrubí a vodu následně pustíme."

Střízlivé odhady i velké fantazie

Propadlina v Šultysově ulici se samozřejmě stala středem zájmů kolemjdoucích občanů. Mnozí z nich se i zastavovali a z povzdáli pozorovali průběh prací kolem kráteru. Prakticky každý přítomný si vytvořil vlastní teorii, co se vlastně stalo. Někteří brali hned v potaz, že se propadl důl. „Počítám s tím, že Kutná Hora je hodně poddolovaná, takže tady bude asi šachta. Je dost možné, že jestli je to hodně podmáčené, tak se to propadlo," uvedl přihlížející Josef Nuhlíček a předložil i další úvahu, že příčinou propadu ulice mohla být i povrchová voda.

Další přihlížející občanku Boženu Zajícovou upoutal srocený dav a velké stroje. „Ani jsem tudy nechtěla jít, mířila jsem po Václavském náměstí dolů, ale viděla jsem ty davy tady, tak mi nedalo se zastavit. Zřejmě jsme se opět přesvědčili, že podzemních chodeb je tu více než si myslíme. Hlavně je, že se nikomu nic nestalo, že do toho uprostřed noci třeba nespadl nějaký opilec. Zbytek už se opraví."

Vedle podobně realistických teorií ale bylo místo i pro fantazie, které v některých případech neznaly hranic. Zřejmě nejdivočejším míněním, bylo to, které se rychle šířilo na Palackého náměstí, a podle nějž došlo v noci na čtvrtek k odpálení malé výbušniny a ta se stala příčinou následného propadu. Stranou však nezůstaly ani pokladové teorie. „Kdo ví co tam dole je? Třeba je tam truhla se zlatem," těšil se osmiletý Štěpán, který odsávání vody z kráteru přihlížel s babičkou.

Výbuch ani truhlu s pokladem by ale veřejnost opravdu očekávat neměla. Geoložka Českého muzea stříbra Jana Králová se přiklání k možnostem propadu dolu, nebo staré sklepní chodby. Nevylučuje ani jejich kombinaci neboť v jámě lze vidět jak archeologický materiál v podobě historických střepů, tak i hlušina. „Zatím nelze nic říci jistě. Musíme si uvědomit, že sklepy historických budov se výrazně lišily od těch dnešních. Vystupovaly daleko za půdorys domů. Stejně jako důlní díla, jsou dlouhé a jen těžko je jde všechny zmapovat."

Kdo bude platit rekonstrukci?
Příčinu propadu aktuálně zkoumají odborníci ze stavebního a báňského úřadu a důlní specialisté. Pokud by se prokázalo, že šlo o propad do středověkého důlního díla, financovalo by opravu ministerstvo životního prostředí. Jestliže se jedná o propad do historických sklepů, šly by náklady na vrub města. Dobu rekonstrukce odhadlo vedení města na měsíc.