Autům často chybí registrační značky a není tak téměř možné zjistit, čí auto vlastně je. Majitel autovraku tak bývá rovněž informován vylepením příslušné výzvy za okno auta. I to ale mnohdy nepomáhá.

DVĚ DEFINICE

Situaci kolem likvidace autovraků nezjednodušuje ani sám zákon, který jasně neudává, co je to vlastně autovrak. Stávající právní úprava totiž poskytuje hned dvojí výklad. První definici lze nalézt v zákoně o pozemních komunikacích. Podle ní je vrakem každé silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno registrační značkou, nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu. Druhá definice vychází ze zákona o odpadech. Podle této právní normy se autovrakem rozumí každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro účel přepravy osob, zvířat a věcí a stalo se odpadem. Ke slovu se proto musí dostat příslušné odbory městských úřadů, které posoudí, jestli lze již auto vrakem nazvat.

ZAPOJUJÍ SE I OBČANÉ

Podněty o výskytu autovraků povětšinou monitoruje městská policie. V Kutné Hoře a Kolíně ale navíc existuje i aplikace v rámci projektu Lepší místo. I díky ní se počet odstavených nepojízdných aut daří snižovat. „Mobilní a webová aplikace propojuje občany, město a firemní sektor už od roku 2013," uvedla Kamila Drtilová z platformy Lepší místo. Podle ní například v Kolíně využívá aplikaci přibližně 10 procent obyvatel Kolína. Do této chvíle bylo zasláno 2011 podnětů k řešení, z toho vyřešených je 1594 podnětů, které se však zdaleka netýkaly jen autovraků. Lepší místo umožňuje komunikaci, díky které může kdokoli po stažení aplikace zaslat svůj tip. Ten automaticky putuje na radnici ke kompetentním úředníkům, kteří problém vyřeší. Jak to s autovrakem po nahlášení pomocí aplikace dopadne, lze sledovat přímo na jejích stránkách. Zelený status „vyřešený" získalo za poslední půl rok už několik desítek aut, jiná mají alespoň status „v řešení".

Vlastní iniciativu veřejnosti na úřadech obvykle kvitují s povděkem. „Jsme rádi za aktivitu občanů, kteří podezřelé vozidlo nahlásí," uvedl mluvčí kolínské radnice Iva Blümelová. Po nahlášení vozidla městská policie zajistí příslušnou dokumentaci, další postup je v režii odboru regionálního rozvoje a odboru dopravy. Vrak je pak odstraněn. Jen v minulém týdnu byla v Kolíně odstraněna dvě taková vozidla.

ČTOU VIN KÓD

Podobně to funguje v Kutné Hoře. Naopak v Čáslavi se vždy snaží dohledat přímo majitele. Podle tamní policie je to nejjednodušší způsob. Majitele dohledávají buď podle veřejně dostupných informací nebo se snaží přečíst VIN kód auta, který prý lze u vraků, které bývají často celé otevřené, přečíst poměrně snadno.

I v Benešově jsou k vidění v ulicích vraky aut. V posledních letech jich sice ubylo, přesto některé ulice „zdobí" dál. Strážníci každý rok nacházejí kolem deseti takových reliktů. „Loni bylo takových vozidel, která mohla způsobit ohrožení životního prostředí či překážku na komunikaci, dokonce dvanáct," připomněla Veronika Kondrátová z benešovské radnice.

S vyhledáním majitele vraku mívají i benešovští strážníci dost práce. Přesto se to ale někdy podaří. „V Benešově se daří vraky přiřadit k jejich majitelům tak zhruba z jedné třetiny," doplnila úřednice.
Likvidace zbylých dvou třetin vozů pak zůstává na radnici. Bez registračních značek by k přesné identifikaci opuštěného vozidla musela nastoupit drahá kriminalistická expertiza a do té obecně města zpravidla nejdou a raději vrak na své vlastní náklady zlikvidují. Benešov navíc někdy vraky likviduje i v případě, že je majitel známý, ale nemá se k tomu. Samospráva pak uplatňuje úhradu nákladů, které musela na ekologickou likvidaci vraku vydat. „V současné době městu kvůli tomu vícenáklady nevznikají," dodala Veronika Kondrátová.