Ačkoliv povolení ke kácení jsou úředně v pořádku, místní znovu protestují a ptají se, proč plánovaný prořez větví vystřídalo kácení.

Starosta Kutné Hory Josef Viktora proto hned na středeční odpoledne svolal jednání s referentem veřejné zeleně Milanem Šestákem, který měl situaci vysvětlit. Právě on je údajně tím, kdo za změnou rozhodnutí stojí. „Milan Šesták vystřídal na pozici referenta veřejné zeleně Štěpánku Jonákovou, která dala výpověď. Nechal udělat další posudek a na základě něj se rozhodl, že budou pokáceny další kusy,“ vysvětlil Josef Viktora.

Odborný posudek vypracoval Jaroslav Kolařík z Mendelovy univerzity v Brně. „V červenci jsem nechal panem Kolaříkem zpracovat posudek na 26 topolů u haly Bios v Puškinské ulici a 13 jírovců v Tyršově ulici v Kutné Hoře. Z posudku vyplynulo, že v aleji na Žižkově by se mělo pokácet dalších šest stromů,“ řekl Milan Šesták.

Podle něj nakonec byly vybrány ke kácení jen čtyři stromy, které byly v nejhorším stavu. „U dalších dvou provedli arboristé takzvaný bezpečnostní řez. Uvidíme na jaře, jestli to bude dostatečný zásah nebo bude nutné stromy také pokácet,“ doplnil Šesták. Zároveň zdůraznil, že stromy jsou káceny především z bezpečnostního důvodu. „Mnozí lidé ze Žižkova si to ale uvědomují a možné nebezpečí vnímají, nejsou tam jen odpůrci kácení,“ řekl Šesták.

Místní ve středu zároveň řešili otázku, jak je možné, že se v Tyršově ulici kácí, přestože není doba vegetačního klidu, která je zákonem stanovena od začátku listopadu do konce března.

Důvodem byl právě ten fakt, že jsou dřeviny v havarijním stavu a mohou bezprostředně ohrozit zdraví občanů. V takovém případě mohou být pokáceny kdykoliv v průběhu roku, tedy i mimo období vegetačního klidu. „Kácení stromů v Tyršově ulici bude kvalifikováno jako akutní zásah. Vlastník, kterým je v tomto případě město, musí do 15 dnů od zahájení kácení prokázat, že šlo o havarijní stav. Pak neporušuje zákon ani podmínky, které byly v rámci povolení ke kácení stanoveny,“ uvedla Adéla Jiránková z kutnohorského odboru životního prostředí. Ta zároveň vyvrátila domněnku, že povolení ke kácení bylo ze strany odboru životního prostředí vydáno jen na tři již pokácené kaštany. „Povolení bylo vydáno na celé stromořadí,“ doplnila Jiránková.

Povolení ke kácení má ale omezenou platnost. V tomto konkrétním případě do března 2020. Pokud vlastník do té doby nezačne s kácením, musí požádat o nové povolení. Teoreticky by tak k zemi mohly padnout všechny kaštany v aleji, situace k tomu ale prozatím nesměřuje.

Místo padlých stromů by zároveň měly být vysazeny nové. Nikoliv však lípy, jak počítal původní záměr, ale znovu jírovce. „Mělo by jít o speciální odrůdu, která je odolná vůči klíněnce,“ řekl Josef Viktora. Kdy by se ale nové stromy v aleji měly objevit, není v tuto chvíli jasné. „Podél celé aleje vedou inženýrské sítě a každá z nich má zákonem stanovené ochranné pásmo. Nejprve se tedy musí uskutečnit schůzka se síťaři a až pak bude jasné, kdy a v jakém rozsahu budou moci jít nové stromy do země,“ vysvětlil Šesták s tím, že půjde o jírovce s obvodem kmínku okolo 16 centimetrů. „Pokud nebude problém na straně síťařů, můžeme klidně nahradit všechny pokácené stromy,“ uzavřel Šesták.