Kliknutím zvětšíteNa Kutnohorsku holomrazy úrodu poškodily naposledy v roce 2012. Tehdy se teploty pohybovaly dvaadvacet stupňů pod nulou. Ztráty počítalo například Zemědělské družstvo Potěhy, které se třemi tisíci hektary obhospodařované půdy patří k největším na okrese. Ze zhruba tisíce hektarů pšenice sto hektarů zmrzlo a na dvě stě bylo poškozeno.
Meteorologové kvůli silným mrazům vydali v neděli výstrahu. „V pátek, v sobotu i v neděli byly na spoustě meteorologických stanic překonány rekordy nízkých teplot,“ uvedla klimatoložka Stanislava Kliegrová z královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, pod níž kutnohorský region spadá. Podle ní jsou současné teploty extrémní, na únor ale ničím až zas tak výjimečným.
„Vůbec nejnižší teplota, která byla kdy v České republice zaznamenána, byla naměřena právě v únoru. V Litvínovicích u Českých Budějovic 11. února 1929 naměřili -42,2°C. Velmi chladno bylo ale také v našem regionu, teploty ten den byly nižší, než minus třicet stupňů,“ doplnila Kliegrová.
Nynější absence sněhové pokrývky a teploty klesající až k minus dvaceti stupňům Celsia mohou poničit takzvané ozimy, tedy plodiny zaseté na podzim. Jde především o pšenici, ječmen a řepu.
Na problém, který holomrazy způsobují ozimým porostům, upozorňuje Veronika Vraná z kutnohorské Územní organizace Zemědělského svazu České republiky. „Letos může být o to větší, že holomrazy přicházejí poměrně dlouho a mají trvat více než týden,“ uvedla.
Letošní zima byla podle ní doposud mírná. „Ozimé plodiny začaly pomalu regenerovat a vegetovat v souvislosti s blížícím se jarem a poměrně vysokými teplotami v lednu a v polovině února. O to horší mohou být důsledky,“ dodala.
Výhodou prý není ani sluneční svit během jasných dnů. „Dochází k zahřátí listů rostlin, do kterých během dne proudí živiny. V noci ale klesají teploty pod minus deset stupňů. Až patnáctistupňový rozdíl mezi denními a nočními teplotami poničí nadzemní části rostlin,“ vysvětlila Vraná. Proto se v takovém případě pozitivně projeví i malá vrstva sněhu, která pokrývá plodiny. Sníh zmírňuje teplotní rozdíl, který na rostliny působí mezi dnem a nocí.
To ale podle zemědělců není jediný problém, který holomrazy způsobují. Dochází také k oddělení vrchní, zmrzlé, vrstvy země od hlubších vrstev. Tím se přetrhají kořeny, což může rostlinu zahubit. U obilovin může mít na rozsah poškození vliv i fakt, že kvůli mokrému počasí byly loni na podzim vysety opožděně a nemusejí mít dobře rozvinuté kořeny. „Samozřejmě bude záležet i na dalším vývoji počasí. Pokud nastoupí rychle teplé a suché jaro, bude poškození porostů vyšší,“ doplnila Vraná.
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
