Ale ještě větší zájem vzbudila informace o skutečnosti, že v Čáslavi rostou tři jedlé kaštanovníky, které již plodí. První naleznete v Jetelové ulici, mezi silnicí a rybářskými sádkami, je starý dvacet roků. Druhý je na dohled, nad hrází rybníku Homolka, je o pět let starší. Třetí, nejstarší čáslavský jedlý kaštanovník, je k nalezení na začátku ulice Za Rybníkem, kousek od křižovatky před Zemědělskou školou. Víte snad o dalších? Napište nám.

A jen pro zajímavost. U jedlého kaštanovníku nad hrází rybníku Homolka stojí jen o pár roků mladší jírovec maďal, někdy nazývaný také kaštan koňský (latinsky Aesculus hippocastanum). A co je zvláštního na tomto kaštanu, tedy vlastně jírovci? Na první pohled nic. Je to obyčejný kaštan z jehož semen děláme dětem s pomocí špejlí zvířátka, sbíráme je pro divokou zvěř a listy jsou napadené klíněnkou jírovcovou, tak jako u téměř všech jírovců v celé zemi. Má ale zajímavý příběh. Před dvěmi desítkami let navštívil Yellowstonský národní park v USA pan Oldřich Říha, tehdejší ředitel podniku Agro Čáslav s.r.o (bývalý Státní statek). A v kapse kalhot „propašoval“ tři kaštany do letadla, přivezl je do Čáslavi a zasadil. A jedení z nich je právě jírovec u čáslavské Homolky.

Můžeme tak vedle sebe vidět rozdíl mezi kaštanem jedlým a kaštanem koňským, tedy jírovcem. Přestože si je můžeme plést, nejsou vůbec příbuzní, dokonce patří do různých botanických čeledí. A přestože jsou oba kaštany u Homolky „přivandrovalci“, jsou v naší přírodě už doma. Rozhodně to platí na Čáslavsku!